sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: landsat-8

Predikce výbuchů sopek z družicových snímků?

Vědci už vědí, že změny listů na stromech mohou naznačovat, kdy se blízká sopka stane aktivnější a může u ní dojít k erupci. V rámci nové spolupráce mezi NASA a Smithsonian Institution by vědci rádi detekovali tyto změny z kosmického prostoru. S tím, jak magma stoupá skrz zemskou kůru, uvolňuje oxid uhličitý a další plyny, které též stoupají k povrchu. Stromy, které pohlcují oxid uhličitý se stávají zelenějšími a svěžejšími. Tyto změny jsou vidět i na družicových snímcích – třeba těch z družice Landsat 8 od NASA, ale i na těch, které pořizují přístroje umístěné na letadlech – třeba v rámci projektu AVUELO (Airborne Validation Unified Experiment: Land to Ocean).

Poškození plynovodů Nord Stream „očima“ družic

Po neobvyklých seismických poruchách v Baltském moři bylo posléze objeveno několik netěsností v podmořských plynovodech Nord Stream 1 a 2 poblíž Dánska a Švédska. Ani jeden z plynovodů v době výbuchů nepřepravoval plyn, ale přesto obsahovaly stlačený metan – hlavní složku zemního plynu, který vytryskl a vytvořil na mořské hladině široký proud bublin. Vzhledem k tomu, že nevysvětlený únik plynu vyvolává vážné pochybnosti o dopadu incidentu na životní prostředí, byla k charakterizaci úniku plynu bublajícího v Baltském moři povolána sada snímkovacích družic pro pozorování Země nesoucích optické a radarové zobrazovací přístroje. Získaná data mohou vědcům i vyšetřovatelům výrazně pomoci. ESA před několika týdny vydala shrnující článek, který je pateří i tohoto pojednání doplněném o nové poznatky. Je to další z řady ukázek využití družic v praxi.

ESA a NASA představují společný projekt MAAP

Není žádným tajemstvím, že získat vědecká data, je jedna věc a umět je zpracovat a prakticky využívat, může být věc druhá. Evropská kosmická agentura ESA proto navázala spolupráci s americkou agenturou NASA a 29. října veřejně spustily celosvětově první globálně harmonizovaný přehled nadzemní biomasy. Jde o soubor informací, které jsou velmi důležité pro lepší pochopení změn klimatu. Platforma MAAP (Multi-Mission Algorithm and Analysis Platform) si klade za cíl poskytovat nepřerušovaný přístup k informacím o nadzemní biomase, které nasbíraly americké i evropské družice zaměřené na tuto problematiku. Podle ESA se jedná o revoluční nástroj s otevřeným vědeckým přístupem, který je nyní již v plném provozu a přístupný online.

Kosmotýdeník 235 (13.3. – 19.3.)

Start Falconu 9, japonské rakety H-IIA, nebo americké rakety Delta IV. To byly velké události, které formovaly dění v kosmonautice v uplynulém týdnu. My se v pravidelném Kosmotýdeníku zaměříme i na další události, které by rozhodně neměly zapadnout. Například na jeden originální způsob vynášení nákladů pomocí raketového balónu. Podíváme se i na jeden končící satelit, který ač byl pouze technologickým demonstrátorem, sloužil dlouhá léta jako cenný zdroj vědeckých dat. Nevynecháme ani další dění ve vesmíru a pravidelné rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.