sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

    krátké zprávy

    Německé letecké a kosmické centrum

    Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.

    ULA

    Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.

    NRO

    Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.

    Výrobci družic

    Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.

    Amazon

    Společnost Amazon 10. února získala od FCC schválení k vynesení dalších tisíců širokopásmových družic, a to několik týdnů poté, co požádala o posunutí červencového termínu pro svou síť první generace, jelikož dosáhla pouze asi 11 % požadovaného nasazení.

    NASA

    Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.

    Starfish Space

    Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.

    SpaceX

    Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Štítek: iran

    Kosmotýdeník 125. díl (2.2. – 8.2.2015)

    Další týden utekl jako voda a je na čase připomenout si důležité momenty, které s sebou uplynulých sedm dní přineslo. Již 125. díl našeho seriálu Kosmotýdeník Vám přinese informace o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2016, který v některých ohledech překvapil. Z Ameriky se přesuneme do Jižní Ameriky, kam dorazily dva satelity evropského navigačního systému Galileo. Třetím velkým tématem bude příprava firmy SpaceX na test záchranného systému u chystané pilotované lodi Dragon. V minulém díle našeho seriálu nebyly žádné mini-zprávy, dnes si to ale vynahradíme a dáme si rovnou čtyři.

    Íránský úsvit lepších časů?

    Není to tak dávno, co jsme na našem webu psali o tom, že íránská kosmická agentura ISA pravděpodobně ukončila svou činnost. Vývoj v posledních dnech ale ukazuje, že se tato zpráva zřejmě nezakládala na pravdě. Jenom se tím potvrzuje to, co jsme o Íránu věděli už dávno – zprávy odsud přichází jen velmi zřídka a jejich pravost je povětšinou … diplomaticky řečeno diskutabilní. Berme proto i dnešní článek pokud možno s rezervou. Kdo ví, třeba se po čase ukáže, že pravda byla trochu jinde.

    Mezinárodní vesmírná stanice ISS

    Kosmotýdeník 122. díl (12.1. – 18.1.2015)

    Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co přinesl uplynulý týden na poli kosmonautiky. Pokud nestíháte číst každý den naše články a přesto si chcete udržet přehled o aktuálním dění, je právě seriál Kosmotýdeník ideální volbou. Dnes nás čekají tři velká témata – poplach na ISS, který se naštěstí ukázal jako planý, pravděpodobný konec íránské kosmické agentury a začátek vědecké mise sondy New Horizons. Kromě toho jsme pro Vás připravili i tři menší témata.

    28. Kozmická Strojovňa – rakety budúcnosti – druhá časť

    Začalo sa tretie tisícročie a s ním sa pomaly začína zdvíhať aj záujem o kozmonautiku. Nedosahuje síce také rozmery ako v šesťdesiatych rokoch, kedy novinky hltali aj obyčajní občania, ale môžeme pozorovať isté zlepšenie. Je to spôsobené niekoľkými faktormi. Tie sa dajú zhrnúť do troch najdôležitejších bodov. Po prvé, vytvorenie obrovskej informačnej diaľnice zvanej internet ktorý pomaly ale isto začína naberať rozmery megasféry z románov Cantos Hyperionu od Dana Simmonsa a po druhé, začínajú sa zobúdzať a presadzovať aj krajiny, o ktorých by sme to rozhodne nepovedali. Ako žiarivý príklad môže poslúžiť India ktorá sa chystá na vypustenie medziplanetárnej družice Mangalyaan, ktorá poletí k Marsu. Zároveň tento miliardový národ pracuje na ďalších zaujímavých projektoch. Nakoniec, väčšina kozmických agentúr a firiem pochopila, aká je reklama dôležitá. Najlepšie PR má určite Spacex na čele so známym miliardárom Elonom Muskom. Hlavne videá ich zariadenia Grasshopper už niekoľkokrát obleteli svet a zahanbiť sa nedala ani loď Dragon, ktorú pozná snáď každý rozhľadenejší človek. Vedľajším efektom trendu popularizácie kozmonautiky je aj dopyt po stále silnejších, lacnejších

    22. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – tretia časť

    Za posledných niekoľko rokov sa toho v kozmonautike udialo skutočne veľmi veľa. Začiatkom nového tisícročia sa začali testovať a používať rakety novej generácie. Či už ide o americké Delty, Atlasy V, Falcony, Európske Ariane 5 a Vegy, Japonské H-2(A, B), indické PSLV a GSLV. Veľa nosičov je momentálne vo vývoji. Číňania by radi čo najskôr dokončili ťažkotonážnu CZ-5 a slabšie CZ-7 a CZ-11, Rusi pracujú na novej raketovej rodine Angara pomenovanej po rovnomennej rieke, India by chcela vyvinúť GSLV mk.III, Európa začína s vývojom Ariane 5+ a Ariane 6 a to nehovorím o novej americkej superrakete SLS. Čaká nás teda veľmi zaujímavé obdobie. Ak sa čo len polovica všetkých plánovaných projektov dočká realizácie, bude to druhý zlatý vek kozmonautiky. Ako sa to všetko vyvinie uvidíme v roku 2050. Dnes si povieme niečo o krajinách, ktoré by mohli do vývoja vesmírnych technológií zasiahnuť veľmi výrazným spôsobom. Čína je obrovská krajina, ktorá vraj raz predbehne aj USA. Japonsko je momentálne vlastníkom jednej z najvyspejejších rakiet na svete. A Irán? Vojnou zničená krajina by skôr mala investovať finančné

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.