LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Není žádným tajemstvím, že získat vědecká data, je jedna věc a umět je zpracovat a prakticky využívat, může být věc druhá. Evropská kosmická agentura ESA proto navázala spolupráci s americkou agenturou NASA a 29. října veřejně spustily celosvětově první globálně harmonizovaný přehled nadzemní biomasy. Jde o soubor informací, které jsou velmi důležité pro lepší pochopení změn klimatu. Platforma MAAP (Multi-Mission Algorithm and Analysis Platform) si klade za cíl poskytovat nepřerušovaný přístup k informacím o nadzemní biomase, které nasbíraly americké i evropské družice zaměřené na tuto problematiku. Podle ESA se jedná o revoluční nástroj s otevřeným vědeckým přístupem, který je nyní již v plném provozu a přístupný online.
Ačkoliv má tato mise v názvu slovo ice (anglicky led) a měření ledu je náplní jejího hlavního programu, zajímají se o ni i vědci, kteří studují trochu teplejší objekty. Na loňském zasedání Americké geofyzikální unie AGU výzkumníci prezentovali, jak užitečná data jim družice ICESAt-2 (Ice, Cloud and land Elevation Satellite 2) poskytuje. Díky těmto údajům mohou vědci lépe porozumět aspektům naší rodné planety mnohem víc, než bylo původně plánováno a očekáváno. Když družice na začátku roku 2019 poslala na Zemi první vědecká měření výšky zemského terénu, začala velmi zajímavá fáze.
Už se pomalu stalo tradicí, že Vesmírné výzvy nabízejí pět velkých reportáží. Ani září nebude výjimkou. A co nás tedy čeká? V úvodu to bude start mise ICESat-II, pak výsadek dvou modulů na asteroid Ryugu a další start, tentokrát zásobovací lodě HTV-7. Turistu, který obletí v lodi BFS Měsíc si představíme v předposlední reportáži a nakonec se podíváme na start mise Telstar 18V.
Právě vám k přečtení přinášíme další díl pravidelného týdenního souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. A že toho tento týden bylo! Přistání na asteroidu, úspěšný manévr při letu k jinému asteroidu, manévr kolem Venuše a další. My se navíc v hlavním tématu ještě podíváme na první aktivaci extrémně vyspělého laserového přístroje ATLAS na družici ICESat-2. Nevynecháme však ani další dění, například si představíme lander pro Měsíc, který představil Lockheed Martin a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Svět se rozloučil s nosičem Delta II nedávným startem s družicí ICESat-2. Tento významný start si můžete zrekapitulovat v tomto videu od ULA. 23. září 13:00
Uteklo nám dalších přibližně 23% měsíce září a je proto čas na Kosmotýdeník, který vám zrekapituluje, co zajímavého a podstatného se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnes je hlavním tématem fascinující technologií osazená družice Aeolus, která se hned v prvních dnech ve vesmíru vytáhla nečekaně cennými daty! Budeme se však věnovat i dalším tématům. Podíváme se na poslední start rakety Delta II, anebo na sledování postupu hurikánu Florence. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
V 90. letech a kolem přelomu tisíciletí tvořily rakety Delta II jeden z hlavních pilířů americké kosmonautiky. Na svém kontě mají 155 startů, z čehož jen dva byly neúspěšné. Na oběžnou dráhu Země vynesly 24 družic GPS, Spitzerův teleskop nebo teleskop WISE, ale mířily i mimo zemské gravitační pole. Na jejich palubě se do vesmíru vydaly namátkou sondy Deep Impact, MESSENGER, Dawn, Phoenix nebo dva marsovské rovery MER. Dnes bychom měli do kroniky těchto raket zapsat poslední kapitolu. Na rampě Vandenbergovy základny stojí poslední exemplář rakety Delta II v konfiguraci 7320, jehož úkolem je vynést družici ICESat-2, která bude sledovat změny v množství ledu.
Už v první polovině září by nás měl čekat start nejpokročilejšího laserového přístroje svého druhu – začne mise, která má za úkol měřit – s nesrovnatelnou přesností – změny ve výšce (mocnosti či tloušťce) ledu v okolí pozemských pólů. Mise s komplikovaným názvem Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2 zkrácená do pohodlnějšího označení ICESat-2 má za úkol změřit změny mezi pokrytím Grónska a Antarktidy v jednotlivých letech. A když už byla řeč o přesnosti, pak stačí říct, že sonda provede každou sekundu 60 000 měření s odchylkou o velikosti průměru psacího pera.
V útrobách haly firmy Astrotech na Vandenbergově základně v Kalifornii provádí předstartovní kontrolu a zkoušky družice Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2 (zkráceně ICESat-2), která by odsud měla odstartovat 12. září na vůbec posledním exempláři rakety Delta II. Tato družice má za úkol měřit výšku zemského terénu a změnu těchto hodnot v čase. Využije k tomu přístroj ATLAS (Advanced Topographic Laser Altimeter System), který dokáže vysílat k Zemi deset tisíc laserových pulsů každou sekundu! Úkolem mise je zjistit proč a jak moc se trvalé zamrzlé oblasti naší planety ohřívají a ztrácí svou ledovou pokrývku.
Družice ICESat-2 určená k extrémně přesnému sledování výšky ledovců dorazila na Vandenbergovu základnu. 14. června 10:12
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.