Space Debris 2026
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.
Jihokorejská společnost Hanwha Systems spolupracuje s kanadskou společností MDA Space na vývoji konstelace obranných družic pro Jižní Koreu.
Divize NASA zabývající se vědou o Zemi zkoumá možnosti partnerství s externími organizacemi na podporu provozu přístrojů instalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici a samostatných družicích.
Společnost Blue Origin poprvé znovu použije zachráněný booster rakety New Glenn při dalším startu rakety, která vynese družici pro AST SpaceMobile.
Společnost Space Beyond se sídlem na Floridě plánuje začít příští týden stavět svůj první pamětní cubesat. Za tímto účelem si rezervovala i start v rámci sdílené mise SpaceX v říjnu 2027.
NASA a ministerstvo energetiky se dohodly na spolupráci na vývoji jaderných reaktorů pro Měsíc, zatímco průmysl čeká na zveřejnění závěrečné výzvy k podávání návrhů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická observatoř INTEGRAL byla 17. října 2002 vynesena z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketou Proton-K, aby studovala neustále se měnící, energetický vesmír kolem nás. „Po více než dvě desetiletí nám INTEGRAL znovu a znovu ukazoval, jak důležité je hledět na oblohu v oblasti gama záření,“ poznamenal Jan-Uwe Ness, vědec z ESA zapojený do mise INTEGRAL a dodal: „Některé záblesky spojené s extrémními kosmickými událostmi mohou být plně pochopeny, pokud zachytíme záření, které pochází přímo z jádra těchto záblesků, tedy gama záření.“
Nedávný článek jsme věnovali neutronovým hvězdám, především pak takzvaným pulsarům, které jsou samy o sobě velmi zajímavé, jelikož nabízí i několik možností praktického využití. Dnes se podíváme na možná ještě zajímavější objekty, kterými jsou magnetary. Jak už asi tušíte z názvu, jedná se o objekty s velmi silným magnetickým polem. Také magnetary jsou z pohledu fyziky mimořádně pozoruhodnými objekty. Nejprve si ale stručně zopakujme pár základních informací z minula.
Evropský teleskop Integral přešel 22. září kolem poledne do tzv. bezpečného režimu. Jeden ze tří aktivních palubních silových setrvačníků se bez varování vypnul a přestal se točit, což způsobilo, že teleskop sám začal rotovat. V důsledku této rotace začalo pozemní středisko přijímat data pouze přerušovaně a navíc se rychle vybíjely palubní akumulátory. Energie zbývala jen na pár hodin a tak se už zdálo, že 19 let fungující mise bude ztracena. Tým zodpovědný za řízení letu teleskopu Integral společně s týmy zodpovědnými za letovou dynamiku a pozemní stanice v řídícím středisku ESOC, ale i týmy ve středisku ESAC a experti z Airbus Defence & Space se okamžitě pustili do práce. Na dlouhé přemýšlení nebyl čas. Přesto se podařilo rychle přijít na důmyslné řešení a mise byla zachráněna.
Před rokem došlo na evropském teleskopu Integral k závadě, kvůli které byly naposledy použity korekční trysky na palubě. Tento teleskop na oběžné dráze Země však neukončil svůj provoz. Díky pečlivé práci pozemních týmů mohl po krátké pauze pokračovat ve svém úkolu – sledování vesmíru v pásmu gamma. Již brzy by však mohl fungovat ještě efektivněji než dříve, jelikož pozemní řídící týmy chtějí do ostrého provozu nasadit novou chytrou metodu, kterou by mohli rychle a přesně ovládat tento 18 let starý teleskop.
Pokud jsme první přednášku tohoto týdne věnovali pouze výzkumu Slunce a v podstatě pouze čtyřem sondám a druhou přednášku sondě jediné, OSIRIS-REx, tak v dnešní přednášce bude pozornost upřena rovnou na celou plejádu kosmických průzkumníků našeho blízkého i vzdáleného okolí. Budeme si povídat o výzkumu Slunce, exoplanet, reliktního záření, gravitačních vln, rentgenové či infračervené astronomii. Sondy samotné, jejich vybavení, plány a cíle nám představí jeden z nejznámějších popularizátorů přírodních věd bývalého Československa, RNDr Jiří Grygar, CSc, který před 4 lety oslavil 80. narozeniny, přesto dál neúnavně pokračuje v popularizaci. Začal s ní už dávno v 50. letech, když provázel návštěvníky na Hvězdárně v Brně, poté začal mluvit v rozhlase a televizi. Nejvíce se však patrně zapsal do povědomí všech obyvatel Čech, Moravy, Slezska i Slovenska svým vystupováním v pořadu Okna vesmíru dokořán.
V rámci globální spolupráce, do které byl zapojen také evropský teleskop Integral pro studium vysokoenergetických kosmických jevů se podařilo zaznamenat unikátní směs záření, které vycházelo z mrtvé hvězdy v naší galaxii. Něco takového se ještě nikdy dříve nepodařilo u takového typu hvězdy sledovat. Nasbírané informace mohou pomoci vyřešit otázky, které vědce už dlouho trápí. Objevy jsou spojeny hned s dvojicí kosmických fenoménů – magnetary a rychlými radiovými záblesky. Magnetary jsou pozůstatky po hvězdách s magnetickým polem tak silným, že nemají v celém vesmíru konkurenci. Když jsou aktivní, mohou generovat krátké erupce vysokoenergetického záření, které netrvají ani sekundu, ale dokáží miliardkrát přesvítit Slunce.
17. listopadu roku 2002 startovala z Bajkonuru evropská sonda Integral (INTErnational Gamma-Ray Astrophysics Laboratory), která sledovala vesmír v pásmu energeticky výrazného záření. Šlo o první vesmírný teleskop schopný simultánního sledování v oblasti gamma záření, rentgenového záření i viditelného světla. Dráha družice je geosynchronní a silně protáhlá. V průběhu let se však parametry dráhy měnily – vždy však zůstávaly v řádu desítek tisíc kilometrů nad Zemí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.