GHGSat
Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.
Společnosti Axiom Space a Spacebilt 16. září oznámily plány na dodání datového centra s optickým komunikačním spojením k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2027.
Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.
Společnost Amazon se letos chystá zdvojnásobit velikost své konstelace družic Kuiper na více než 200.
SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho existence definitivně prokázána koncem téhož století Heinrichem Hertzem. Právě oni nám otevřeli cestu k nepřebernému množství aplikací, jako jsou moderní fotografie či film, ale otevřeli též možnost důkladně prozkoumat vesmír. Téměř vše co totiž o našem kosmu v tuto chvíli víme jsme se dozvěděli díky elektromagnetickým vlnám. Ty mají nejrůznější energii od slabých rádiových, které chytáme obřími talíři velkými až stovky metrů po extrémně energetické gama záření snímané kosmickými observatořemi jako je například družice Fermi. Právě elektromagnetické vlny nám umožnily nahlédnout do nejstarších epoch vývoje vesmíru, jakož prozkoumat naše nejbližší sousedství. Není proto divu, že jim Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK věnoval v cyklu přednášek Fyzika jako dobrodružství poznání tolik prostoru. A nebojte se, dojde i na kosmické sondy a observatoře. LLLL
Gravitace je síle, kterou zná lidstvo v určité podobě od nepaměti. Její poznání se však velmi vyvíjelo, od prvotních pokusů o seriózní pochopení ve starověkém Řecku, přes Keplerův model až po Newtonovu teorii, která se měla za tak prokázanou, že se jí začalo říkat Newtonův gravitační zákon, nikdo si totiž nedokázal představit, že by byla překonána. Přesně to se však stalo, když německý fyzik Albert Einstein publikoval v roce 1915 obecnou teorii relativity. Současný model gravitace se považuje rovněž za velmi dobře podpořený experimentálními daty, ani za 106 let se fyzikům nepodařilo předložit věrohodnou pokročilejší hypotézu a Einsteinova teorie přežívá všechny pokusy o vyvrácení ze strany odborníků i pseudovědců. A nejen že přežívá, triumfuje na celé čáře. Každý další pokus o nahlodání její důvěry vede naopak k čím dál přesnějšímu potvrzování. Jaké jsou ale vlastně důkazy pro obecnou teorii relativity? To se v závěrečné přednášce cyklu Přednášky z moderní fyziky pořádaného Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy pokusí nastínit Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky. Projdeme si tak 3 klíčové klasické důkazy, včetně slavného
Řada z čtenářů našeho serveru znala, anebo sledovala televizní seriál Okna vesmíru dokořán, který v 80. a 90. letech uváděl pan RNDr. Jiří Grygar CSc. Okna, o kterých ve svém pořadu pan doktor Grygar mluvil, měla jedno společné, jednalo se o pásma elektromagnetického záření, ve kterých jsme sledovali na obloze astronomické jevy. Nejstarším z nich bylo okno viditelného záření, později se k nim přidala i pozorování v infračerveném, UV, rentgenovém spektru, vesmír pak sledujeme i v pásmu radiových vln. V posledních několika letech jsme však jako lidstvo získali zcela nové okno, kterým lze dění ve vesmíru pozorovat, gravitační vlny. Ty nejprve jen teoreticky vyplynuly z rovnic Obecné teorie relativity, kterou v roce 1915 publikoval Albert Einstein. Jejich existence byla poprvé nepřímo prokázána až v roce 1974, na přímou detekci jsme si však museli počkat dalších téměř 40 let. Došlo k ní v září roku 2015, kdy se je podařilo zachytit americkému detektoru LIGO. Je zajímavé, že tou dobou už probíhaly poslední přípravy na start evropské družice LISA Pathfinder. Ta měla ověřit použitelnost technologií pro mnohem větší družici LISA, která
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.