Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přistání na Měsíci není snadné – a dvojnásob to platí, když lander musí přesně splnit dané požadavky. Pro mise Artemis mířící k povrchu Měsíce budou tyto požadavky obnášet schopnost přistát v oblasti široké jako fotbalové hřiště za jakýchkoliv světelných podmínek navzdory drsnému terénu. Oficiální požadavek NASA na přistání vyžaduje dosednout v okruhu 50 metrů od stanovených souřadnic. Agentura proto pracuje na vývoji přesných nástrojů a technologií, které jsou kriticky důležité pro úspěch mise. Inženýři z NASA nedávno udělali velký krok směrem k bezpečnému a přesnému přistávání na Měsíci. Provedli totiž na ranveji Shuttle Landing Facility na Kennedyho středisku na Floridě úspěšný test technologie k detekci nebezpečí.
Do speciálně upraveného držáku pod křídlem letounu F/A-18 Hornet, který létá nad Kalifornií, umístila NASA na zkoušku komerční senzory. Letové testy demonstrovaly přesnost senzorů a jejich navigace v náročných podmínkách, což má pomoci připravit tuto technologii na přistávání robotů i lidí na Měsíci a Marsu. Systém PSNDL (Psionic Space Navigation Doppler Lidar) vychází z technologie od NASA, kterou licencovala firma Psionic, Inc. z města Hampton ve Virginii a dále ji rozvíjí. Podařilo se jim původní systém od NASA zmenšit, přidali dodatečné funkce a zapracovali redundantní systémy, aby byl výsledný celek odolnější pro použití v kosmonautice. PSNDL tvoří také kamery a inerciální měřící jednotka, což z něj dělá kompletní navigační systém schopný přesně určit pozici zařízení a jeho rychlost pro přesné přistání a další kosmonautické aplikace.
Evropsko-japonská družice EarthCARE, která byla vypuštěna v květnu, již přinesla první snímky ze tří svých vědeckých přístrojů. Nyní je v centru pozornosti atmosférický lidar, nejpokročilejší ze čtyř palubních přístrojů družice. Jeho špičkový senzor dokázal podrobně zachytit vertikální profily aerosolů ve 20 kilometrů vysokém sloupci atmosféry. Tyto malé částice a kapičky pocházejí jednak z přírodních zdrojů (lesní požáry, prach, mořský příboj), tak i z lidské činnosti (průmyslové emise, či spalování dřeva. Vydáváním pulsů ultrafialového záření a analýzou odražených signálů tento jedinečný lidar měří distribuci a vlastnosti aerosolů a oblačnosti. Sleduje jejich výšku, mocnost, optické vlastnosti i fyzikální charakteristiky.
TRL Space Systems, vcelku mladý brněnský startup, jehož jméno a nejen to se každému českému fanouškovi kosmonautiky a kosmického průmyslu muselo vrýt do paměti. Navzdory své krátké činnosti, se firmě v čele s bývalým generálním ředitelem SAB Aerospace Petrem Kapounem, daří získávat milionové kontrakty a posouvat hranice českého kosmického průmyslu silnou, jasnou vizí a definicí zajímavých ambiciózních projektů, na kterých už nyní pracují. Jedním z takovýchto projektů je družice TROLL, kterou si trochu přiblížíme v dnešním článku.
Když chcete fotit něco ve tmě, sáhnete po blesku, který osvítí scénu a umožní aparátu zachytit kvalitní snímek. Dnes bude řeč o podobné technologii, která má sloužit k bezpečnějšímu a přesnějšímu přistávání na Měsíci, ale i jiných planetách včetně návratu na Zemi. Výzkumníci z Langleyho výzkumného střediska ve městě Hampton (stát Virginia) navázali spolupráci s firmou Blue Origin, aby otestovali technologii zábleskového lidaru. Ke zkouškám se použila ikonická příhradová konstrukce na Langleyho středisku přezdívaná gantry. Testy byly součástí partnerství v rámci programu Tipping Point, který podporuje ředitelství kosmických technologických misí. Úkolem zkoušek bylo soubor technologií pro přistání na Měsíci, který by se dal využít v rámci programu Artemis.
Zní to neuvěřitelně, ale letos jsme ještě nebyli svědky žádného skoku suborbitální rakety New Shepard od firmy Blue Origin. Ale to by se dnes mělo změnit. Společnost totiž na čtvrtek v 17:00 SELČ plánuje misi NS-13, při které na hranici kosmického prostoru vynese celkem 12 vědeckých přístrojů. Většina z nich bude jako vždy umístěna v kabině, která přistává na padácích, ale vůbec poprvé bude jeden přístroj umístěn na samotném nosiči, který přistává motoricky. Pokud jste pravidelnými čtenáři našeho webu, pak asi tušíte, že jde o lidar, o kterém jsme nedávno psali a který by měl posloužit k přesnému přistávání na měsíci či Marsu.
NASA rozvíjí technologii založenou na laserech, která umožní přistát landeru na Měsíci či Marsu s naprostou přesností. Tato technologie by měla podstoupit důkladné testy na následujícím suborbitálním skoku zařízení New Shepard od firmy Blue Origin. Počítá se také s tím, že bude nasazeno na několika komerčních landerech, které mají v rámci kontraktu CLPS dopravit na Měsíc vědecké přístroje a technologické demonstrátory. O technologii stojí i automobilové firmy, které ji chtějí využít pro své autonomně řídící automobily.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
