sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: kosmodrom-wallops
VT_2024_13

Vesmírná technika: Mise LJ-1B s opičkou Miss Sam

Zkoušky záchranné věžičky pro americké kosmické lodě Mercury postupně dospěly až k misi LJ-1B, která odstartovala 21. ledna 1961 ze základny Wallops Island. Na palubě makety kosmické lodi byla také kabina s malým primátem – samičkou makaka Rhesus, která dostala jméno Miss Sam, což by se dalo přeložit jako Slečna Samová. Mise LJ-1B byla vyhodnocena jako plně úspěšná a podařilo se splnit všechny stanovené cíle. Bohužel záznam telemetrie byl při tomto letu rakety Little Joe I plný chyb či výpadků a není jej tak možné plně rekonstruovat.

VT_2024_10

Vesmírná technika: Raketa Little Joe I

Aby bylo možné otestovat záchranný systém lodí Mercury za letu, musela být kabina připojena k raketě, která ji vynese do určité výšky a udělí potřebou rychlost. Využít k těmto účelům rakety Redstone nebo Atlas nebylo možné, protože šlo o poměrně drahé stroje. Proto byla využita raketa tvořená svazkem již existujících vojenských taktických balistických raket. Zrodila se jednostupňová raketa Little Joe I, která si mezi lety 1958 a 1960 připsala celkem osm misí a všechny odstartovaly ze základny Wallops Island. V tomto díle Vesmírné techniky si tuto raketu podrobněji popíšeme.

ŽIVĚ A ČESKY: Dlouho odkládaný start Electronu z Virginie je tu

Po více jak měsíci odkladů startu malé rakety Electron od firmy Rocket Lab, konečně přišel den, kdybychom se mohli dočkat vůbec prvního startu této rakety z kosmodromu Wallops, ve Virginii. Rakety Electron totiž zatím pokaždé startovaly z poloostrova Mahia na Novém Zélandu. Co se týče tohoto startu, tak budou vyneseny tři družice HawkEye 360. Jejich úkolem bude shromažďovat radiofrekvenční signály, respektive určovat polohu těchto radiofrekvenčních signálů. To může mít řadu využití. Od zjišťování skutečné polohy námořních plavidel, což může pomoci v boji proti pirátství, či nezákonnému rybolovu, až po oznamování silné radiofrekvenční aktivity na neobvyklých místech, které pak mohou být nafoceny snímkovacími družicemi. Každá z družic váží přibližně 30 kilogramů a budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 550 kilometrů a sklonem 40,5° vůči rovníku.

ŽIVĚ A ČESKY: Electron poprvé letí z Virginie

Na dnešní půlnoc je plánovaný start malé rakety Electron od firmy Rocket Lab. Doposud jsme byli zvyklí, že tato raketa startovala z poloostrova Mahia na Novém Zélandu. Ale vůbec poprvé by měla právě dnes odstartovat z kosmodromu Wallops ve Virginii. Náklad budou tvořit tři družice HawkEye 360, z nichž každá váží přibližně 30 kilogramů a budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 550 kilometrů a sklonem 40,5° vůči rovníku. Tyto tři družice poletí ve formaci a budou shromažďovat radiofrekvenční signály. Jinými slovy, budou určovat polohu těchto signálů. To může mít řadu využití. Například družice HawkEye 360 zaznamenaly vysokou radiofrekvenční aktivitu v údolí řeky Galwan u čínsko-indické hranice. Jelikož se znaly souřadnice, mohlo být místo nasnímáno pomocí snímkovacích družic, které odhalily, že se na místě shromažďuje čínská armáda.

ŽIVĚ A ČESKY: Další mise k ISS, tentokrát v podání Cygnusu

V neděli dopoledne, nás čeká start rakety Antares s kosmickou lodí Cygnus. Jak je již u těchto kosmických lodí zvykem, i tentokrát je pojmenována po významné osobě v oblasti kosmického průmyslu, a tak osmnáctá loď Cygnus ponese jméno první Američanky, která letěla do vesmíru (Sally Ride). Na Mezinárodní vesmírnou stanici Cygnus dopraví vědecké experimenty, oblečení pro posádku, zásoby jídla atd. o celkové hmotnosti 3 729 kilogramů, v nákladovém prostoru o velikosti 27 m³. Kosmikou loď Cygnus na oběžnou dráhu vynese raketa Antares 230+ z kosmodromu Wallops ve Virginii.

Kosmotýdeník 514 (18.7. – 24.7.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je tu opět připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. Hlavní téma se tentokrát bude zabývat důvody odložení dalšího startu zásobovací lodi Cygnus, která má problémy s dodávkami komponent. Do výrobního řetězce totiž zásadně zasáhla ruská válka na Ukrajině. V dalších tématech se změříme na rekordní počet startů rakety Falcon 9, také nevynecháme start nového modulu pro čínskou stanici, anebo se podíváme na proběhlý výstup do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 420 (28.9. – 4.10.)

Protřete oči a pojďte si odpočinout k polednímu vydání nejnovějšího přehledu nejzajímavějších zpráv, které přinesl tento týden v kosmonautice. Noční čekání na start povětšinou odložených raket můžeme nechat za sebou a naopak se v hlavním tématu můžete těšit na již v kosmickém prostoru putující loď Cygnus NG-14, která nese celou řadu zajímavých experimentů a také dalšího nákladu. Podíváme se však i na jeden hmotnostní spektrometr, který bude prošlapávat cestu misím Artemis a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 419 (21.9. – 27.9.)

Tento týden byl velmi bohatý na události v kosmonautice a tak vám přinášíme pravidelný přehled kosmonautických událostí v poněkud větším rozsahu, než bývá zvykem. Přesto však je to čistokrevný Kosmotýdeník! V hlavním tématu se budeme podrobně věnovat firmě Axiom Space, která má naplánované minimálně čtyři komerční lety s komerčními posádkami na ISS. V dalších tématech se budeme věnovat testům Starship, přípravě modulu Nauka, anebo přípravám na start rakety Antares 230+ s lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

OBRAZEM: Vesmírné přístavy (2)

V minulém díle jsme poprvé zavítali do nejhrůznějších koutů světa, abychom si v krátkosti představili některé kosmodromy a dnes k nim přidáme další ve stejném stylu. Snad v každém sci-fi románu o hvězdných a meziplanetárních letech najdeme nějakou vizi střelnice pro nejprapodivnější kosmické lodě, jaké si lze jen představit, ale jak už to tak bývá realita je vetšinou mnohem prostší. Ani současné kosmodromy ovšem rozhodně nejsou jen nějaká obyčejná místa, jak se ostatně můžete přesvědčit už podruhé na řadě úžasných fotografií pořízených z kosmu. Spisovatel Paulo Coelho ve svém románu Poutník – Mágův deník napsal: „Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale kvůli tomu se lodě nestavějí.“ A myslím, že to můžeme klidně rozvinout a vztáhnout i na rakety, sondy a lodě kosmické, protože s trochou nadsázky lze říci, že jsou to objevitelské koráby moderní doby. Jen ze Země jsme se přesunuli na břeh vesmírného oceánu a naše nové objevitelské výpravy nezačínají ve vlnách moří a oceánů, ale v kosmických přístavech rozesetých po celém světě.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.