sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přednáška zvolená pro dnešní den bude dále rozvíjet téma dalekohledů na oběžné dráze. Tentokrát bude však netradičně dvoudílná. V první části nám Ing. Tomáš Přibyl představí historii kosmických dalekohledů. Od jejich počátků, kdy o nich již ve 20. letech uvažoval Herman Oberth. Po druhé světové válce s touto ideu přišel i Lyman Spitzer. Hubblův vesmírný dalekohled má pak své počátky v letech sedmdesátých, kdy byl schválen a byla zahájena i jeho stavba. Na oběžnou dráhu se měl vydat už v roce 1986, ale havárie raketoplánu Challanger při misi STS-51L jeho vynesení odsunula o 4 roky, kdy byl vynesen v rámci mise STS-31 v dubnu 1990. Servisní návštěvy u HST ve své přednášce probíral Tomáš Přibyl již v pondělí. Druhá část přednášky se bude věnovat astronomickým objevům vesmírného teleskopu. Přednášet nám bude Doc. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dozvíte se o tom, jak vlastně probíhá vědecký výzkum na Hubblově dalekohledu a hlavně, jakým způsobem je jednotlivým pozorováním rozdělován jeho čas. Většinu své přednášky bude věnovat hlavním objevům, které dalekohled uskutečnil.
Tento týden se budeme věnovat dalekohledům na oběžné dráze, které mají obrovskou výhodu díky faktu, že fungují nad hranicí atmosféry. Mohou díky tomu pozorovat v takových oborech elektromagnetického spektra, které jsou buď částečně, nebo zcela ze Země nedostupné. Hubblův vesmírný dalekohled (HVD) je prvním a nejslavnějším teleskopem, který kdy pracoval na oběžné dráze. Je součástí série Velkých kosmických observatoří NASA, které měly pracovat na oběžné dráze a pozorovat vesmír. Hubble pracuje v oblastí viditelného a infračerveného záření, Comptonova observatoř prováděla pozorování v oblasti gamma záření, Chandra byl určen ke sledování v rentgenové oblasti a Spitzerův dalekohled pracoval v infračerveném oboru. V dnešní přednášce se však budeme věnovat prvně jmenovanému teleskopu. Jedná se o přednášku, kterou letos v dubnu anoncoval server kosmonautix.cz, a která byla pronesena v době první vlny epidemie Covidu 19. Ing. Tomáš Přibyl tehdy přednášel před prázdným sálem, ale vy jste se mohli přednášky zúčastnit tím, že jste mohli zaslat svou fotku, která byla následně umístěna na sedadlo v přednáškovém sále. Přednáška nebyla zaměřena na dalekohled samotný, ale spíše na servisní mise, které
Rád bych vám popřál krásné sobotní poledne. Dnešní přednáška vyšla jako obvykle krátce po půlnoci s dovětkem, že je poslední tento týden. Přesto jsem si schoval jedno eso v rukávu a doufám že příjemné. Tento krátký článeček totiž neobsahuje záznam přednášky, ale pozvánku na živý stream.
V dnešní těžké době se sice provoz řady institucí omezuje, ale vznikají i zajímavé pořady. Jedním z nich je i poměrně nový online stream Hvězdárny a planetária Brno, který je vysílán každou neděli ve 20:00 pod názvem Sedmikrásky. Pravidelně v něm vystupují pánové Jiří Dušek a Jiří Kokmotos. Tématem jsou různé zajímavé úkazy na obloze, tu je řeč o průzkumu Měsíce, jindy zase o Slunci či asteroidech. Do svého pořadu si také čas od času pozvou zajímavého hosta. A hostem dnešního vysílání bude jeden z nejznámějších popularizátorů kosmonautiky u nás a také člen redakce serveru kosmonautix, pan Tomáš Přibyl. Pořad má normálně délku přibližně hodinu, ale oba pánové slíbili, že když to bude nutné, budou klidně vysílat i dvě hodiny. A tématem nebude nic jiného než kosmonautika. Mimochodem, na jejich hosta
Poslední přednáška tohoto týdne bude napůl astronomická a napůl kosmonautická. Osobně se však domnívám, že to není na škodu, protože astronomie se v podstatě bez kosmických sond už řadu desetiletí neobejde. V dnešní přednášce vystoupí v brněnském planetáriu ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, pan Mgr. Jakub Rozehnal. Tématem jeho přednášky bude největší planeta naší sluneční soustavy. Přednášející se nejprve zaměří na na vznik naší soustavy, poté na vznik Jupitera. Shrne údaje, které o této planetě víme a nakonec se zaměří i na jedinou sondu, která tuto obří planetu v současnosti obíhá, na Juno. Přednáška pochází z bohatého archivu Hvězdárny a planetária Brno.
Dnešní přednáškou bych rád zakončil týden, který byl opět věnován velikánům popularizace kosmonautiky u nás a zároveň nám představil i starší záznamy přednášek. V dnešním díle se spolu s Antonínem Vítkem vydáme směrem k vnějším planetám naší sluneční soustavy. Velmi podrobně nám budou představeny sondy Pioneer 10 i 11, poté se zaměříme na jejich nástupce, patrně nejznámější průzkumníky naší soustavy, nesmrtelné Voyagery 1 a 2, které prozkoumaly Jupiter a Saturn. Ke zbývajícím dvěma ledovým planetám se poté vydala již jen druhá z těchto sond. Jejich nástupci byly velice specializované sondy, které kolem zkoumaných planet jen neprolétaly, ale zůstávaly na jejich oběžné dráze. Zkoumání Jupiteru se věnovala sonda Galileo, naproti tomu patrně nejkrásnější planetu naší soustavy obíhala řadu let sonda Cassiny. I k planetě Pluto se v roce 2006 vydala kosmická sonda, která se jmenuje New Horizons. Až tři měsíce po této přednášce bylo Pluto vyjmuto ze seznamu planet.
Pondělní přednáškou Pavola Valka jsme zakončili týden, který jsem věnoval slovenské popularizaci kosmonautiky. Nyní se vrátíme do současnosti a zároveň do minulosti. Světová pandemie COVIDu-19 nám přináší v současnosti mnohá omezení či potíže, které musíme chtě nechtě přijmout, abychom všichni společně současný stav zvládli. Přináší však i jiné, zajímavé možnosti. Během jara se totiž na youtube kanálu Hvězdárny a planetária Brno přibyla velká řada starších přednášek. S největší pravděpodobností tak hvězdárna chtěla svým pravidelným návštěvníkům a divákům vynahradit výpadek způsobený epidemií. Jednou z přednášek, která se v květnu objevila byla i jedna, ve které vystoupil dlouholetý popularizátor kosmonautiky, novinář a spisovatel Karel Pacner. Je to člověk, který o kosmonautice napsal řadu knih a dokonce byl jedním ze dvou českých novinářů, kteří byli osobně přítomni startu mise Apolla 11 na Měsíc. Vás diváky bych zároveň poprosil o shovívavost. Díky tomu, že jde o starší přednášku, se v ní pan Pacner neobjeví. Kamera je během celé přednášky namířena na promítačku, na které nám v závěru přednášky ukáže několik obrázků.
Počátkem roku 2003 měla za sebou NASA již celkem 112 startů raketoplánů a v polovině ledna se chystal start další. Na oběžnou dráhu se měla vydat nejstarší loď flotily NASA s evidenčním číslem OV-102, známější pod názvem Columbia. Pro tento nádherný okřídlený stroj se mělo jednat o 28. start. Šlo o dlouho odkládanou misi STS-107, protože přednost měla v té době jednoznačně výstavba Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Raketoplán odstartoval 16. ledna a spolu s šesticí Američanů byl na palubě i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Mise probíhala poměrně standardně, panovala pouze obava ohledně záběru z některých kamer, na kterých byl vidět náraz kusu izolace do křídla orbiteru. Raketoplán strávil na oběžné dráze 15 dní a posádka se věnovala vědeckým pokusům. Veškeré experimenty na palubě byly dokončeny a posádka se začala připravovat na přistání. 1. února stroj zabrzdil a začal sestupovat zemskou atmosférou vstříc přistávací dráze v Kennedyho vesmírném středisku. Došlo však k tomu, co nikdo nečekal. Ve výšce 63 kilometrů došlo nad státem Texas k rozpadu raketoplánu a na zem dopadly již jen jeho trosky. Na palubě zahynulo všech sedm astronautů.
Dnešní týden se v našem přednáškovém cyklu zaměříme na cestování vesmírem a tomuto tématu se věnoval ve své přednášce i známý popularizátor kosmonautiky Ing. Tomáš Přibyl. V této poněkud kratší přednášce nás nejprve seznámí s tím, jak jsou od nás vzdálené nejbližší hvězdy a připomene, jak dlouho bychom k nim putovali. Zmíní pochopitelně asi nejznámější vyslance lidstva, tedy sondy Voyager 1 i 2, které už řadu desetiletí opouštějí sluneční soustavu, ale nezapomene ani na sondy Pioneer 10 a 11. Připomene i teoretické studie, mezi které patří projekt Daedalus či termonukleární Orion, který měl být poháněn explozemi atomových bomb. Ke konci své přednášky nám pak zmíní i současné možnosti cestování k jiným planetám či sluncím, jako je projekt laserové plachetnice Jurije Milnera nebo v té době čerstvě představený dopravní systém firmy SpaceX, kterému se tehdy říkalo Interplanetary Transport System a dnes jej známe pod názvem SuperHeavy Starship.
Počátky popularizace kosmonautiky v naší zemi jsou poměrně úzce spjaté s mladými nadšenci, kteří počátkem 60. let studovali na různých vysokých školách a spojovalo je jediné, zájem o podivuhodné objekty létající mimo atmosféru naší planety Země. Z těchto nadšenců se časem zrodil legendární klub SPACE, který je zkratkou názvu Spolek Pracovníků v AstronautiCE a zároveň odkazuje na anglický název pro vesmír. V 60-80. letech jste články z jejich pera mohli potkávat na stránkách časopisu Letectví a kosmonautika, či při občasných přednáškách pro pionýrské oddíly v různých městech naší krajiny. Hlavou tohoto neformálního spolku byl nesesaditelný generální tajemník Antonín Vítek, který v roce 1969 komentoval spolu s Janem Kolářem pro Československou televizi legendární přistání Apolla 11. Mimochodem, náhledová fotka zobrazuje zmíněné pány v okamžiku přenosu. Mgr. Antonín Vítek CSc. zůstal kosmonautice věrný takřka až do posledních dnů a ještě na počátku 21. století komentoval pro Český rozhlas budování ISS. Navždy nás pak opustil v roce 2012 ve věku 72 let. Po Antonínu Vítkovi je pojmenována planetka (30253) Vítek. Dnešní přednášku jsem zvolil tak, abychom na tohoto legendárního popularizátora kosmonautiky zavzpomínali.
Dne 17. září 2020 zemřel ve věku 101 let významný český astronom Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc, dr.h.c. Byl to člověk, který se v 60. letech významným způsobem zasadil o výstavbu dvoumetrového dalekohledu na Ondřejovské hvězdárně a mezi lety 1968-1975 let vedl Astronomický ústav Československé akademie věd. Řadu dalších let se následně věnoval problematice pravidel kosmického prostoru a upozorňoval na rostoucí množství kosmického smetí. V době, kdy pracoval v Ondřejově, se na počátku 70. let setkal i s velitelem posádky Apolla 17 Eugenem Cernanem, který k nám tehdy přivezl československou vlajku a nikdo z oficiálních představitelů státu se s ním nechtěl sejít. Jeho patrně nejvýznačnější publikací se stal Katalog galaktických planetárních mlhovin, který v roce 1967 vydal spolu se svým bývalým doktorandem a dalším významným astronomem Lubošem Kohoutkem. Po Luboši Perkovi je pojmenována planetka (2900) LubosPerek. Dnešní přednáškou bych tak chtěl vzdát poctu tomuto významnému českému astronomovi, který se rovněž zapsal i do dějin české a československé kosmonautiky. Přednáška bude poněkud kratší, než na našem serveru bývá obvyklé, ale bylo nutno brát ohled na to, že panu docentovi bylo
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
