Sophia Space
Společnost Sophia Space získala počáteční financování ve výši 10 milionů dolarů na urychlení vývoje vesmírných počítačů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Sophia Space získala počáteční financování ve výši 10 milionů dolarů na urychlení vývoje vesmírných počítačů.
Společnost LambdaVision, která využila experimenty s mikrogravitací na Mezinárodní vesmírné stanici k vývoji umělé sítnice, si rezervovala místo na plánovaném komerčním nástupci.
Financování amerických vesmírných sil se v tomto fiskálním roce blíží 42 miliardám dolarů, pokud se sečtou povinné a diskreční výdaje, uvádí nová analýza, kterou 24. února zveřejnila Národní bezpečnostní vesmírná asociace (NSA).
Izraelský vesmírný startup Remondo tvrdí, že našel způsob, jak získávat snímky ve vysokém rozlišení z družic dostatečně malých na to, aby se vešly do příručního zavazadla. Toto inženýrské tvrzení, pokud bude ověřeno na oběžné dráze, by mohlo změnit cenovou strukturu komerčního dálkového průzkumu Země.
Společnost Aalyria 23. února oznámila kolo financování ve výši 100 milionů dolarů, které oceňuje kalifornskou společnost na 1,3 miliardy dolarů. Podpoří nasazení laserových terminálů a softwaru pro dynamické směrování dat napříč vesmírnými, vzdušnými a pozemními sítěmi.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) 23. února oznámila udělení zakázky v hodnotě 30 milionů dolarů společnosti AST SpaceMobile na demonstraci schopnosti její vesmírné mobilní širokopásmové sítě se přímo propojit s vojenskými komunikačními zařízeními.
Společnost Rheinmetall, největší německý dodavatel obranných konstrukcí, zvažuje možnou akvizici mnichovského výrobce laserových komunikačních terminálů Mynaric. Tento krok by mohl zhatit dříve oznámený plán společnosti Rocket Lab na koupi.
Společnost Boeing otevřela ve svém areálu El Segundo v Kalifornii nový výrobní závod na výrobu elektrooptických infračervených (EO/IR) senzorů pro americké vojenské družice. Rozšiřuje tak kapacitu s rostoucí poptávkou po systémech pro sledování raket.
NASA plánuje start rakety SLS s misí Artemis 2 na 6. března.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se stavbou pátého pilotovaného Dragonu. V dalších tématech nás čeká selhání indické rakety PSLV-XL, návrat pouzdra společnosti Varda či parádní snímek měsíce Deimos v úplňku. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.
Jeden z největších úspěchů NASA dosavadního průběhu 21. století se netýká žádného velkého zařízení, ale cca dvoukilogramového vrtulníku Ingenuity. Tento stroj se totiž v roce 2021 postaral o ekvivalent legendárního letu bratří Wrightů, když vyšlapal cestu k úplně novému způsobu průzkumu Marsu a přitom dokázal získat zájem veřejnosti. Vrtulník, který byl navržen, sestaven a dopraven na kosmodrom za méně než 18 měsíců za cenu, která odpovídá jen 3 % ceny roveru Perseverance, se kterým letěl k Marsu, pracoval nad očekávání dobře. Stal se jasným důkazem, že NASA by měla na tuto misi navázat dalšími vrtulníkovými misemi.
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice jedinečného týdne. Jen těžko totiž najdeme srovnání toho, že jsme v posledních dnech byli svědky startu zcela nového těžkého nosiče, startu Super Heavy Starship, hned dvou najednou vynesených lunárních landerů, testu komerční kosmické stanice a navíc ještě vynesení hned dvou českých družic naráz! A ani jedna z těchto událostí není hlavním tématem Kosmotýdeníku. Mezi tím vším totiž Indie uskutečnila své historicky první setkání dvou družic na oběžné dráze Země! A právě tomuto se budeme věnovat podrobně. Bát se však nemusíte ani o spektakulární fotky zmíněných startů či informace o lunárním modulu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Necelých pět tun vážící indická telekomunikační družice GSAT-N2 představuje další náklad, který raketa Falcon 9 dopraví na oběžnou dráhu. Tato družice bude z geostacionární dráhy pomocí 32 transpondérů, které pracují v pásmu Ka, šířit signál pro zákazníky na indickém subkontinentu s celkovou přenosovou kapacitou 48 Gb/s. Podevatenácté použitý první stupeň Falconu se pokusí přistát na mořské plošině Just Read the Instructions. Pokud o tento start nechcete přijít, stačí sledovat náš živě a česky komentovaný přenos.
Týden se s týdnem sešel a nastává ta pravá chvíle na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se udály během posledních sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal družici Arctic Weather Satellite, která při svém experimentálním zaváděcím pozorování poskytovala data o nepříjemné bouři Boris, která i do České republiky přinesla ničivé povodně. V dalších tématech se můžete těšit na oznámení ohledně indické mise k Venuši, přípravu na první pilotovaný start z rampy SLC-40 či přípravu druhého letu rakety Vulcan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když nákladní kosmické lodě ve svých útrobách nevozí žádné astronauty, bude tato kategorie zařazena do tohoto článku. Nákladní lodě totiž vozí zásoby na kosmické stanice, kde je využívají právě kosmonauti. Kromě dění na ISS lehce nevynecháme ani témata, která se týkají komerčních letů na oběžnou dráhu. Zapomínat nesmíme ani na Indii, která sice v roce 2024 ještě člověka na oběžnou dráhu nedostane, ale připravuje letové testy, které do tohoto výpisu zcela jednoznačně patří.
V současné době po celém světě vzniká celá řada kosmických startupů. Některé se zabývají stavbou družic, jiné vyvíjejí software nebo hardware a jsou tu i takové společnosti, které vyvíjejí vlastní nosiče. Podobným způsobem kdysi vznikla i společnost SpaceX, která je v současnosti nejúspěšnější kosmickou společností na světě! Tyto malé společnosti jsou známé hlavně z USA nebo Evropy a Číny. Téměř neznámé jsou ovšem startupy například z Indie a přitom i mají i zde co nabídnout. Navíc velké kosmické agentury po celém světě čím dál častěji pomáhají a spolufinancují projekty malých soukromých subjektu. Moc dobře si totiž uvědomují výhody, které to přináší. SpaceX je vzornou ukázkou a pro mnohé i jakou si šablonou. My tentokrát představíme jednu společnost a její raketový motor z druhé nejlidnatější země na světě. Indická kosmická agentura ISRO se netají tím, že podobné projekty podporuje a naopak by rádi měli podobných firem víc.
Raketa PSLV-DL dnes vynesla družici Amazonia-1 pro snímkování Země – první družice postavená na brazilské platformě. Spolu s ní letělo i 18 malých družic. 28. února 10:25
Raketa PSLV-XL dnes v 11:11 SEČ vynesla na dráhu přechodovou k dráze geostacionární komunikační družici CMS-01. 17. prosince 14:15
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.