Integral

  • ESA ukončila legendární misi INTEGRAL

    ESA ukončila legendární misi INTEGRAL

    Dušan Majer6 komentářů

    Evropská kosmická observatoř INTEGRAL byla 17. října 2002 vynesena z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketou Proton-K, aby studovala neustále se měnící, energetický vesmír kolem nás. „Po více než dvě desetiletí nám INTEGRAL znovu a znovu ukazoval, jak důležité je hledět na oblohu v oblasti gama záření,“ poznamenal Jan-Uwe Ness, vědec z ESA zapojený do mise INTEGRAL a dodal: „Některé záblesky spojené s extrémními kosmickými událostmi mohou být plně pochopeny, pokud zachytíme záření, které pochází přímo z jádra těchto záblesků, tedy gama záření.“

  • Magnetary a kosmický výzkum

    Magnetary a kosmický výzkum

    Vítězslav Škorpík16 komentářů

    Nedávný článek jsme věnovali neutronovým hvězdám, především pak takzvaným pulsarům, které jsou samy o sobě velmi zajímavé, jelikož nabízí i několik možností praktického využití. Dnes se podíváme na možná ještě zajímavější objekty, kterými jsou magnetary. Jak už asi tušíte z názvu, jedná se o objekty s velmi silným magnetickým polem. Také magnetary jsou z pohledu fyziky mimořádně pozoruhodnými objekty. Nejprve si ale stručně zopakujme pár základních informací z minula.

  • Jak měl Integral namále

    Jak měl Integral namále

    Dušan Majer3 komentáře

    Evropský teleskop Integral přešel 22. září kolem poledne do tzv. bezpečného režimu. Jeden ze tří aktivních palubních silových setrvačníků se bez varování vypnul a přestal se točit, což způsobilo, že teleskop sám začal rotovat. V důsledku této rotace začalo pozemní středisko přijímat data pouze přerušovaně a navíc se rychle vybíjely palubní akumulátory. Energie zbývala jen na pár hodin a tak se už zdálo, že 19 let fungující mise bude ztracena. Tým zodpovědný za řízení letu teleskopu Integral společně s týmy zodpovědnými za letovou dynamiku a pozemní stanice v řídícím středisku ESOC, ale i týmy ve středisku ESAC a experti z Airbus Defence & Space se okamžitě pustili do práce. Na dlouhé přemýšlení nebyl čas. Přesto se podařilo rychle přijít na důmyslné řešení a mise byla zachráněna.

  • Žádný pohon? Žádný problém pro Integral!

    Žádný pohon? Žádný problém pro Integral!

    Dušan Majer11 komentářů

    Před rokem došlo na evropském teleskopu Integral k závadě, kvůli které byly naposledy použity korekční trysky na palubě. Tento teleskop na oběžné dráze Země však neukončil svůj provoz. Díky pečlivé práci pozemních týmů mohl po krátké pauze pokračovat ve svém úkolu – sledování vesmíru v pásmu gamma. Již brzy by však mohl fungovat ještě efektivněji než dříve, jelikož pozemní řídící týmy chtějí do ostrého provozu nasadit novou chytrou metodu, kterou by mohli rychle a přesně ovládat tento 18 let starý teleskop.

  • Jiří Grygar – Kam kráčí kosmonautika (19.10.2019)

    Jiří Grygar – Kam kráčí kosmonautika (19.10.2019)

    Jiří Hadač5 komentářů

    Pokud jsme první přednášku tohoto týdne věnovali pouze výzkumu Slunce a v podstatě pouze čtyřem sondám a druhou přednášku sondě jediné, OSIRIS-REx, tak v dnešní přednášce bude pozornost upřena rovnou na celou plejádu kosmických průzkumníků našeho blízkého i vzdáleného okolí. Budeme si povídat o výzkumu Slunce, exoplanet, reliktního záření, gravitačních vln, rentgenové či infračervené astronomii. Sondy samotné, jejich vybavení, plány a cíle nám představí jeden z nejznámějších popularizátorů přírodních věd bývalého Československa, RNDr Jiří Grygar, CSc, který před 4 lety oslavil 80. narozeniny, přesto dál neúnavně pokračuje v popularizaci. Začal s ní už dávno v 50. letech, když provázel návštěvníky na Hvězdárně v Brně, poté začal mluvit v rozhlase a televizi. Nejvíce se však patrně zapsal do povědomí všech obyvatel Čech, Moravy, Slezska i Slovenska svým vystupováním v pořadu Okna vesmíru dokořán.

  • Teleskopy pomohly studovat rychlé radiové záblesky

    Teleskopy pomohly studovat rychlé radiové záblesky

    Dušan MajerŽádné komentáře

    V rámci globální spolupráce, do které byl zapojen také evropský teleskop Integral pro studium vysokoenergetických kosmických jevů se podařilo zaznamenat unikátní směs záření, které vycházelo z mrtvé hvězdy v naší galaxii. Něco takového se ještě nikdy dříve nepodařilo u takového typu hvězdy sledovat. Nasbírané informace mohou pomoci vyřešit otázky, které vědce už dlouho trápí. Objevy jsou spojeny hned s dvojicí kosmických fenoménů – magnetary a rychlými radiovými záblesky. Magnetary jsou pozůstatky po hvězdách s magnetickým polem tak silným, že nemají v celém vesmíru konkurenci. Když jsou aktivní, mohou generovat krátké erupce vysokoenergetického záření, které netrvají ani sekundu, ale dokáží miliardkrát přesvítit Slunce.

  • Oběžná dráha jako moderní umění

    Oběžná dráha jako moderní umění

    Dušan MajerŽádné komentáře

    17. listopadu roku 2002 startovala z Bajkonuru evropská sonda Integral (INTErnational Gamma-Ray Astrophysics Laboratory), která sledovala vesmír v pásmu energeticky výrazného záření. Šlo o první vesmírný teleskop schopný simultánního sledování v oblasti gamma záření, rentgenového záření i viditelného světla. Dráha družice je geosynchronní a silně protáhlá. V průběhu let se však parametry dráhy měnily – vždy však zůstávaly v řádu desítek tisíc kilometrů nad Zemí.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗