sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.
Slam Corp, fiktivní společnost založená bývalým hráčem MLB Alexem Rodriguezem, žaluje Lynk Global, aby zabránila operátorovi družicového vysílání pro chytré telefony odstoupit od dlouho odkládané fúze.
Konsorcium ukrajinských, severských a východoevropských společností doufá, že získá více než 100 milionů eur na vybudování konstelace více než 70 obrazových družic, které by poskytovaly zpravodajské informace podél ruských hranic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale v dnešním Kosmotýdeníku bude hlavním tématem soubor prvních snímků Země od evropské družice Biomass, která ukazuje, že není vhodná pouze pro měření množství uhlíku vázaného v lesích. Kromě toho si ukážeme třeba povedenou fotku z mise Ax-4 anebo se ohlédneme za posledním letem japonské rakety H-IIA. Pohodlně se tedy usaďte, startujeme!
I tento týden byl na kosmonautické aktivity bohatý. Tentokrát si jako hlavní téma probereme jedno rekordní pozorování, které provedla sluneční evropská sonda Soler Orbiter, díky které jsme mohli poprvé spatřit jižní polární pól naší nejbližší hvězdy. V dalších tématech se můžete těšit na jeden čínský start s družicí, která chce pozorováním magnetického pole ukázat možnost předpovídání zemětřesení či erupcí. Čeká nás také netradiční pohled na dvojici připravovaných japonských raket, nebo testování lunárního landeru od Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Institut spadající pod japonskou kosmickou agenturu JAXA pracuje na koncepci, která by mohla umožnit vyslání malých vozítek na povrch Marsu. V rámci vystoupení na plenárním zasedání Týdne kosmických věd pořádaném Národními akademiemi 1. dubna zmínil Masaki Fujimoto, nový generální ředitel Ústavu kosmických a astronautických věd (ISAS) agentury JAXA, že agentura spolupracuje s jednou společností na koncepci využití nafukovacích brzdících prvků pro přistání kosmických sond na Marsu.
12. března se evropská sonda Hera (mimochodem první evropská mise z oboru planetární obrany) přiblížila k povrchu Marsu na přibližně 5 000 kilometrů a od Deimosu, menšího a vzdálenějšího ze dvou měsíců Marsu, se nacházela jen 300 kilometrů daleko. Tento průlet měl primárně upravit její dráhu, ale vědci a inženýři využili možnosti provést pozorování samotného Marsu i Deimosu, jehož velikost Evropská kosmická agentura přirovnává k rozměrům velkého města. Po průletu Hera otočí svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a začne posílat nasbírané údaje včetně fotek. Ve čtvrtek 13. března budou tyto snímky veřejně představeny vědeckým týmem mise Hera v řídícím středisku Evropské kosmické agentury ESOC v německém Darmstadtu. Experti během přímého přenosu, který začíná v 11:50 SEČ, popíší, co fotky odhalují.
Po zhruba dvouhodinovém letu dorazila velitelka Anne McClain a pilotka Nichole Ayers (obě z NASA) společně s japonským specialistou mise Takuja Ónišim a ruským specialistou mise Kirillem Peskovem na Floridu. Včera krátce po 14:45 místního času (19:45 SEČ) jejich letoun přistál na ranveji Launch and Landing Facility Kennedyho kosmického střediska. Posádku mise Crew-10 nyní před letem k Mezinárodní kosmické stanici čeká tradiční karanténa a předstartovní příprava v Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building.
Dnes v 9:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H3 s navigační družicí QZS-6 alias Michibiki-6. Ta nese také aparaturu Kosmických sil USA ke sledování objektů na různých oběžných drahách.
V tomto článku si můžete poslechnout evropsko-japonskou sondu BepiColombo během jejího průletu kolem Merkuru 8. ledna letošního roku. Tento šestý a závěrečný gravitační manévr upravil dráhu mise tak, aby mohla příští rok vstoupit na dráhu kolem Merkuru. Zvuk ve videu je sonifikace reálných vibrací sondy, které změřil palubní přístroj ISA (Italian Spring Accelerometer). Poté stačilo u těchto dat posunout frekvenci na úroveň slyšitelnou pro lidské ucho. Jedna hodina měření se tak zrychlila na minutu zvuku.
8. ledna letošního roku prolétla evropsko-japonská mise BepiColombo pošesté kolem Merkuru, čímž provedla svůj závěrečný gravitační manévr potřebný k úpravě oběžné dráhy, aby mohla koncem roku 2026 začít obíhat kolem této planety. Sestava obou sond a přeletového modulu se tentokrát prosmýkla jen pár set kilometrů nad severním pólem Merkuru. Blízké snímky zachycují potenciálně ledové krátery, jejichž dna se nacházejí v trvalém stínu, ale i rozlehlé sluncem osvětlené severské pláně. V 6:59 SEČ se BepiColombo ocitla jen 259 kilometrů nad chladnou noční stranou Merkuru. Zhruba o sedm minut později prošla přesně nad severním pólem planety, načež se dočkala čistých pohledů na sluncem ozářené oblasti u severního pólu.
8. ledna se evropsko-japonská mise BepiColombo prosmýkne jen 295 km nad povrchem Merkuru, přičemž k maximálnímu přiblížení dojde v 6:59 SEČ. Sonda této příležitosti využije k fotografování Merkuru, jedinečným měřením podmínek v okolí planety a jemnému doladění provozu vědeckých přístrojů před zahájením vlastní vědecké fáze. Tento šestý (a závěrečný) gravitační manévr sníží rychlost sond a změní jejich trajektorii letu, aby byly připraveny na rok 2026, kdy vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Obě sondy jsou na cestě již více než šest let a celkem využijí devět gravitačních manévrů – jednoho u Země, dvou u Venuše a celkem šesti u Merkuru. Aby byl každý ze šesti průletů kolem malé kamenné planety maximálně využit, palubní kamery a další vědecké přístroje vždy studují Merkur a jeho okolí.
1. prosince 2024 se mise BepiColombo již popáté prosmýkla kolem Merkuru. Při tomto průletu se tato mise stala první v historii, která pozorovala Merkur ve střední části elektromagnetického spektra. Nové snímky odhalují variace teplot i chemického složení na krátery posetém povrchu planety. Merkur je jednoznačně nejméně prozkoumanou kamennou planetou naší soustavy. BepiColombo je teprve třetí misí, která jej navštíví a v roce 2026 se stane teprve druhou misí, která vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Před ní tu byla pouze americká Mariner 10, která kolem Merkuru třikrát prolétla mezi roky 1974 a 1975 a též americká sonda Messenger, která kolem první planety naší soustavy obíhala mezi roky 2011 a 2015.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
