MDA Space
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší čas se podívat na něco nového. Ani v uplynulých měsících Webbův teleskop rozhodně neměl klidné období, pozorování probíhala zběsilým tempem a bylo zveřejněno množství velmi zajímavých výsledků. Některé přišly až v srpnu a nyní na začátku září, dostanou se tak až do dalšího dílu seriálu, nebo se jim budeme věnovat samostatně. Na co se dnes ale můžeme těšit? Podíváme se na dvě fascinující mlhoviny, protohvězdu, mladou hvězdu s akrečním diskem i jednu zajímavou exoplanetu, jejíž existenci JWST potvrdil. Začneme ale jako obvykle v dalekém vesmíru, konkrétně u kvasarů a galaxií.
Minule jsme dopodrobna rozebrali základní informace kolem černých děr. Řekli jsme si něco o jejich vzniku, budoucnosti, fyzikálních vlastnostech, možnostech studia i historii výzkumu. Z této kategorie fascinujících objektů se ovšem jedna přece jen trochu vymyká. Jsou to tzv. supermasivní černé díry, objekty o hmotnostech milionkrát či dokonce miliardkrát vyšší než má Slunce. Tyto černé díry najdeme uprostřed všech slušných galaxií, ta naše nepatří mezi výjimky. Také na ni se dnes podíváme, nejprve si ale stručně zopakujme, jaké druhy černých děr vlastně rozlišujeme.
Kvasary vyvolaly v astrofyzikální komunitě svého času hotovou senzaci a dostaly se dokonce i do popkultury. Ve známém sitcomu Červený trpaslík je totiž zmiňuje Arnold Jidáš Rimmer. Docela pozoruhodný úspěch na objekty, o nichž dlouho nikdo nevěděl, co jsou zač, odkud pocházejí ani jak vypadají a fungují. K jejich poznání ale vedla velmi dlouhá cesta, která začal de facto už u starověkých civilizací, které pozorovaly noční oblohu, na které viděly zvláštní pás hvězd. Podle původních obyvatel jižní Afriky z kmene Kung jde o páteř noci, bez jejíž přítomnosti by nám padaly k nohám kousky oblohy. Staří Řekové jej zase považovali za pás tvořený mateřským mlékem nejvyšší bohyně Héry. Přesto se právě v antickém Řecku zrodily základy pro pozdější vědecké pochopení Galaxie i kvasarů.
V premiérovém dílu našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem jsme si představili první várku zajímavých snímků a vědeckých dat z největšího současného dalekohledu pracujícího v kosmickém prostoru. Většina pozorovaných objektů z premiérového dílu se nacházela na jižní hvězdné obloze. V aktuálním pokračování se více zaměříme i na severní hvězdnou oblohu, kde se rovněž nachází množství cílů vhodných pro pozorování. Čeká nás dnes několik galaxií, hvězd a protohvězd, začneme ale u extrémně vzdálených objektů raného vesmíru.
Minulý rok jsme naši sérii fyzikálních článků zakončili přehledem nejdůležitějších fyzikálních problémů čekajících na vyřešení. Proto se domnívám, že bychom se ke konci letošního roku mohli podívat na poněkud pozitivnější téma. I přes řadu nedořešených problémů je totiž fyzika věda, která neobyčejně a možná až překvapivě dobře funguje v popisu našeho světa. Vydejme se tedy na cestu do vzdálených částí našeho vesmíru, kde nalezneme záhadné objekty a podivné extrémně energetické jevy, které až donedávna odolávaly pokusům o vysvětlení. Začneme však poněkud blíže u naší Země, jen několik set světelných let daleko ve směru souhvězdí Býka, kde se nachází známá hvězdokupa Plejády.
Nestává se často, abychom na Kosmonautixu mohli informovat o natolik přelomové skutečnosti, jako mám tu čest učinit dnes. Měření vzdáleností v kosmu je velmi obtížná disciplína. Naše měření dosud končila u známých supernov Ia, na které se ovšem nemůžeme spoléhat ve vesmíru mladším než 5 miliard let. Pro měření na těchto vzdálenostech potřebujeme jiný referenční zdroj.
Dnešní díl se bude zabývat další etapou vývoje rentgenového pozorování z oběžné dráhy. Čestné místo tu bude mít Německo-Americko-britská sonda Rosat. Není to sice revoluční průkopník, ani technicky neznamenala zásadní průlom, ale byla v činnosti velmi dlouhou dobu a předznamenala systematické pozorování v rentgenovém oboru. Čeká nás také jediná významná sovětsko-ruská sonda – Granat. Blíže se podíváme na typy a činnost detektorů rentgenových sond, čímž budeme mít téměř hotové technické minimum. Na závěr se podíváme na bezesporu jedny z nejtajemnějších objektů hlubokého vesmíru – kvasary.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.