CAS Space
Čínská firma CAS Space v pondělí úspěšně dosáhla oběžné dráhy prvním startem své nosné rakety Kinetica-2, mezi jejímž užitečným zatížením byl i prototyp nákladní kosmické lodi.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínská firma CAS Space v pondělí úspěšně dosáhla oběžné dráhy prvním startem své nosné rakety Kinetica-2, mezi jejímž užitečným zatížením byl i prototyp nákladní kosmické lodi.
Společnost Varda Space Industries 30. března vypustila svou šestou návratovou kapsli s experimenty financovanými vládou USA, které jsou navrženy pro provoz v extrémních podmínkách hypersonického letu.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala souhlas německých úřadů s akvizicí firmy Mynaric, která se zabývá laserovou komunikací
Očekává se, že Pentagon ukončí nebo výrazně omezí práci na dlouho odkládaném programu pozemního řízení GPS postaveném společností Raytheon, protože se potýká s přetrvávajícími technickými problémy více než deset let po vývoji.
Společnost Starfish Space změnila plány demonstrační mise se zařízením Otter Pup 2, které mělo dokovat k družici. Důvodem je, že od společnosti odstoupil její původní partner.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) představil svůj návrh na snadnější přístup k povolování misí, což je nejnovější pokus v dlouhodobém úsilí o regulaci nových komerčních vesmírných aplikací.
Navrhované změny v podpoře komerčních vesmírných stanic ze strany NASA vyvolaly obavy a zmatek mezi společnostmi, které je vyvíjejí, varoval šéf jedné z oborových organizací.
Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V pořadu Jadrná věda patřícím pod internetovou televizi Talk TV vyšel rozhovor s Dušanem Majerem a Vítězslavem Škorpíkem, redaktory našeho portálu. Moderátorem byl spisovatel, novinář a skeptik Leoš Kyša alias František Kotleta. 12. ledna 5:00
Když mě jeden z našich z našich čtenářů požádal o shrnutí roku 2023 ve fyzice, chtěl jsem nejprve odmítnout. Říkal jsem si, že se zase tolik zajímavých a zásadních událostí v tomto roce v této vědecké oblasti, přesněji v oborech, které sleduji a o něž se zajímám, nestalo. Nakonec jsem si ale řekl, že proč ne. Rozhodl jsem se tedy článek napsat a vydat. A myslím, že z toho můžeme udělat novou tradici, vždy těsně po Novém roce vyjde článek shrnující nejvýznamnější události ve fyzice v předchozím roce. Můj výběr bude samozřejmě čistě subjektivní, jakýkoliv jiný fyzik či popularizátor by na mém místě patrně volil jinak. Dodávám ještě, že ani počet zmíněných událostí nebude vždy stejný, někdy totiž může nastat na mimořádné objevy velmi bohatý rok, jindy naopak rok chudší. Ale dost bylo řečí, pojďme se pustit rovnou do tématu.
Od startu Webbova teleskopu v prosinci 2021 se v kosmologii mnohé změnilo. Tak především jsme dokázali napozorovat velké množství extrémně vzdálených galaxií. Mnohé i rekordní, probíhal dokonce až boj o to, která z pozorovaných galaxií bude mít největší rudý posuv, a tedy i největší vzdálenost. Tuto statistiku prozatím vyhrává GLASS-z12, máme ale i mnoho dalších nadějných kandidátů. Některé objekty již byly ze soutěže vyřazeny, když se ukázalo, že leží o něco blíže, než se zdálo, jiné naopak přibývají. Jednou ze stálic je galaxie se zvláštním názvem Maisie. U ní nedávno astronomové potvrdili původně avizovanou vzdálenost. Nejedná se sice o rekordní objekt, přesto je ale jeho vzdálenost enormní. Dnes se na tuto galaxii podíváme trochu blíže.
Mise vesmírné observatoře Euclid byla některými skupinami astronomů a fyziků očekávána téměř stejně, jako Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Jejím úkolem je totiž přispět k objasnění dvou entit, které náš vesmír téměř jistě obsahuje, ale o jejichž původu a podstatě máme zatím jen dosti kusé informace. Hovořím nepřekvapivě o temné hmotě a temné energii. Pomoci s jejich vysvětlením by mohl i Webb, ale na rozdíl od něj nemá Euclid v podstatě žádný jiný program, než právě kosmologická pozorování. Před několika dny poslal Euclid své první výsledky, které naznačují, že by má všechny předpoklady své poslání velmi dobře plnit.
Jen málo věcí v kosmologii je tak jasných, jako stáří našeho vesmíru. Když se zeptáte libovolného kosmologa, téměř ihned a automaticky získáte odpověď 13,8 miliardy let. Tuto hodnotu přitom známe jen zhruba posledních 14 let, od doby činnosti kosmické sondy Planck. Je tomu ale skutečně tak? Vody odborné komunity nedávno značným způsobem rozčeřila velmi odvážná a také velmi silně kontroverzní hypotéza, podle níž je náš vesmír výrazně starší. A protože má tato hypotéza základ v kosmologických pozorováních Webbova dalekohledu, podíváme se na ni dnes trochu podrobněji.
Temnou hmotu a temnou energii, záhadné substance, které dohromady tvoří 95 procent hmoty – energie našeho vesmíru jsme si podrobněji popsali ve dvou minulých článcích. Kromě významu, který mají temná hmota i energie samy o sobě jsme je tak detailně probírali zejména z důvodu, že Evropská kosmická agentura chystá na letošní rok start kosmické sondy Euclid, která by měla právě temnou hmotu a temnou energii výrazněji probádat. A protože se okamžik vzletu již velmi blíží, pojďme si tuto zajímavou misi více představit.
Objevení temné hmoty, kterou důkladně rozebíráme v minulém článku bylo pro fyziky poměrně značným překvapením. Nicméně se tato detekce nemohla ani vzdáleně rovnat šoku z jiného objevu, který přišel těsně před koncem minulého století a znamenal velkou revoluci v oblasti kosmologie. Tehdy byla objevena jiná neznámá substance nazvaná temná energie. Tato temná nebo též skrytá energie přitom tvoří více než dvě třetiny hmoty – energie našeho vesmíru. V podstatě se tak zopakovala situace s temnou hmotou, ke které došlo o několik let dříve. Sotva jsme měli pocit, že začínáme vesmíru rozumět, přišlo vystřízlivění a poznání, že rozumíme jen malé části kosmu.
Lidstvo pozoruje noční oblohu a zkoumá vesmír už od pradávna. Dlouho jsme měli za to, že se čím dál více blížíme k velmi solidnímu poznání našeho kosmu. V posledních desetiletích a staletích se navíc zdálo, že se rychlost našich objevů stále zvyšuje. Jenže bohužel, počátkem minulého století se začalo jevit čím dál tím jasněji, že nám něco zásadního uniká. Později se dokonce ukázalo kolik toho chybí. Veškerá běžná (tzv. baryonová) hmota, kterou jsme do té doby zkoumali, tvoří jen asi 15 % známé hmoty ve vesmíru. Právě ve chvíli, kdy jsme už začínali mít neskromný pocit, že všemu celkem dobře rozumíme, přišla chvíle prozření a ukázalo se, že máme ještě značné nedostatky. Více o oné substanci tvořící 85 % hmoty vesmíru i o jejím objevu si řekneme v dnešním článku.
Kosmologie je rychle se rozvíjející vědou, která nám odhaluje čím dál více tajemství o našem vesmíru. S tím, jak se pozorovací technika stále více zdokonaluje však dochází i k tomu, že se objevují nové záhady. Jedna taková má svůj prapůvod už v datech z americké sondy WMAP a pozdější evropské družice Planck, které zkoumaly reliktní záření. Jedná se o poměrně podivný výsledek, který sice nemusí nic zvláštního znamenat, ale na druhou stranu má též potenciál změnit svět fyziky. Proto se na něj dnes podíváme podrobněji.
V úterý 12. července jsme se konečně dočkali. Americký prezident Joe Biden zveřejnil první fotografii pořízenou Webbovým dalekohledem. O den později došlo k uvolnění dalších čtyř snímků, v odborné komunitě však vyvolal největší poprask první snímek hlubokého pole na pozadí bližší čočkující kupy galaxií. K tomu došlo až o pár dní později, když vyšlo najevo, že astronomové na snímku rozpoznali několik desítek raných galaxií s neobvykle vysokým rudým posuvem. Posléze vědci odhalili další detekce ještě vzdálenějších galaxií, u nichž se navíc ukázalo, že jsou vyvinuté více než by v tak mladém vesmíru mělo být možné. Zvláště v alternativních kruzích se proto začaly objevovat senzační zprávy, které hlásaly, že Webbův dalekohled vyvrátil teorii velkého třesku. Je tomu ale skutečně tak?
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.