sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (CSO-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Associate Administrator

V prohlášení z konce února NASA oznámila, že Associate Administrator Jim Free odejde z agentury s účinností od 22. února. Free byl od odchodu Boba Cabany do důchodu na konci roku 2023 pomocným administrátorem, což je nejvyšší státní služba v agentuře.

Long Wall

Společnost ABL Space oznámila změnu svého názvu na Long Wall. Společnost se odklání od původního záměru vynášet družice svou raketou RS-1. Společnost se nyní zaměří na obranné aplikace, včetně protiraketové obrany a hypersonických letových testů.

True Anomaly

Startup pro vesmírné a obranné technologie True Anomaly rozšiřuje svůj provoz do jižní Kalifornie a otevírá továrnu o rozloze 90 000 čtverečních stop v Long Beach. Továrna bude věnována navrhování, vývoji a výrobě nových produktů pro vojenský trh.

INDUS Innovation

Spojené státy a Indie navazují inovační partnerství zahrnující vesmír jako součást pokračující spolupráce. Ve společném prohlášení vydaném Bílým domem po schůzce indického premiéra Narendry Modiho s prezidentem Donaldem Trumpem obě země uvedly, že vytvářejí INDUS Innovation.

SES

Společnost SES se rozhodla ujistit investory o své finanční stabilitě poté, co agentura Moody’s snížila finanční výhled lucemburského družicového operátora ze stabilního na negativní. V reakci na to společnost SES vydala finanční aktualizaci o týden dříve.

SpaceX

Ministr dopravy USA Sean Duffy uvedl, že požádal společnost SpaceX, aby poskytla příspěvek ke zlepšení systému řízení letového provozu Federálního úřadu pro letectví. Zaměstnanci SpaceX tak navštívili 17. února velitelské centrum systému řízení letového provozu FAA v Severní Virginii.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: jaderna-energie

Bude mít Evropa vlastní jaderný pohon?

Žijeme na sklonku nové éry letů do vesmíru. Na oběžné dráze Země pomalu, ale jistě dosluhuje doposud největší a nejsložitější kosmický projekt v dějinách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mezinárodní kosmická stanice ISS. Tato unikátní laboratoř nás učí, jak pracovat ve speciálních podmínkách panujících v blízkosti naší planety a to nepřetržitě již 24 let. Největší partneři tohoto projektu: Spojené státy, Rusko, Japonsko, Kanada a ESA řeší, jakým směrem se po éře ISS vydat. Geopolitická situace se výrazně změnila a do megalomanských mezinárodních projektů se nikomu moc nechce. Čína si na oběžné dráze vybudovala vlastní laboratoř –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nebeský palác a má v plánu v těchto aktivitách i nadále pokračovat. Pracuje se i na pilotovaných misích k Měsíci, které budou spojeny s vybudováním trvalé základny na povrchu. Americký program Artemis je sice ambiciózní, ale postupuje kupředu velmi pomalu. Rusko se zmítá v krizi a jen těžko lze očekávat velké věci na vlastní pěst. Spolupráci na zamýšlené stanici Gateway na cislunární oběžné dráze kdysi odmítlo a růžově nevypadá ani jejich plánovaná účast na čínských projektech. Spojené státy pak ve velkém spoléhají na soukromý

Vladimír Wagner – Když do vesmíru, tak s jádrem! (22.11.2018)

Dnes se po určité odmlce vrátíme k tématu mezihvězdných letů. Pokud si totiž představíme meziplanetární sondu, tak ve většině případů bude tato představa obsahovat fotovoltaické panely. Jsou skvělé, dokáží generovat elektrickou energii, kterou sonda potřebuje pro svůj provoz, ovšem tato technologie má své hranice. S tímto způsobem zásobování elektřinou si vystačí sondy které pracují u Slunce, Merkuru, Venuše, Země i Marsu. Hraničním místem, kde se fotovoltaika dá ještě použít, je největší planeta naší soustavy, tedy Jupiter. Většina sond, která se v jeho blízkosti vyskytla solární panely nepoužívala, ale sonda Juno, která kolem této planety v současnosti obíhá, je jimi vybavena a podobně bude zásobována energii i budoucí sonda Europa Clipper. Pokud budeme chtít zkoumat tělesa za drahou Jupiteru, energie slunečního záření bude již nedostatečná. Je ale možno najít zdroj elektrické energie, který by umožnil sondě fungovat v takovýchto vzdálenostech? Samozřejmě že zde určité možnosti jsou. Aby mohla sonda vysílat, či provádět vědeckou činnost, musí být vybavena radioizotopovým termoelektrickým generátorem. Pokud bude sonda potřebovat používat své motory, bude situace ještě

Radim Neuvirt – Jaderný pohon vesmírných lodí

Dnešní přednáška se zaměří na jaderné pohony vesmírných lodí. Ale abychom se k tomu tématu mohli dostat, podíváme se nejprve na téma kosmické rychlosti. V tomto směru jste se možná potkali s první, druhou či třetí kosmickou rychlostí, ale pan přednášející nám vysvětlí, jak to s nimi vlastně je a řekne nám, co znamenají. Poté už přikročíme k základním principům raketového motoru. Odtud se podíváme dále k pohonným látkám. Ty můžeme v principu rozdělit na tuhé, kapalné a hybridní. Pak už budeme moci přejít k startům raket, jak probíhá vzlet rakety. Když už jsme si prošli všechny tyto části, můžeme pokračovat k tomu, jak můžeme v kosmonautice využít jaderné zdroje. Tím nejužívanějším způsobem je využít rozpadu radioaktivních prvků k vytvoření dlouhodobě stabilního a spolehlivého zdroje elektrické energie – radioizotopový termoelektrický generátor. Tímto zdrojem byly například vybaveny všechny sondy, které opouští sluneční soustavu a byly i na palubách lunárních modulů Apollo. Jaderné energie je možno využít i k získání tahu. Zde se můžeme například podívat do minulosti na motor NERVA. Pracovní médium, kterým byl vodík, byl pomocí jaderného reaktoru

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.