Indie

  • Shux: astronaut číslo 634 (4. díl)

    Shux: astronaut číslo 634 (4. díl)

    Karel Zvoník10 komentářů

    Hlavní náplní indického astronauta na Mezinárodní kosmické stanici byly experimenty. Shux si postupně zvykal na život v prostředí, kde se všechno chová jinak, než jsme všichni už od mala zvyklí. Zejména první dny ve vesmíru bývají pro astronauty nováčky těžké, ale zvládal to vcelku dobře. Je fascinující, jak rychle se lidské tělo dokáže přizpůsobovat. Harmonogram je však neúprosný a čas na stanici velmi drahý, a toho si byl více než vědom. Věděl, že na jeho práci spoléhají stovky lidí dole na Zemi. Od zkoumání živých organismů přes nové možnosti pěstování potravin až po experimenty s materiály – kosmická stanice se na několik týdnů proměnila v jeho vědeckou laboratoř.

  • Kosmotýdeník 722 (13. 7. – 19. 7.)

    Kosmotýdeník 722 (13. 7. – 19. 7.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního orbitálního nosiče od soukromé firmy z Indie. Právě raketě Vikram-1 se bude věnovat hlavní článek Kosmotýdeníku. V dalších tématech se podíváme na zajímavé spojení lunární firmy s novým investorem, návštěvu posádky Artemis II v Evropě, či uklízení rampy 36 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Indický navigační systém NavIC má velké problémy

    Indický navigační systém NavIC má velké problémy

    Karel Zvoník3 komentáře

    Provoz a údržba satelitních konstelací patří mezi nejnáročnější technologické úkoly současné kosmonautiky. Systém musí být stabilní a zároveň odolný. K technickým poruchám dochází a docházet bude, ať už z důvodu zestárnutí nebo vinou unaveného materiálu apod. Operátoři a provozovatelé s tímto musí vždy počítat a mít v takovém případě vždy připraven plán B. Někdy však i záložní možnost selže a pak je problém na světě. A své by o tom mohla vyprávět Indická kosmická agentura ISRO.

  • Kosmotýdeník 661 (12. 5. – 18. 5.)

    Kosmotýdeník 661 (12. 5. – 18. 5.)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se stavbou pátého pilotovaného Dragonu. V dalších tématech nás čeká selhání indické rakety PSLV-XL, návrat pouzdra společnosti Varda či parádní snímek měsíce Deimos v úplňku. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Indie

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.

  • Kam se zatím žádný rover nedostal, aneb jak marsovské vrtulníky umožní novou éru průzkumu

    Kam se zatím žádný rover nedostal, aneb jak marsovské vrtulníky umožní novou éru průzkumu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Jeden z největších úspěchů NASA dosavadního průběhu 21. století se netýká žádného velkého zařízení, ale cca dvoukilogramového vrtulníku Ingenuity. Tento stroj se totiž v roce 2021 postaral o ekvivalent legendárního letu bratří Wrightů, když vyšlapal cestu k úplně novému způsobu průzkumu Marsu a přitom dokázal získat zájem veřejnosti. Vrtulník, který byl navržen, sestaven a dopraven na kosmodrom za méně než 18 měsíců za cenu, která odpovídá jen 3 % ceny roveru Perseverance, se kterým letěl k Marsu, pracoval nad očekávání dobře. Stal se jasným důkazem, že NASA by měla na tuto misi navázat dalšími vrtulníkovými misemi.

  • Kosmotýdeník 644 (13. 1. – 19. 1.)

    Kosmotýdeník 644 (13. 1. – 19. 1.)

    Lukáš Houška3 komentáře

    Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice jedinečného týdne. Jen těžko totiž najdeme srovnání toho, že jsme v posledních dnech byli svědky startu zcela nového těžkého nosiče, startu Super Heavy Starship, hned dvou najednou vynesených lunárních landerů, testu komerční kosmické stanice a navíc ještě vynesení hned dvou českých družic naráz! A ani jedna z těchto událostí není hlavním tématem Kosmotýdeníku. Mezi tím vším totiž Indie uskutečnila své historicky první setkání dvou družic na oběžné dráze Země! A právě tomuto se budeme věnovat podrobně. Bát se však nemusíte ani o spektakulární fotky zmíněných startů či informace o lunárním modulu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Indická družice poletí na Falconu 9

    ŽIVĚ A ČESKY: Indická družice poletí na Falconu 9

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Necelých pět tun vážící indická telekomunikační družice GSAT-N2 představuje další náklad, který raketa Falcon 9 dopraví na oběžnou dráhu. Tato družice bude z geostacionární dráhy pomocí 32 transpondérů, které pracují v pásmu Ka, šířit signál pro zákazníky na indickém subkontinentu s celkovou přenosovou kapacitou 48 Gb/s. Podevatenácté použitý první stupeň Falconu se pokusí přistát na mořské plošině Just Read the Instructions. Pokud o tento start nechcete přijít, stačí sledovat náš živě a česky komentovaný přenos.

  • Kosmotýdeník 627 (16. 9. – 22. 9.)

    Kosmotýdeník 627 (16. 9. – 22. 9.)

    Lukáš Houška1 komentář

    Týden se s týdnem sešel a nastává ta pravá chvíle na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se udály během posledních sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal družici Arctic Weather Satellite, která při svém experimentálním zaváděcím pozorování poskytovala data o nepříjemné bouři Boris, která i do České republiky přinesla ničivé povodně. V dalších tématech se můžete těšit na oznámení ohledně indické mise k Venuši, přípravu na první pilotovaný start z rampy SLC-40 či přípravu druhého letu rakety Vulcan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗