Artemis Accords
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.
Společnost Northwood Space, kalifornský výrobce pozemních stanic s fázovanými anténními soustavami, 27. ledna oznámila, že získala 100 milionů dolarů v rámci financování série B
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.
Jihokorejská společnost Hanwha Systems spolupracuje s kanadskou společností MDA Space na vývoji konstelace obranných družic pro Jižní Koreu.
Divize NASA zabývající se vědou o Zemi zkoumá možnosti partnerství s externími organizacemi na podporu provozu přístrojů instalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici a samostatných družicích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulém díle jsme zakončili povídání o vztlakovém stroji HL-10 z dílny střediska NASA v Langley. Tím jsme vlastně ukončili i „zlatou éru“ vztlakových těles, která se pravděpodobně již nikdy, v takové míře, neuskuteční. Samotný vývoj vztlakových těles a nasbírané poznatky byly použity při vzniku raketoplánu, i když podle mnohých bylo možné dovést vývoj mnohem dál než jen k raketoplánu. Nyní se přesuneme k jednotlivým strojům, které vznikaly spíše jako možná alternativa k vesmírnému provozu či jako záchranná možnost pro vesmírné stanice. Asi nikoho nepřekvapí, že tito následníci vychází z původní zlaté éry této kategorie. Je to nakonec i logické, protože celý program výzkumu byl velmi podrobný a zahrnoval celý profil letu i podrobné zkoumání aerodynamiky těchto specifických strojů.
Roku 1972 proběhl poslední let s kluzákem M2-F3, který vzešel ze svého předchůdce, tedy M2-F2. O M2-F3 by se dalo mluvit i jako o „Fénixovi“, který vzešel z popela, v našem případě z vlastní nehody. M2-F3 prokázal účinnost konstrukce s přidaným středním stabilizátorem, který významně omezil boční oscilace a jev PIO. Nebyl to však jediný stroj, který vznikal v dílnách NASA. Dalším strojem byl HL-10, který vzešel ze střediska v Langley. Patrně nejvlivnějšího střediska pod agenturou NASA. Vztlakové těleso HL-10 se už na pohled značně lišilo od svých partnerských strojů M2-F2 a F3. Na tomto stroji byla totiž použita jiná filozofie konstrukce, jinak řečeno odlišný profil draku, který byl blíže ke konceptu Hanse Multhoppa, známém jako SV-5. Tedy stroj ve tvaru delty s plochým dnem a vyprofilovaným horním tvarem a odtokovou částí draku.
Řetězec ambiciozních misí Mars sample return má po roce 2030 vést k dopravě vzorků z Marsu na Zemi. Vše vyvrcholí přistáním návratového pouzdra se vzorky do uzavřené oblasti v Utahu. Toto návratové pouzdro nebude vybaveno padáky a na povrch tedy dopadne nezbrzděně. Proto experti již delší dobu provádí testy spojené s návrhem tohoto pouzdra. Experti již dokončili shozové zkoušky pouzdra naplněného senzory z vrtulníku, které proběhly v Utahu. To však nebyly jediné testy této technologie, protože odborníci se přesunuli na Langleyho středisko v Hampton, stát Virginia. Na zdejším Landing and Impact Research Facility probíhaly také shozové zkoušky. Získané údaje následně pomohou vylepšit počítačové modely všech souvisejících aspektů. V roce 2022 se mají výzkumníci vrátit do Utahu a pokračovat v testech.
Inženýři NASA úspěšně dokončili pozemní zkoušky systému, který příští rok umožní provést test nafukovacího tepelného štítu LOFTID (Low-Earth Orbit Flight Test of an Inflatable Decelerator). Ten poletí na raketě Atlas V jakožto sekundární náklad. Při startu, který je zatím plánován na září 2022, má být především vynesena družice JPSS-2 (Joint Polar Satellite System-2), což bude třetí zástupce rodiny družic JPSS, které provozuje agentura NOAA.
9. února 2016 zavítal šéf NASA Charles Bolden do Lengleyova výzkumného střediska ve státě Virginia. U velkého bazénu, sloužícího k testům dopadů a přistání na vodu, už zde stála připravená maketa lodi Starliner a pod ní byly nafouknuté airbagy. Tato kosmická loď firmy Boeing, známá také jako CST-100, zde v podobě plnohodnotné makety prodělá testy přistání na vodu. Starliner samozřejmě nemá v plánu přistávat na vodu, ale mohou nastat situace, kdy to bude nutné. Například v případě nouzové záchrany ze startovní rampy, nebo během prvních fází startu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.