Druhá generace fotovoltaických panelů, o které jsme si povídali v minulém díle, sloužila po více než osm let. Nežádoucí vibrace sice byly výrazně eliminovány, ale nikdy nebyly úplně odstraněny. Přišel proto čas pro třetí generaci panelů, které byly instalovány v roce 2002 posádkou raketoplánu Columbia při misi STS-109. Tyto panely již nebyly (narozdíl od předešlých dvou verzí) svinovací, ale pevné a součástí Hubbleova kosmického teleskopu jsou dodnes.
Rubrika Foto a video, Technologie 
Štítky: fotovoltaické panely, HST, Hubble space telescope, NASA, sts-109, Vesmírná technika 
1. americká sonda New Horizons se ze své pozice pokusí na podzim pozorovat planety vnější Sluneční soustavy. Tým, který zodpovídá za misi, nyní zve amatérské astronomy, aby se k této akci připojili a reálně se zapojili do výzkumu vesmíru souběžným pozorováním obou ledových obrů – Uranu a Neptunu. V září by totiž měla sonda New Horizons zaměřit svou kvalitní barevnou kameru právě k těmto planetám a aby toho nebylo málo, stejný cíl si zvolí také Hubbleův teleskop. Unikátnost tohoto pozorování spočívá v tom, že se New Horizons nachází 8 miliard kilometrů od Země a je tedy až za oběžnými drahami těchto planet. Společné pozorování tak poskytne nové informace o atmosférách obou planet i o jejich energetické bilanci.
Ačkoliv byla očekávaná životnost prvních panelů fotovoltaických článků Hubbleova teleskopu až deset let, nakonec se dočkaly výměny již při první servisní misi po zhruba třech a půl letech od vypuštění. Pro posádku raketoplánu Endeavour to byl jeden z prioritních úkolů celé mise STS-61. Jenže i při samotné výměně se vyskytly nečekané komplikace a bylo tak nutné sáhnout k odhození nesloženého pravého panelu.
Vývoj fotovoltaických panelů, které slouží Hubbleovu kosmickému dalekohledu jakožto primární zdroj elektrické energie, nebyl vůbec jednoduchý. Do celého postupu zasahovaly nové poznatky o vlivu kosmického prostředí na techniku, ale i odklady způsobené mnoha různými důvody. Na oběžné dráze se navíc ukázalo, že ačkoliv se očekávalo zvolená konstrukce zabrání vzniku nežádoucích vibrací, tak se tak nakonec nestalo. Původní panely proto bylo potřeba vyměnit už při první servisní misi.
Bez zdroje elektrické energie by palubní systémy Hubbleova kosmického dalekohledu nefungovaly. Primárním zdrojem energie této observatoře jsou dva fotovoltaické panely. Už od počátku návrhové fáze se počítalo s tím, že panely bude potřeba pravidelně kontrolovat a v případě potřeby proběhne jejich výměna. S tím, jak odborníci získávali zkušenosti, se ukázalo, že první výměna bude muset proběhnout ještě před startem. Původní design byl totiž mimořádně náchylný k erozi vlivem atomárního kyslíku, který se vyskytuje na oběžné dráze.
Rubrika Foto a video, Technologie, Věda a výzkum Štítky: HST, Hubble space telescope, Vesmírná technika 
Předešlé díly naší minisérie věnované Hubbleovu kosmickému teleskopu se věnovaly metodám, s pomocí kterých teleskop velmi přesně určuje svou orientaci v prostoru a její případné změny. Jenže pouze znalost orientace v prostoru sama o sobě nestačí. Teleskop se občas potřebuje otočit nějakým směrem, aby mohl provádět pozorování jiného objektu. Stejně tak musí provádět korekce, aby po dobu pozorování udržel sledovaný objekt v zorném poli. Ke změně orientace nepoužívá pohonné látky, ale tzv. silové setrvačníky RWA.
V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali čtyřem z pěti elementů, které zajišťují sběr informací o orientaci dalekohledu. Nyní si posvítíme i na poslední prvek, který tyto informace sbírá – čekají nás měřicí gyroskopy RSU (Rate Sensing Unit), které jsou po dvojici sdruženy v jednotce RGA (Rate Gyro Assembly). Tyto gyroskopy jsou překvapivě malé a přitom mimořádně přesné. V době svého vzniku se řadily na technologický vrchol.
Dnes si posvítíme na systém, díky kterému může legendární Hubbleův teleskop provádět smysluplná vědecká pozorování. Řeč bude o systému PCS (Pointing Control Subsystem), tedy souboru vybavení, které se stará o přesnou orientaci HST a jeho precizní nasměrování k pozorovanému objektu. Dnes bude řeč o senzorech, které sledují, jak je Hubbleův kosmický dalekohled orientován v prostoru. Tyto údaje pak řídící počítač teleskopu využívá k případným korekcím, které vykonávají silové složky, ale o těch zatím ještě mluvit nebudeme.
Systém SIC&DH na Hubbleově teleskopu pomáhá s řízením a koordinací vědeckých přístrojů, ale i s distribucí dat určených k přenosu na Zemi. Kromě toho tvoří jakýsi most mezi vědeckou aparaturou a hlavním řídícím počítačem celého Hubbleova kosmického dalekohledu. Palubní datová úložiště slouží k ukládání vědeckých i provozních údajů. Také tento systém se dočkal modernizace, díky které se zvýšila jeho kapacita a změna přinesla i další výhody.
Rubrika Foto a video, Technologie Štítky: HST, Hubble space telescope, NASA, SIC&DH, Vesmírná technika 
Výpočetní technika udělala v devadesátých letech 20. století a v prvních letech 21. století ohromný pokrok. Proto také NASA sáhla k výrazné modernizaci mozku své legendární kosmické observatoře – Hubbleova teleskopu. Jeho původní řídící počítač byl modernizován a upravován během servisních misí amerických raketoplánů. Postupně tak díky pokrokům ve výpočetní technice rostla jak rychlost jeho výpočtů, tak i kapacita paměti RAM.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
19. srpna 2023 
