NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O supratekutém heliu, fascinujícím stavu látky jste zde již hovořili, a ještě se k němu nejméně jednou vrátíme. Existuje ale další, stejně zajímavá fáze hmoty také související s nízkými teplotami, kterou předpověděli dva přední fyzikové první poloviny minulého století. Občas se sice můžete dočíst, že po roce 1916 už Einstein nic důležitého nevymyslel, takový výklad by byl zcela mylný a rozhodně by opomíjel dvě klíčové práce z počátku 20. let 20. století, které spoluvytvořil s hrdinou indické vědy Šatendranáthem Bosem. Podle nich proto zmíněnou fázi hmoty nazýváme Boseho–Einsteinův kondenzát. Na jeho experimentální realizaci jsme si museli počkat více než 70 let, dnes už je ale Boseho–Einsteinův kondenzát natolik běžný, že se dostal až do sondážních raket či na Mezinárodní vesmírnou stanici. O tom ale až později, začít musíme před více než stoletím u lidí, jejichž klíčové teoretické práce celou oblast výzkumu podnítily.
Také Evropa využívá možností, které nabízí výškové rakety. V uplynulých desítkách let se používaly různé typy s odlišnými rozměry, počtem stupňů, nosností i výškou doletu. Nejsilnější z nich, nazvaná MAXUS, dokáže nabídnout až 12,5 minuty stavu snížené gravitace, jelikož vystoupá do výšky až 750 kilometrů. Místem, odkud tyto suborbitální rakety startují, je švédská základna Esrange Space Center, kterou bychom našli u švédského města Kiruna.
Výškové rakety pro kosmický výzkum provozovalo, provozuje anebo v brzké době plánuje provozovat téměř 30 států světa. V dnešním díle se zaměříme na to, jak k tomuto tématu přistoupili velcí hráči na poli kosmonautiky – Spojené státy Americké, Sovětský svaz (respektive Rusko) a Japonsko. U všech států se zmíníme nejen o jejich prvních zkušenostech s výškovými raketami, ale také o tom, jak tohoto prostředku využívají v současnosti.
Rakety, které nemají za úkol dosáhnout oběžné dráhy, se označují jako výškové, sondážní či suborbitální. Nedosáhnou sice první kosmické rychlosti, ale i přesto mohou vynést nejrůznější vědecké experimenty do výšky několika stovek či dokonce tisíc kilometrů. Představují proto další z možností, jak navodit stav mikrogravitace, aniž bychom museli letět na oběžnou dráhu. Historie výškových raket sahá až k německé válečné V-2.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.