Deutsche Telekom
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
Společnost Intuitive Machines získala 25. února prodejem akcií 175 milionů dolarů a výtěžek plánuje použít na pomoc s vybudováním komunikační sítě pro hluboký vesmír.
Čínská společnost CAS Space se připravuje na první start své opakovaně použitelné kapalné rakety Kinetica-2 na konci března, která ponese prototyp nákladní kosmické lodi.
NASA poskytla nové podrobnosti o svých plánech na pořízení komunikačního družice pro Mars financované v rámci loňského zákona o sladění rozpočtu.
Čína se chystá na svou první roční misi s lidskou posádkou na stanici Tiangong, zároveň potvrzuje let pákistánských astronautů na krátkodobou misi.
Selhání palivové nádrže během testů v lednu odloží první start rakety Neutron společnosti Rocket Lab nejméně na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Společnost Sierra Space oznámila, že dlouholetý manažer obrany Dan Jablonsky byl s účinností od 2. března jmenován generálním ředitelem.
Společnost CesiumAstro 26. února oznámila akvizici společnosti Vidrovr, startupu specializujícího se na umělou inteligenci pro analýzu multimodálních signálů.
Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Počátkem roku 2003 měla za sebou NASA již celkem 112 startů raketoplánů a v polovině ledna se chystal start další. Na oběžnou dráhu se měla vydat nejstarší loď flotily NASA s evidenčním číslem OV-102, známější pod názvem Columbia. Pro tento nádherný okřídlený stroj se mělo jednat o 28. start. Šlo o dlouho odkládanou misi STS-107, protože přednost měla v té době jednoznačně výstavba Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Raketoplán odstartoval 16. ledna a spolu s šesticí Američanů byl na palubě i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Mise probíhala poměrně standardně, panovala pouze obava ohledně záběru z některých kamer, na kterých byl vidět náraz kusu izolace do křídla orbiteru. Raketoplán strávil na oběžné dráze 15 dní a posádka se věnovala vědeckým pokusům. Veškeré experimenty na palubě byly dokončeny a posádka se začala připravovat na přistání. 1. února stroj zabrzdil a začal sestupovat zemskou atmosférou vstříc přistávací dráze v Kennedyho vesmírném středisku. Došlo však k tomu, co nikdo nečekal. Ve výšce 63 kilometrů došlo nad státem Texas k rozpadu raketoplánu a na zem dopadly již jen jeho trosky. Na palubě zahynulo všech sedm astronautů.
Dnešní týden se v našem přednáškovém cyklu zaměříme na cestování vesmírem a tomuto tématu se věnoval ve své přednášce i známý popularizátor kosmonautiky Ing. Tomáš Přibyl. V této poněkud kratší přednášce nás nejprve seznámí s tím, jak jsou od nás vzdálené nejbližší hvězdy a připomene, jak dlouho bychom k nim putovali. Zmíní pochopitelně asi nejznámější vyslance lidstva, tedy sondy Voyager 1 i 2, které už řadu desetiletí opouštějí sluneční soustavu, ale nezapomene ani na sondy Pioneer 10 a 11. Připomene i teoretické studie, mezi které patří projekt Daedalus či termonukleární Orion, který měl být poháněn explozemi atomových bomb. Ke konci své přednášky nám pak zmíní i současné možnosti cestování k jiným planetám či sluncím, jako je projekt laserové plachetnice Jurije Milnera nebo v té době čerstvě představený dopravní systém firmy SpaceX, kterému se tehdy říkalo Interplanetary Transport System a dnes jej známe pod názvem SuperHeavy Starship.
Počátky popularizace kosmonautiky v naší zemi jsou poměrně úzce spjaté s mladými nadšenci, kteří počátkem 60. let studovali na různých vysokých školách a spojovalo je jediné, zájem o podivuhodné objekty létající mimo atmosféru naší planety Země. Z těchto nadšenců se časem zrodil legendární klub SPACE, který je zkratkou názvu Spolek Pracovníků v AstronautiCE a zároveň odkazuje na anglický název pro vesmír. V 60-80. letech jste články z jejich pera mohli potkávat na stránkách časopisu Letectví a kosmonautika, či při občasných přednáškách pro pionýrské oddíly v různých městech naší krajiny. Hlavou tohoto neformálního spolku byl nesesaditelný generální tajemník Antonín Vítek, který v roce 1969 komentoval spolu s Janem Kolářem pro Československou televizi legendární přistání Apolla 11. Mimochodem, náhledová fotka zobrazuje zmíněné pány v okamžiku přenosu. Mgr. Antonín Vítek CSc. zůstal kosmonautice věrný takřka až do posledních dnů a ještě na počátku 21. století komentoval pro Český rozhlas budování ISS. Navždy nás pak opustil v roce 2012 ve věku 72 let. Po Antonínu Vítkovi je pojmenována planetka (30253) Vítek. Dnešní přednášku jsem zvolil tak, abychom na tohoto legendárního popularizátora kosmonautiky zavzpomínali.
Dne 17. září 2020 zemřel ve věku 101 let významný český astronom Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc, dr.h.c. Byl to člověk, který se v 60. letech významným způsobem zasadil o výstavbu dvoumetrového dalekohledu na Ondřejovské hvězdárně a mezi lety 1968-1975 let vedl Astronomický ústav Československé akademie věd. Řadu dalších let se následně věnoval problematice pravidel kosmického prostoru a upozorňoval na rostoucí množství kosmického smetí. V době, kdy pracoval v Ondřejově, se na počátku 70. let setkal i s velitelem posádky Apolla 17 Eugenem Cernanem, který k nám tehdy přivezl československou vlajku a nikdo z oficiálních představitelů státu se s ním nechtěl sejít. Jeho patrně nejvýznačnější publikací se stal Katalog galaktických planetárních mlhovin, který v roce 1967 vydal spolu se svým bývalým doktorandem a dalším významným astronomem Lubošem Kohoutkem. Po Luboši Perkovi je pojmenována planetka (2900) LubosPerek. Dnešní přednáškou bych tak chtěl vzdát poctu tomuto významnému českému astronomovi, který se rovněž zapsal i do dějin české a československé kosmonautiky. Přednáška bude poněkud kratší, než na našem serveru bývá obvyklé, ale bylo nutno brát ohled na to, že panu docentovi bylo
Dnešní přednáška je vlastně pokračování té včerejší. V čase jsme se posunuli zhruba o týden, je 20. listopadu 2014 a scházíme se opět v přednáškovém sále brněnské hvězdárny na Kraví Hoře. Při minulém přenosu se s námi Tomáš Přibyl a ředitel hvězdárny Jiří Dušek rozloučili přípitkem. Dnes už nepůjde o žádný přímý přenos, ale o regulérní přednášku. Přednášející nám tu opět představí historii zkoumání komet pomocí robotických sond, které vyvrcholí v polovině 80. let, kdy přílet Halleyovy komety sleduje celá armáda kosmických sond. Ta, která posléze zkoumá tuto kometu z největší blízkosti, je sonda Giotto Evropské kosmické agentury (ESA). Přednáška bude pokračovat plány ESA na další velkou sondu, kterou se nakonec stala Rosetta. Ne všechny plány se však podaří a nejinak tomu bylo i v případě této mise, lander Philae sice dosedl nedaleko středu vybrané oblasti, ovšem při přistání se odrazil a jeho současná poloha je neznámá. To však landeru nezabránilo zahájit plánované experimenty na jeho povrchu, dozvíme se také, které se podařily a které nikoliv. Stejně jako v minulém dílu našeho miniseriálu bude přednášejícím Ing. Tomáš Přibyl
Na přibližně dvě a půl hodiny se vraťme v čase o šest let nazpět. Je 12. listopadu 2014 a na brněnské hvězdárně na Kraví hoře se chystají Jiří Dušek a Tomáš Přibyl komentovat v přímém přenosu přistání evropského landeru Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Máte ještě čas, můžete si ještě koupit něco dobrého či zajít na toaletu a pak se v klidu posaďte mezi publikum. Jak záhy zjistíte po spuštění videa, i návštěvníci přicházeli ještě na poslední chvíli. Zapomeňte, že o misi samotné něco víte, vše podstatné se dozvíte od moderátorů přenosu.
Po začátku přenosu nás moderátoři seznámí s výzkumem pomocí kosmických sond. Pokračovat budou pozadím o vzniku sondy Rosetta a landeru Philae. Následně vám zamotají hlavu informací, že původní cíl celé mise byla kometa 46P/Wirtanen, aby v důsledku selhání nosné rakety Ariane 5 byla celá mise přeplánována a jako nový cíl vybrána kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Dozvíte se o startu, o dlouhém letu sondy k jejímu cíli, jak probíhal výběr přistávací oblasti a jak bude provedeno samotné přistání. Uvidíte oba moderátory přiťuknout si čtrnáctiletou whiskey. V našem přednáškovém cyklu to bude poprvé, co
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.