Štítek ‘James Webb Space Teleskope’

S Webbem za hlubokým nebem – 3. díl

Takto bude vypadat Dalekohled Jamese Webba na oběžné dráze

Po dvou měsících se zde společně znovu setkáváme již u třetího dílu našeho seriálu. Webbův dalekohled a jeho výsledky jsme opustili na konci listopadu. Od té doby stihl Webb oslavit první narozeniny v kosmickém prostoru, byť zatím nikoliv první výročí vědecké práce, ani výročí prvních zveřejněných snímků. Na tyto milníky si musíme ještě několik měsíců počkat. Zato nám však přibylo mnoho zajímavých a důležitých dat, fotografií a měření, která opět v plné šíři ukazují možnosti nového velkého kosmického teleskopu. Právě na ně se dnes podíváme. A začneme u extrémně vzdálených objektů mladého vesmíru. 

Vyvrátil Webbův dalekohled teorii velkého třesku?

Na snímku je oblast oblohy, jak se vyjádřil Bill Nelson, šéf NASA, velká asi jako zrnko písku, když jej podržíme na natažené ruce. Přesto je zde nepřeberné množství velmi vzdálených galaxií. A gravitace těchto galaxií zobrazuje ještě mnohem starší světlo galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Credit: NASA/ESA, zdroj: nasa.gov

V úterý 12. července jsme se konečně dočkali. Americký prezident Joe Biden zveřejnil první fotografii pořízenou Webbovým dalekohledem. O den později došlo k uvolnění dalších čtyř snímků, v odborné komunitě však vyvolal největší poprask první snímek hlubokého pole na pozadí bližší čočkující kupy galaxií. K tomu došlo až o pár dní později, když vyšlo najevo, že astronomové na snímku rozpoznali několik desítek raných galaxií s neobvykle vysokým rudým posuvem. Posléze vědci odhalili další detekce ještě vzdálenějších galaxií, u nichž se navíc ukázalo, že jsou vyvinuté více než by v tak mladém vesmíru mělo být možné. Zvláště v alternativních kruzích se proto začaly objevovat senzační zprávy, které hlásaly, že Webbův dalekohled vyvrátil teorii velkého třesku. Je tomu ale skutečně tak? 

S Webbem za hlubokým nebem – 2. díl

V premiérovém dílu našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem jsme si představili první várku zajímavých snímků a vědeckých dat z největšího současného dalekohledu pracujícího v kosmickém prostoru. Většina pozorovaných objektů z premiérového dílu se nacházela na jižní hvězdné obloze. V aktuálním pokračování se více zaměříme i na severní hvězdnou oblohu, kde se rovněž nachází množství cílů vhodných pro pozorování. Čeká nás dnes několik galaxií, hvězd a protohvězd, začneme ale u extrémně vzdálených objektů raného vesmíru.

S Webbem za hlubokým nebem – 1. díl

Vážení čtenáři, dámy a pánové. V prosinci loňského roku odstartoval do kosmického prostoru na raketě Ariane 5 vesmírný dalekohled Jamese Webba, dlouho vyvíjený a toužebně očekávaný infračervený teleskop, vlajková loď astronomie tohoto desetiletí. Po úspěšném přeletu do okolí Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce – Země, rozložení dalekohledu a kalibraci přístrojů začala konečně vědecká pozorování. Jejich první výsledky jsme si zde již představili v článcích z 12., respektive 13. července. Velmi si vážíme toho, že Váš zájem o tento špičkový kus techniky a jeho objevy neustal. Z toho důvodu, a také kvůli tomu, že lze důvodně očekávat další významné objevy posunující o velký kus naše současné poznání, jsme se rozhodli přistoupit k seriálu, který bude v pravidelných intervalech pokrývat nejzajímavější vědecké dění kolem Webbova dalekohledu.

Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

Výřez ze snímku mlhoviny Carina pořízený JWST. Zdroj: esawebb.org

Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (6. díl)

Celkově již po šesté vychází série otázek a odpovědí o Teleskopu Jamese Webba. Přiznám se, že v době začátku psaní jsem netušil, že se materiál takto rozroste. Příští pondělí už ovšem téma JWST definitivně v našem seriálu uzavřeme, ale nemusíte mít strach, protože na našich stránkách se dalekohledu budeme nepravidelně věnovat i nadále. Pojďme ale k dnešnímu obsahu. Dozvíme se třeba to, jaké další možnosti pozorování JWST nabídne, a nebo jak se český lev stal součástí testů Webbova teleskopu? Jak je do projektu zapojena Česká republika? A co další zrcadla teleskopu?  Tím se většina otázek ovšem již pomalu vyčerpala a příští díl bude tedy skutečně už definitivně poslední. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na poslední část, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (5. díl)

Po týdnu je tu opět pravidelná dávka otázek a odpovědí ohledně Teleskopu Jamese Webba. Hned v úvodu bych chtěl poděkovat Všem, kteří píšete své věcné připomínky k textu. Snažím se je postupně do článků přidávat. Díky tomu stoupá i kvalita informací v článku a celé dílo se tím posouvá zase trošku na jinou úroveň. Opět se ukazuje, jak skvělá komunita čtenářů k nám vlastně chodí. Takže Vám na tomto místě patří velké poděkování! No, ale teď už pojďme zpět k našemu seriálu. Co nás tedy dnes čeká? Podíváme se na další cíle observatoře. Uvidí JWST vznik vesmíru? Velký třesk? Cíle ovšem nebudou jen hluboko v kosmu, ale také v našem sousedství. JWST totiž prozkoumá i řadu zajímavých destinací ve Sluneční soustavě. A otevřeme novou kapitolu o stavbě a provozu observatoře. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (4. díl)

Opět je tu pondělí a s ním čas na další odpovědi ohledně nejnovějšího teleskopu, který vznikl ve spolupráci NASA, ESA a CSA. Tentokrát se zaměříme na Webbovy přístroje, a na detaily ohledně vědeckých cílů. Nevynecháme ani další, v diskusích často se opakující téma: Snímky teleskopu. Jak budou vypadat? Budou tak hezké, jako u Hubbleova teleskopu? To vše a mnohem víc se tentokrát dozvíte. Mise zatím šlape jako švýcarské hodinky, tak doufejme, že se i nadále bude dařit. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (3. díl)

Je tu pondělí a s ním čas podívat se na další várku nejčastějších otázek ohledně Teleskopu Jamese Webba, který je již více jak měsíc ve vesmíru, kam se dostal díky spolehlivé raketě Ariane 5. Nedávno úspěšně „zaparkoval“ na plánovanou oběžnou dráhu. A teď ho čeká kalibrace přístrojů. To bude trvat několik měsíců a snad se někdy v létě dočkáme i prvních snímků. Krom toho se v tomto díle podíváme třeba na to, jak je teleskop velký, nebo se podrobně zaměříme na jeho zrcadla a oběžnou dráhu. I tentokrát platí, že pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (2. díl)

V dnešním díle věnovaném odpovědím na otázky ohledně Teleskopu Jamese Webba se zaměříme na to, proč vůbec vysílat takto drahé teleskopy do kosmu? Otázkou také je, co vše nás vlastně naučil Hubbleův vesmírný dalekohled a zda jsme se z toho ponaučili? Taky se podrobněji podíváme na to, jakéže má observatoř vlastně gyroskopy a jak fungují, protože i na to jste se často ptali. Doufám tedy, že se dozvíte zase další zajímavé věci, protože i tentokrát zde najdete várku zajímavých odpovědí na ty vůbec nejčastěji kladené otázky ohledně této neuvěřitelné mise, která to nejlepší má teprve před sebou. Pokud svou otázku nenajdete v tomto dílu, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlého, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není. Pojďme tedy bez delších průtahů rovnou k další otázce.