křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.
Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
Americké Vesmírné síly přesunuly družici nové generace určenou k varování před raketovými útoky a sestavu užitečného nákladu spojenou s experimentální misí pro sledování prostoru mezi Zemí a Měsícem z rakety Vulcan společnosti United Launch Alliance na raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX. Tento krok je součástí širší reorganizace vojenských startů, kterou si vyžádala zpoždění ve vývoji a nasazení rakety Vulcan.
Evropská kosmická agentura (ESA) potvrdila, že při nedávném testu shozem přišla o zkušební prototyp svého kosmického letounu Space Rider, zároveň však uvedla, že tato nehoda by neměla jeho vývoj výrazně zpozdit.
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Naše živě a česky komentované přenosy fungují už přes deset let, ale i po takhle dlouhé době se čas od času stane, že nás čeká nějaká premiéra, něco, co jsme ještě nekomentovali. Často to bývá start nějaké nové rakety, ale dnes nás čeká něco ještě o level vyšší. Zatím ještě nikdy jsme v rámci našich komentovaných přenosů neměli start orbitální rakety z Jižní Koreje, ale to se možná již brzy změní. Na kosmodromu Naro totiž finišují přípravy ke startu již pátého exempláře rakety Nuri, kterou můžete znát i pod označením KSLV-2. Jejím hlavním nákladem je pět malých družic NeonSat s pořadovými čísly 2 až 6, které doplňuje deset CubeSatů, které představují sekundární náklad. Sluší se připomenout, že u tohoto startu není jisté, zda bude mít zajištěný originální přímý přenos, bez kterého by naše vysílání ztrácelo smysl.
Na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně jsou v plném proudu závěrečné předstartovní přípravy poslední letošní rakety Vega-C. Ta by se měla už dnes v 18:21 vydat na sun-synchronní oběžnou dráhu, na kterou vynese necelé dvě tuny vážící jihokorejskou snímkovací družici KOMPSAT-7, která navazuje na model KOMPSAT-3A. Jejím cílem je poskytovat snímky s vysokým rozlišením, které uspokojí národní potřeby. Družicová platforma je postavena na korejských technologiích – ať už státních či soukromých, přičemž korejské firmy se podílely i na vývoji užitečného nákladu. který jinak vyvíjela státní agentura KARI. Srdcem družice je kamera AEISS-HR (Advanced Earth Imaging Sensor System with High Resolution), která má poskytovat v panchromatickém režimu snímky s rozlišením 30 cm, v barevném režimu 1,2 metru a v infračerveném režimu 4 metry.
Vůbec první korejská sonda určená k průzkumu měsíce, navržená a postavená Jihokorejskou vesmírnou agenturou KARI ve spolupráci s agenturou NASA. Takto by se dala velmi stručně popsat sonda Danuri, která má za úkol, jak již bylo zmíněno, zkoumat Měsíc. Sonda Danuri nese hned několik vědeckých přístrojů. Jedním z nich je přístroj Lunar Terrain Imager (LUTI). Jak jste si pravděpodobně odvodili z názvu, tak tento přístroj má za úkol pořizovat snímky měsíčního povrchu. Pravděpodobně bude fotit lokality, vytipované k přistání pro druhou fázi průzkumné mise Měsíce, která by měla odstartovat v roce 2030. Dalším přístrojem je například Wide-Angle Polarimetric Camera (PolCam). Jde o širokoúhlou polarimetrickou kameru, která bude získávat snímky celého měsíčního povrchu kromě polárních oblastí. Dále sonda nese magnetometr, kameru ShadowCam od NASA, komunikační systém DTNPL a spektrometr zaměřený na gama záření. Hmotnost sondy Danuri je 678 kilogramů a bude obíhat na oběžné dráze Měsíce s výškou 100 × 300 kilometrů a sklonem 90°.
Jihokorejská sonda, která by měla tento týden odstartovat z Mysu Canaveral, již byla naplněna pohonnými látkami, které bude potřebovat k domanévrování na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, kde má fotografovat a provádět další vědecký výzkum. Sonda dříve označovaná jako KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) má odstartovat 5. srpna v 1:08 SELČ na raketě Falcon 9. Sonda samotná dorazila na Mys Canaveral 6. července. Před pár dny manažeři mise uvedli, že start byl o dva dny posunut, aby měli inženýři ve SpaceX čas navíc k provedení dodatečných prací na nosné raketě.
Korejská kosmická agentura KARI (Korea Aerospace Research Institute) se již intenzivně připravuje na start své první lunární mise, kterou jsme dlouho znali pod zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter). Nově však tato mise dostala oficiální název Danuri. Pro Jižní Koreu představuje tato mise první krok na velmi smělé cestě, která obnáší hned několik naplánovaných lunárních misí. Aktuální mise Danuri vznikla pod hlavičkou agentury KARI, která bude zajišťovat i její provoz. Jihokorejci však na tomto projektu navázali spolupráci s agenturou NASA a vynesení má 2. srpna letošního roku obstarat raketa Falcon 9 od SpaceX.
První exemplář jihokorejské rakety postavené výhradně z tuzemských systémů nedokázal při svém čtvrtečním letu dosáhnout oběžné dráhy. Jak uvádí Korejský aerokosmický výzkumný institut, předběžná analýza dat ukazuje, že se třetí stupeň nosiče vypnul předčasně. Raketa Nuri odstartovala z kosmodromu Naro na ostrově zhruba 500 km jižně od metropole Soulu 21. října v 10:00 SELČ. Start měl původně proběhnout o hodinu dříve, ale musel být odložen. Podle oficiálních míst bylo potřeba zkontrolovat ventily na raketě. Ta byla před startem natankovaná kapalným kyslíkem a běžným leteckým petrolejem už několik hodin před startem. Další odpočet už probíhal hladce a zážeh čtyř raketových motorů KRE-075 vytvářející tah 272 tun zvedl raketu ze startovní rampy na pobřeží.
Máme za sebou další týden nabitý kosmonautickými událostmi, které vám nyní shrne tradiční týdenní seriál Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme do Jižní Korey, kde se rodí první jihokorejská družice Měsíce KPLO, která se však potýká s jistými potížemi včetně zvyšující se hmotnosti. Dále zamíříme do jižního Texasu, kde se prototyp lodi Starship dočkal výrazného pokroku ve své stavbě. Nevynecháme ani dění u planetky Ryugu a samozřejmě nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Nejdříve v roce 2020 by mohla raketa Falcon 9 vynést první jihokorejskou družici určenou k výzkumu Měsíce. Projekt označovaný zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) počítá s tím, že by se sonda po vynesení do vesmíru usadila na oběžné dráze kolem Měsíce ve výšce zhruba 100 kilometrů. Sonda o hmotnosti 550 kilogramů by měla fungovat po dobu jednoho roku, energii jí zajistí dvojice solárních panelů a o pohon se postarají 4 trysky na jednosložkové palivo s tahem 30 N a čtyři trysky s tahem 5 N.
Když v roce 2014 Rusko úspěšně otestovalo své nové rakety Angara, šlo o velký úspěch a bez přehánění se hovořilo o tom, že nasazení těchto nosičů může být pro Rusko začátkem nové éry. Angary díky modulární konstrukci mohou pokrýt široké spektrum nákladů, používají netoxické palivo a jejich výroba by mohla být rychlá a levná – opět díky modularitě. Ovšem aby Angara mohla nahradit nosiče Rokot, Zenit a Proton, musí se dostat do spolehlivého provozu a získat si zákazníky z komerčního sektoru a nespoléhat jen na zakázky od státu. To se ale poměrně dlouho nedařilo. Nyní se ale objevila první vlaštovka.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
