Minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu vady při broušení primárního zrcadla, které trpělo vážnou optickou vadou, takzvanou sférickou aberací. Expertům se během několika měsíců podařilo navrhnout 28 metod, které mohly tento problém vyřešit. U každé přitom důkladně analyzovali nejen její přínosy a výhody, ale také rizika, nevýhody a další komplikace. Rozhodovací proces rozhodně nebyl jednoduchý, jelikož v sázce byla záchrana pozorovacích schopností, na které vědecká obec čekala dvě desítky let.

O tom, že budou k Hubbleovu kosmickému teleskopu létat americké raketoplány za účelem údržby, modernizace a oprav, se počítalo již prakticky od začátku projektu. Nakonec se k legendární kosmické observatoři vydalo v průběhu let celkem pět servisních misí. Astronauti v jejich rámci instalovali nové vědecké přístroje, nasadili korekční optiku, ale také měnili fotovoltaické panely a další vnitřní systémy, aby HST mohl úspěšně fungovat i nadále. V současné době se k němu sice žádná další servisní mise nechystá, ale kdo ví, co přinesou další roky. NASA o takové možnosti zatím nezávazně uvažuje.

V naší minisérii jsme se propracovali až k vědeckým přístrojům, díky kterým může Hubbleův kosmický dalekohled provádět všechna svá úžasná pozorování, která posouvají znalosti lidstva vpřed. Změny se však nevyhnuly ani vědeckým přístrojům – mnohé byly nahrazeny modernějšími verzemi, jiné zase musely být nahrazeny kvůli technickým problémům. Pro někoho bude možná překvapením skutečnost, že dnes už na HST není ani jeden z původní pětice vědeckých přístrojů, se kterými teleskop startoval.