sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Rosetta se vydala na svou mnohaletou pouť vesmírem 2. března roku 2004 pod aerodynamickým krytem rakety Ariane 5. Startovalo se, jak už to u této rakety bývá, z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Cíl této sondy byl v danou chvíli předaleko a sonda se k němu přibližovala více než deset let. Během své cesty se přiblížila ke dvěma asteroidům (2867) Šteins a (21) Lutetia. Až teprve 6. srpna 2014 dorazila na konec své cesty, kterým byla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Až o více než měsíc později se však sonda stala oběžnicí komety. Jedním z prvních úkolů sondy bylo zmapování celého povrchu komety, aby bylo možno vybrat nejvhodnější místo, kde by mohl přistát malý, 100 kg vážící lander Philae. Ten byl posléze vypuštěn až 12. listopadu 2014 a po strastiplném sestupu a několika poskočeních se mu povedlo první měkké přistání člověkem vytvořeného tělesa na povrchu komety. Jaké byly osudy Rosetty a landeru Philae se více dozvíte v přednášce MUDr. Ing. Vítězslava Kříhy, Ph.D., pracovníka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a bývalého dlouholetého pracovníka Katedry fyziky, FEL
Nedávno na našem blogu vyšel článek Top 5: lodě ve službách kosmonautiky a během psaní jsem narazil na pár indicií hovořících o tom, že společnost ArianeGroup si nechala postavit úplně novou loď pro přepravu dílů připravované rakety Ariane 6. Zapátral jsem tedy hlouběji a skutečně se mi podařilo tuto informaci potvrdit. Získal jsem i některé podrobnosti a byla by škoda nechat si je pro sebe. Vodítkem byla informace u současného provozovatele (Maritime Nantaise) nákladních plavidel přepravující díly raket z Evropy na kosmodrom Kourou, která obsahovala sdělení, že od ledna 2020 je jedna z těchto lodí k pronajmutí. Tato informace byla spouštěčem pátrání, které vedlo až k zjištění, že si ArianeGroup nechala skutečně postavit pro dopravu dílu raket Ariane 6 úplně novou nákladní loď. Což není tak překvapivé, když si uvědomíme, že jde konstrukčně o hodně odlišný nosič od současně používané rakety Ariane 5. Nepatrnější estetický rozdíl je v řazení stupňů. Ariane 5 má tzv. paralelní řazení, kdežto Ariane 6 bude mít řazení smíšené. Jiné rozměry logicky vyžadují jiné nároky na přepravu a stávající
Evropou se šíří epidemie koronaviru, kvůli které se v mnoha státech omezují nejrůznější aktivity. Nyní začíná tato situace ovlivňovat také kosmonautiku. Společnost Arianespace se po dohodě s francouzskou kosmickou agenturou CNES rozhodla dočasně přerušit veškerou činnost na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který Evropská kosmická agentura využívá jako svou bránu do kosmického prostoru. Toto rozhodnutí bezprostředně ovlivní nejen nejbližší starty, ale také veškerou práci, která na CSG probíhá.
Únorové Vesmírné výzvy si pro nás v úvodu připravily odběr vzorků z planetky Ryugu sondou Hayabusa 2, pak se podíváme na start rakety Falcon 9 se soukromým izraelským lunárním landerem Beresheet na špici, čeká nás i několik prvních testovacích družic sítě OneWeb vynesených raketou Sojuz z kosmodromu Kourou, rozloučíme se s roverem Opportunity a na závěr si zaktualizujeme harmonogram soukromých lodí pro posádku.
Za pouhé tři hodiny a několik desítek minut odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dlouho očekávaná meziplanetární sonda BepiColombo, která je jednou z nejambicióznějších vesmírných průzkumných misí, jaké kdy lidstvo do kosmu vyslalo. Pokud třetí díl našeho nového seriálu věnujícího se výhradně této misi čtete krátce po vydání, dozvíte se v něm, jak přesně by měl proběhnout plánovaný start na nejsilnější evropské raketě Ariane 5 a také jak budou vypadat následné operace sestavy BepiColombo v nejbližších hodinách po startu. Pokud však patříte mezi ty, kteří šli včera spát dříve a čtete tento článek až po startu, vůbec to nevadí, jelikož se kromě výše uvedeného dozvíte i veškeré podrobnosti o dlouhé cestě, která na BepiColombo čeká, o krátké cestě, kterou má již za sebou, a navíc se podíváme na několik videí.
Jak si udržet přehled v událostech kosmonautiky? Máme jednoduché řešení, pokud nemáte čas číst všechny naše články, je tu Kosmotýdeník, aby vám dal základní přehled o tom, co se za uplynulých sedm dní stalo. Navíc vždy zbude místo i na pár nových informací. Dnes se například podíváme, jak probíhají přípravy na přistání francouzsko-německého landeru MASCOT, který k asteroidu Ryugu přivezla japonská sonda Hayabusa 2, zamíříme do Kalifornie na Vandenbergovu základnu, kde by už v září mohly poprvé na tamní pevninu přistávat Falcony 9, ale podíváme se také na unikátní snímek z jihoamerického kosmodromu v Kourou, kde fotografům zapózovaly hned dvě rozpracované rakety Ariane 5. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Neděle by nebyla pro mnoho lidí kompletní, pokud by nevyšlo tradiční shrnutí kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Proto i dnes vychází nový díl našeho Kosmotýdeníku, který si klade za úkol na jednom místě zrekapitulovat všechny důležité momenty, aby byli stále v obrazu i ti, kdo nemají čas číst všechny články. Dnes bude hlavním tématem soubor několika menších témat, která mají jeden společný jmenovatel – přesun, transport, nebo alespoň přípravy na ně. Kromě toho se podíváme na řešení stávky v Kourou, nebo na nové fotky od sondy Cassini.
Poslední týdny jsou plné kosmických událostí a i ten právě uplynulý není výjimkou. My se podíváme jednak na ty, které se nám na portál už nevešly, a jednak si shrneme to, co již zaznělo. V hlavní zprávě se blíže zaměříme na let a náklad rakety Ariane 5, která vynesla dvojici telekomunikačních satelitů a sama ještě testovala svůj poslední stupeň. Podíváme se však také na plány společnosti Boeing a jejich návrh lunární orbitální základny, nebo na vypnutí pozemního testovacího modelu sondy Rosetta. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Předposlední květnový týden minul a nastala neděle. To je ideální čas zopakovat si, co zajímavého nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Nejnovější vydání Kosmotýdeníku vám dnes přináší například zprávu společnosti Lockheed Martin, která chce za 12 let vyslat posádku k Marsu. Podíváme se také na přesun externí nádrže z doby raketoplánů, která se protahovala ulicemi Los Angeles, nebo povedené video ze startu čínské rakety z minulého týdne. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku s pořadovým číslem 192. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Máme za sebou další týden. I tentokrát se v kosmonautice událo mnoho zajímavých věcí. Je příjemné pozorovat, jak se změnila situace z doby prvních dílů Kosmotýdeníku, kdy bylo občas obtížné najít tři události hodné sepsání. Nyní už je to skutečně výběr toho nejzajímavějšího, co nám uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se podíváme na ambiciózní plán společnosti OneWeb, která chce během pár následujících roků vynést 900 satelitů na orbitu. Další zajímavou zprávou jsou dokončené letové díly rakety SLS, nebo přípravy na premiérový start na kosmodromu Vostočnyj. Přeji hezkou neděli a dobré čtení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
