sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Boeing

Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.

Eclipse Space

Bývalí inženýři SpaceX, kteří pomáhali s výstavbou a škálováním Starlinku, spustili startup Eclipse Space jehož cílem je nabízet vlastnictví megakonstelací vládám a společnostem, které chtějí mít větší kontrolu nad vesmírnou infrastrukturou.

FOSSA Systems

Španělský startup FOSSA Systems získal v rámci kola financování přibližně 10,5 milionu dolarů na rozšíření své konektivity. Toto kolo zahrnovalo investiční nástroj do technologií podporovaný španělskou vládou.

Shield Space

Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.

Vantor

Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.

York Space Systems

Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.

Vast

Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: jaderna-energie

Bude mít Evropa vlastní jaderný pohon?

Žijeme na sklonku nové éry letů do vesmíru. Na oběžné dráze Země pomalu, ale jistě dosluhuje doposud největší a nejsložitější kosmický projekt v dějinách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mezinárodní kosmická stanice ISS. Tato unikátní laboratoř nás učí, jak pracovat ve speciálních podmínkách panujících v blízkosti naší planety a to nepřetržitě již 24 let. Největší partneři tohoto projektu: Spojené státy, Rusko, Japonsko, Kanada a ESA řeší, jakým směrem se po éře ISS vydat. Geopolitická situace se výrazně změnila a do megalomanských mezinárodních projektů se nikomu moc nechce. Čína si na oběžné dráze vybudovala vlastní laboratoř –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nebeský palác a má v plánu v těchto aktivitách i nadále pokračovat. Pracuje se i na pilotovaných misích k Měsíci, které budou spojeny s vybudováním trvalé základny na povrchu. Americký program Artemis je sice ambiciózní, ale postupuje kupředu velmi pomalu. Rusko se zmítá v krizi a jen těžko lze očekávat velké věci na vlastní pěst. Spolupráci na zamýšlené stanici Gateway na cislunární oběžné dráze kdysi odmítlo a růžově nevypadá ani jejich plánovaná účast na čínských projektech. Spojené státy pak ve velkém spoléhají na soukromý

Vladimír Wagner – Když do vesmíru, tak s jádrem! (22.11.2018)

Dnes se po určité odmlce vrátíme k tématu mezihvězdných letů. Pokud si totiž představíme meziplanetární sondu, tak ve většině případů bude tato představa obsahovat fotovoltaické panely. Jsou skvělé, dokáží generovat elektrickou energii, kterou sonda potřebuje pro svůj provoz, ovšem tato technologie má své hranice. S tímto způsobem zásobování elektřinou si vystačí sondy které pracují u Slunce, Merkuru, Venuše, Země i Marsu. Hraničním místem, kde se fotovoltaika dá ještě použít, je největší planeta naší soustavy, tedy Jupiter. Většina sond, která se v jeho blízkosti vyskytla solární panely nepoužívala, ale sonda Juno, která kolem této planety v současnosti obíhá, je jimi vybavena a podobně bude zásobována energii i budoucí sonda Europa Clipper. Pokud budeme chtít zkoumat tělesa za drahou Jupiteru, energie slunečního záření bude již nedostatečná. Je ale možno najít zdroj elektrické energie, který by umožnil sondě fungovat v takovýchto vzdálenostech? Samozřejmě že zde určité možnosti jsou. Aby mohla sonda vysílat, či provádět vědeckou činnost, musí být vybavena radioizotopovým termoelektrickým generátorem. Pokud bude sonda potřebovat používat své motory, bude situace ještě

Radim Neuvirt – Jaderný pohon vesmírných lodí

Dnešní přednáška se zaměří na jaderné pohony vesmírných lodí. Ale abychom se k tomu tématu mohli dostat, podíváme se nejprve na téma kosmické rychlosti. V tomto směru jste se možná potkali s první, druhou či třetí kosmickou rychlostí, ale pan přednášející nám vysvětlí, jak to s nimi vlastně je a řekne nám, co znamenají. Poté už přikročíme k základním principům raketového motoru. Odtud se podíváme dále k pohonným látkám. Ty můžeme v principu rozdělit na tuhé, kapalné a hybridní. Pak už budeme moci přejít k startům raket, jak probíhá vzlet rakety. Když už jsme si prošli všechny tyto části, můžeme pokračovat k tomu, jak můžeme v kosmonautice využít jaderné zdroje. Tím nejužívanějším způsobem je využít rozpadu radioaktivních prvků k vytvoření dlouhodobě stabilního a spolehlivého zdroje elektrické energie – radioizotopový termoelektrický generátor. Tímto zdrojem byly například vybaveny všechny sondy, které opouští sluneční soustavu a byly i na palubách lunárních modulů Apollo. Jaderné energie je možno využít i k získání tahu. Zde se můžeme například podívat do minulosti na motor NERVA. Pracovní médium, kterým byl vodík, byl pomocí jaderného reaktoru

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.