Shield Space
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Generální inspektor NASA ve své nejnovější zprávě varuje, že kapacita startovacích ram se blíží jejich limitům a jaké to představuje problémy pro kosmodromy.
Německá kosmická společnost OHB získá prostřednictvím prodeje akcií přibližně půl miliardy eur, což jí umožní rozšířit zařízení a usilovat o potenciální akvizice.
Společnost Astroscale, která se zabývá servisem družic, pracuje na přechodu od technologických demonstrací k pravidelné sérii misí, k čemuž přispěla i nedávná kapitálová injekce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická observatoř INTEGRAL byla 17. října 2002 vynesena z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketou Proton-K, aby studovala neustále se měnící, energetický vesmír kolem nás. „Po více než dvě desetiletí nám INTEGRAL znovu a znovu ukazoval, jak důležité je hledět na oblohu v oblasti gama záření,“ poznamenal Jan-Uwe Ness, vědec z ESA zapojený do mise INTEGRAL a dodal: „Některé záblesky spojené s extrémními kosmickými událostmi mohou být plně pochopeny, pokud zachytíme záření, které pochází přímo z jádra těchto záblesků, tedy gama záření.“
Nedávný článek jsme věnovali neutronovým hvězdám, především pak takzvaným pulsarům, které jsou samy o sobě velmi zajímavé, jelikož nabízí i několik možností praktického využití. Dnes se podíváme na možná ještě zajímavější objekty, kterými jsou magnetary. Jak už asi tušíte z názvu, jedná se o objekty s velmi silným magnetickým polem. Také magnetary jsou z pohledu fyziky mimořádně pozoruhodnými objekty. Nejprve si ale stručně zopakujme pár základních informací z minula.
Evropský teleskop Integral přešel 22. září kolem poledne do tzv. bezpečného režimu. Jeden ze tří aktivních palubních silových setrvačníků se bez varování vypnul a přestal se točit, což způsobilo, že teleskop sám začal rotovat. V důsledku této rotace začalo pozemní středisko přijímat data pouze přerušovaně a navíc se rychle vybíjely palubní akumulátory. Energie zbývala jen na pár hodin a tak se už zdálo, že 19 let fungující mise bude ztracena. Tým zodpovědný za řízení letu teleskopu Integral společně s týmy zodpovědnými za letovou dynamiku a pozemní stanice v řídícím středisku ESOC, ale i týmy ve středisku ESAC a experti z Airbus Defence & Space se okamžitě pustili do práce. Na dlouhé přemýšlení nebyl čas. Přesto se podařilo rychle přijít na důmyslné řešení a mise byla zachráněna.
Před rokem došlo na evropském teleskopu Integral k závadě, kvůli které byly naposledy použity korekční trysky na palubě. Tento teleskop na oběžné dráze Země však neukončil svůj provoz. Díky pečlivé práci pozemních týmů mohl po krátké pauze pokračovat ve svém úkolu – sledování vesmíru v pásmu gamma. Již brzy by však mohl fungovat ještě efektivněji než dříve, jelikož pozemní řídící týmy chtějí do ostrého provozu nasadit novou chytrou metodu, kterou by mohli rychle a přesně ovládat tento 18 let starý teleskop.
Pokud jsme první přednášku tohoto týdne věnovali pouze výzkumu Slunce a v podstatě pouze čtyřem sondám a druhou přednášku sondě jediné, OSIRIS-REx, tak v dnešní přednášce bude pozornost upřena rovnou na celou plejádu kosmických průzkumníků našeho blízkého i vzdáleného okolí. Budeme si povídat o výzkumu Slunce, exoplanet, reliktního záření, gravitačních vln, rentgenové či infračervené astronomii. Sondy samotné, jejich vybavení, plány a cíle nám představí jeden z nejznámějších popularizátorů přírodních věd bývalého Československa, RNDr Jiří Grygar, CSc, který před 4 lety oslavil 80. narozeniny, přesto dál neúnavně pokračuje v popularizaci. Začal s ní už dávno v 50. letech, když provázel návštěvníky na Hvězdárně v Brně, poté začal mluvit v rozhlase a televizi. Nejvíce se však patrně zapsal do povědomí všech obyvatel Čech, Moravy, Slezska i Slovenska svým vystupováním v pořadu Okna vesmíru dokořán.
V rámci globální spolupráce, do které byl zapojen také evropský teleskop Integral pro studium vysokoenergetických kosmických jevů se podařilo zaznamenat unikátní směs záření, které vycházelo z mrtvé hvězdy v naší galaxii. Něco takového se ještě nikdy dříve nepodařilo u takového typu hvězdy sledovat. Nasbírané informace mohou pomoci vyřešit otázky, které vědce už dlouho trápí. Objevy jsou spojeny hned s dvojicí kosmických fenoménů – magnetary a rychlými radiovými záblesky. Magnetary jsou pozůstatky po hvězdách s magnetickým polem tak silným, že nemají v celém vesmíru konkurenci. Když jsou aktivní, mohou generovat krátké erupce vysokoenergetického záření, které netrvají ani sekundu, ale dokáží miliardkrát přesvítit Slunce.
17. listopadu roku 2002 startovala z Bajkonuru evropská sonda Integral (INTErnational Gamma-Ray Astrophysics Laboratory), která sledovala vesmír v pásmu energeticky výrazného záření. Šlo o první vesmírný teleskop schopný simultánního sledování v oblasti gamma záření, rentgenového záření i viditelného světla. Dráha družice je geosynchronní a silně protáhlá. V průběhu let se však parametry dráhy měnily – vždy však zůstávaly v řádu desítek tisíc kilometrů nad Zemí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.