Kosmotýdeník vám již tradičně shrne to nejzajímavější, co se událo v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát se v hlavním tématu – překvapení – nezaměříme na Falcon Heavy, ale na hledání možností, jak vyřešit, že se sonda InSight nemůže proklepat hlouběji pod povrch Marsu. V dalších tématech zamíříme na Měsíc, jak za sondou Beresheet, tak za Chang’e 4. Podíváme se také na první let letounu Stratolaunch.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Beresheet, Chang'e 4, HP3, InSight, JPL (Jet Propulsion Laboratory), Kosmotýdeník, LUVOIR, Mars, Měsíc, NASA, SLS, Starship, Stratolaunch 
Týden, který pomalu končí, byl doslova napěchovaný událostmi k prasknutí. Téma, které bude dnes v Kosmotýdeníku hlavním tedy rozhodně není jen tak něco, co zbylo. Podíváme se na výsledky studií ohledně naměření metanu v atmosféře Marsu. Znamená to, že je na Marsu život, nebo tam někdy byl? Dočtete se v hlavním tématu. Dále se podíváme na aktuální stav Starhopperu od SpaceX, budeme se zajímat o izraelský Beresheet a řeč bude i o návštěvě Andrewa Feustela v České republice.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Arabsat 6A, Beresheet, Curiosity, Elon Musk, ESA, ExoMars 2022, Falcon Heavy, InSight, Izrael, JPL (Jet Propulsion Laboratory), Kosmotýdeník, Mars, Mars Express, Měsíc, metan, NASA, Sojuz 2-1A, SpaceX, Starhopper 
Dron bereme jako běžnou součást světa kolem nás, ale drony na cizích planetách, to je zcela něco jiného. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na testování dronu pro Mars, který k Rudé planetě vyrazí v roce 2020. Dále se podíváme na pěkné fotografie ze startu rakety Electron, anebo na první kus kyslíkové nádrže, který je určen pro raketu Vulcan. To a více naleznete ve vašem týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Osmnáctého února 2021 bude na Zemi několik lidí prožívat velmi napínavých sedm minut. Těch sedm minut se bude skrz atmosféru Marsu drát k povrchu MarsRover 2020. Jeho cílem bude přistát v kráteru Jezero. Přistávat bude bez přímého spojení se Zemí, od které jej bude dělit několikaminutové časové zpoždění. Mise bude přistávat podobně jako v roce 2012 vozítko Curiosity. Nejdříve horký vstup do atmosféry následován rozevřením padáku, následně odhození aerodynamického krytu, odhození horního krytu s padákem, krátký volný pád, načež se zažehnou motory nebeského jeřábu, který by měl na lanech zajistit dosednutí samotného vozítka měkce do cílové pozice. Lidé na Zemi se výsledek dozví až ve chvíli, kdy bude vozítko již několik minut stát na povrchu Marsu. A takovou operaci je třeba důkladně nacvičit ještě zde na Zemi. Na Marsu musí software a hardware dokonale pracovat autonomně.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: JPL (Jet Propulsion Laboratory), kráter Jezero, Mars, NASA, Perseverance 
V časných ranních hodinách dne 7. září 2018 NASA pokořila světový rekord. Za méně než dvě minuty od startu se od osmnáctimetrové dvoustupňové sondážní rakety Black Brant IX oddělil její náklad, který začal padat zpátky k zemi. V okamžiku, kdy palubní senzory zaznamenaly, že náklad dosáhl požadované rychlosti v požadované výšce, byl automatickou sekvencí aktivován padák. Stalo se tak ve výšce 38 kilometrů a při rychlosti Mach 1,8. Během pouhých čtyř desetin sekundy více než osmdesátikilový padák vystřelil ze svého kontejneru, rozevřel se a jeho vrchlík se plně nalil vzduchem. Jednalo se o nejrychlejší rozevření padáku této velikosti, které v maximu dosáhlo síly téměř 311 kN.
První cubesaty mimo oblast Země MarCO-A a -B dosáhly svého limitu a za Marsem se podle zprávy NASA JPL odmlčely. 6. února 6:55
Přelom let 2018 a 2019 se rozhodně zapsal do historie kosmonautiky. Stalo se toho opravdu hodně a tak krom zopakování si známých událostí, zbylo v Kosmotýdeníku místo i na události další, které by rozhodně neměly zapadnout. Sondě OSIRIS-REx se například podařilo usadit na oběžné dráze planetky Bennu. Je to dráha rekordní, budeme se jí věnovat v hlavním článku. Dále nevynecháme novinky ohledně stavby testovacího zařízení lodi Starship, nebo třeba aktuality kolem práce sondy InSight. Přeji vám u Kosmotýdeníku hezkou neděli a dobré čtení.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Bennu, Boca Chica, Chang'e 4, Crew Dragon, InSight, JPL (Jet Propulsion Laboratory), Kosmotýdeník, LC-39A, Mars, NASA, New Horizons, OSIRIS-REX, Perseverance, SpaceX, Starhopper, Ultima Thule, Yutu 2 
Česká republika nemá svou vlastní kosmickou agenturu, své vlastní nosiče a (až na čestné výjimky) ani své satelity. V době RVHP jsme měli svého kosmonauta a máme krajanskou vesmírnou komunitu – někteří američtí astronauté měli české předky (nebo manželku Indíru). Již 10 let jsme členy ESA a malým dílem se podílíme na její činnosti. Některá naše pracoviště dodávají komponenty pro přípravu řady sond. V tomto článku se zmíním o jednom krajanovi, o kterém toho v obecném povědomí moc nevíme, a který se ve své době podstatným způsobem vesmíru dotkl.
LISA Pathfinder je technologický demonstrátor pro budoucí velkou misi nazývanou eLISA (Evolved Laser Interferometr Space Antenna), která bude zkoumat gravitační vlny a její start je plánován až na první polovinu třicátých let. Tak vzdálené datum startu je odůvodněno vysokou náročností a vyspělostí konstrukce sondy. Některé technologie, které má eLISA nést na své palubě je ještě potřeba doladit a zjistit, které z možných provedení je to nejvhodnější. Jiné technologie dokonce ještě ani nebyly vyvinuty. A právě na jeden z klíčových komponentů se podíváme v dnešním Pohledu pod kůži. V tomto článku podrobně rozebereme konstrukci mikrotrysek sloužících k přesnému udržování polohy sondy LISA Pathfinder v prostoru. S hrdostí můžeme říci, že na vývoji a výrobě této vysoce vyspělé technologie mají své otisky i zlaté české ručičky.
Základním druhem pohonu výprav po Sluneční soustavě je solární energie. Jak jsme se nedávno přesvědčili díky misi Rosetta a Juno, solárními panely již dokážeme pohánět mise až po dráhu Jupiteru a s dalším vývojem bychom se možná dostali až k Saturnu. Nejvzdálenější mise a sondy letící za dráhu Neptunu, stejně jako speciální mise na povrchu Marsu je ale výhodnější osadit radioizotopovým termoelektrickým generátorem (RTG). Jedny z posledních kilogramů plutonia využije marsovské vozítko chystané pro rok 2020. V současné době víme, že NASA již obnovila produkci plutonia, které je pro RTG potřeba a tak nehrozí, že by další mise, například k Uranu, neměly případně dost paliva. Vývoj se však nezastavil a tak to vypadá, že s využitím nových materiálů se podaří zvýšit výkon nové generace RTG zdrojů.
Rubrika Budoucnost, Technologie Štítky: JPL (Jet Propulsion Laboratory), MMRTG, NASA, New frontiers, skutterudity 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
14. dubna 2019 
