sociální sítě

Přímé přenosy

SLS (Artemis II)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Pentagon

Očekává se, že Pentagon ukončí nebo výrazně omezí práci na dlouho odkládaném programu pozemního řízení GPS postaveném společností Raytheon, protože se potýká s přetrvávajícími technickými problémy více než deset let po vývoji.

NASA

Navrhované změny v podpoře komerčních vesmírných stanic ze strany NASA vyvolaly obavy a zmatek mezi společnostmi, které je vyvíjejí, varoval šéf jedné z oborových organizací.

Bellatrix Aerospace

Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.

Sift

Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.

Pave Space

Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: hvezdarna-v-rokycanech-a-plzni

Milan Halousek – Kalendář pilotované kosmonautiky v roce 2020 (17.3.2021)

Dnes se vrátíme do roku 2020 a podíváme se, co se událo v oblasti pilotované kosmonautiky. V roce 2020 se uskutečnilo celkem 114 pokusů o start, z toho 104 bylo úspěšných. Provedeny byly 4 pilotované starty a astronauté podnikli celkem 8 výstupů do volného prostoru. Z vědeckého hlediska pak asi největší význam měly tři mise, které všechny odstartovali v létě 2020 a zamířily k Marsu. Samozřejmě šlo o americkou misi Mars 2020, čínskou Tianwen-1 a misi Hope Spojených Arabských Emirátů. 8 raket v tomto roce uskutečnilo svůj první start a rozloučili jsme se v něm s japonskou HII-B. Pokud jde o mě samotného, mě se asi nejvíc vybaví v hlavě pilotované mise SpaceX, na prvním místě je to samozřejmě Demo-2, kdy se po devíti letech poprvé z americké půdy vydala do vesmíru pilotovaná loď, na jejíž palubě byli astronauté Bob Behnken a Doug Hurley. Jako druhá v pořadí to bude asi mise Crew-1 a jako třetí to pak budou bezesporu starty s družicemi Starlink. Bylo jich hodně a dá se říct, že vláčky družic vyvolali po celé zemi vlnu zájmu o noční nebe. Ale teď

Milan Halousek – Kalendář pilotované kosmonautiky 2019 (24.1.2020)

Dnes se vrátíme do roku 2019 a podíváme se, co se dělo zajímavého v oblasti pilotované kosmonautiky. Z obecného hlediska se jednalo o celkem průměrný rok. Uskutečnilo se celkem 103 pokusů o start a 5 z nich skončilo selháním. Abych jak se říká nepopisoval celou přednášku, pokusím se spíše zavzpomínat já sám, čím mě osobně utkvěl tento rok v paměti. Asi tím nejdůležitějším momentem roku byl okamžik, kdy výrobek lidských rukou poprvé měkce dosedl na odvrácené straně Měsíce, konkrétně šlo o čínskou misi Chang’e 4. V tomtéž roce se na oběžnou dráhu Měsíce dostal i první soukromý lunární lander Beresheet. Celým rokem se jako tenká nit táhlo i vzpomínání na 50 let starý okamžik, kdy lidstvo poprvé kráčelo po Měsíci. Řada z vás jsou také diváci kosmických startů, proto bych rád připomněl dva z nejatraktivnějších startů roku 2019, samozřejmě se jedná o raketu SpaceX Falcon Heavy, konkrétně šlo o mise STP-2 a Arabsat-6A. Ale teď už k přednášce, v jejímž rámci si připomeneme všechny jednotlivé události, které se v pilotované kosmonautice přihodili, ať už šlo o starty pilotovaných a zásobovacích lodí či

Michal Plavec – Od jízdních kol ke kosmickým raketám (6.2.2020)

Každý obor má svou současnost, kdy se zabýváme tím nejnovějším a nejpokročilejším. Ale této době vždy musely předcházet začátky. Celosvětově se v kosmonautice udávají tři osobnosti, které svou činností a aktivitami podnítily zájem dalších. Jsou jimi Rus Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, Američan Robert Goddard a rumunský Neměc Hermann Oberth. Možná jste ale nevěděli, že i my Češi máme jednu výraznou osobnost, která prováděla řadu pokusů v oboru raketové techniky a z našeho území ve 20-30. letech 20. století vypouštěla rakety. Touto osobností je Ludvík Očenášek, konstruktér a vynálezce, který žil mezi léty 1872-1949. Nerad bych vám prozrazoval více o jeho životní pouti, protože to bude náplní naší dnešní přednášky. Pokud byste však měli zájem, na serveru kosmonautix se životopis pana Očenáška již nachází. Před několika lety jej pro seriál Vesmírné Osudy napsal Lukáš Houška, jde o díl č.23, který se cele věnuje této významné osobnosti české kosmonautiky. Přednášku pro vás připravil Michal Plavec, kurátor Národního technického muzea. Přednáška byla pronesena na půdě Hvězdárny v Rokycanech a Plzni.

Lumír Honzík – Krizový let Apolla 13 (11.02.2021)

Apollo 13 bylo sedmým pilotovaným letem programu Apollo a patá mise k Měsíci. Na svou cestu se vydala 11. dubna 1970. Jejím velitelem byl první čtyřnásobný astronaut, Jim Lovell. Posádku tvořili dva nováčci, pilotem velitelského modulu byl John Swigert, pilotem lunárního modulu byl Fred Haise. V rámci této posádky se uskutečnila řada různých personálních výměn. Původní posádku měla nejprve tvořit trojice Cooper, Eisele, Mitchell, kteří si již odsloužili zálohu Apolla 10 a podle tehdejších zvyklostí se měli o tři mise dále stát posádkou hlavní. Jenže Gordon Cooper i Donn Eisele měli oba škraloupy u svých nadřízených, takže byli oba z nominace vyřazeni. Nahradit je měla trojice Shepard, Roosa, Mitchel, ovšem toto se zase nelíbilo vedení NASA, kterému se zdálo, že Alan Shepard neměl po svém dlouholetém vyřazení z oddílu astronautů dost času na výcvik a rozhodla se pro misi Apolla 13 použít záložní posádku Apolla 11. Ta fungovala ve složení Lovell, Mattingly a Haise. Tato posádka se spolu připravovala řadu měsíců a vše vypadalo v pořádku až do počátku měsíce dubna, kdy se člen

Lumír Honzík – Projekt Lunochod (27.11.2020)

Jak již bývá zvykem, s novým týdnem přecházíme i k dalším tématům kosmického průzkumu, tentokrát opustíme kosmické dálavy a zaměříme svou pozornost na druhý nejjasnější objekt pozemské oblohy, kterým je jednoznačně Měsíc. Od počátku 60. let se o toto těleso zajímaly dvě největší kosmické velmoci – USA a SSSR. Jak čas ukázal, vyhlášenou soutěž o první přistání člověka na Měsíci vyhráli Američané. Ale přesto se Sovětům podařilo několik úspěšných zářezů, které sice světová veřejnost tak dobře neoceňovala, ale odborníci nad nimi rozhodně nemávli rukou. Sovětským raketovým odborníkům a konstruktérům se totiž povedlo i v této době povedlo získat zajímav8 prvenství. Nejprve v září 1970 zamířila k Měsíci sonda Luna 16, která provedla první automatický odběr vzorků měsíční půdy a vrátila se s nimi na Zemi. Další prvenství získal Sovětský Svaz o dva měsíce později, když se na špici rakety Proton vydala do vesmíru sonda Luna 17. Celý svět se domníval, že se bude jednat o další odběr měsíčního kamene, ale realita byla jiná. Až po přistání sondy se ukázalo, že na povrch jiného tělesa bylo poprvé v dějinách

Petr Kulhánek – Byl Hubble splněným snem? (31.10.2019)

Známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, prof. RNDr. Petr Kulhánek CSc., nám v dnešní přednášce povypráví o Hubblově vesmírném dalekohledu. Dozvíte se, které všechny přistroje na dalekohledu jsou, jak se dalekohled otáčí a jak je stabilizován. Zmíní pozadí jeho vzniku, dopravení na oběžnou dráhu při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Probere s námi vady, které byly po jeho vypuštění zjištěny. Protože byl dalekohled stavěn tak, aby mohl být opravován pomocí raketoplánů, přijde i řeč na servisní mise. Nikoho z Vás, kdo přednášky pana profesora Kulhánka znáte lépe, asi nepřekvapí, že její část věnoval i zajímavým objevům, které se díky dalekohledu uskutečnily. Řeč tak bude o porodnicích hvězd, hlubokém poli, snímcích hvězdy Betelgeuze aj. Zkrátka a dobře, pro ty z vás, kteří máte styl pana Kulhánka rádi, je tato přednáška nezbytností. A za sebe se přiznám, překvapilo mě, že věnoval jednu ze svých přednášek i kosmonautice. Přičemž dodávám, těch nekosmonautických přednášek je drtivá většina a co jsem měl příležitost vidět, všechny jsou skvělé. Přednáška se uskutečnila k desátému výročí poslední servisní mise raketoplánu STS-125, která

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.