sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: hst
Dragonfly

Kosmotýdeník 710 (20. 4. – 26. 4.)

V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná získávat svůj tvar. V dalších tématech nás čekají trochu nemilé zprávy. Jednak je to diskuze kolem možného většího zpoždění pří vývoji skafandrů pro program Artemis a pak také diskutovaná koroze dvou modulů, které byly původně plánované pro stanici Gateway. Na závěr oslavíme narozeniny Hubbleova kosmického dalekohledu a podíváme se na odstřel obslužné věže pro Sojuzy na evropském kosmodromu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

kosmoschůzka

Dubnová Kosmoschůzka 2025

Blíží se poslední středa v měsíci. Ta dubnová vychází na 30. 04. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška přinese zajímavé informace o misi Fram2 a dále k 35. výročí Hubblova kosmického teleskopu si připravil přednášku Vítězslav Škorpík, kterého dobře znáte jako autora článků Kosmonautixu a jako pořadatele Pátečnických přednášek. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 30. dubna 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma  zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Fram2 – Jiří Myška 35 let HST – Vítězslav Škorpík     Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202504.png

Hubble s mimořádnou přesností změřil dobu rotace Uranu

Mezinárodní tým astronomů využil data z Hubbleova kosmického teleskopu k provedení nových měření rychlosti, s jakou se otáčí vnitřní vrstvy planety Uran. Využili k tomu inovativní metodu, která dosahuje tisíckrát vyšší úrovně přesnosti než předešlé odhady. Analýzou snímků polárních září Uranu pořízených za více než deset let se vědcům podařilo zpřesnit rotační periodu planety a stanovili nový důležitý referenční bod pro budoucí planetární výzkum.

VT_2024_05

Vesmírná technika: Budoucnost Hubbleova teleskopu

Hubbleův kosmický teleskop nabídl vědcům mimořádné možnosti. Díky servisním misím amerických raketoplánů se mu výrazně prodloužila životnost a zlepšily schopnosti. Jenže raketoplány dolétaly a proto se objevuje otázka, jak to bude s legendárním kosmickým teleskopem do budoucna. Dočká se nějaké servisní mise, povytažení na vyšší dráhu? To je zatím velmi nejisté. NASA se však těmito otázkami už dlouho zabývá. Tímto dílem Vesmírné techniky také ukončujeme sérii věnovanou této ikoně světové kosmonautiky. Celkem jsme pro vás o HST připravili 48 dílů, a pokud byste si je chtěli všechny pustit, strávili byste tím více jak 8 hodin času.

VT_2024_04

Vesmírná technika: Spektrograf STIS

Posledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který jsme si ještě nestihli podrobně popsat, byl spektrograf STIS. Jde o nejdéle pracující vědecký přístroj na palubě HST. Nainstalován sem byl už v roce 1997 a i když měl namále a musela jej zachránit poslední servisní mise, funguje dodnes, tedy více než čtvrt století poté, co byl do teleskopu usazen. Jde o velmi univerzální přístroj, který nabízí 15 spektroskopických a a 16 zobrazovacích režimů.

Vesmírná technika: Spektrograf COS

Předposledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který nám zbývá detailně popsat, je spektrograf COS. Jedná se o jeden z nejmodernějších vědeckých přístrojů, kterými je Hubbleův teleskop vybaven. Jeho dva kanály FUV a NUV se zaměřují jak na vzdálenější, tak i blízké ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra. Tento přístroj byl nainstalován při poslední servisní misi v květnu 2009 na místo korekční aparatury COSTAR.

VT_2024_02

Vesmírná technika: Infračervená kamera a spektrometr NICMOS

Náš popis všech vědeckých přístrojů, které byly v průběhu provozu Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) na jeho palubě instalovány, se pomalu blíží do finále. Dnes přichází na řadu infračervená kamera a spektrometr NICMOS, tedy přístroj, který je s hmotností 370 kilogramů vůbec nejhmotnějším přístrojem HST. NICMOS ke svému chodu vyžadoval nízké teploty a proto byl vybaven několika systémy, které měly jeho detektory dostatečně ochladit. Dnes je však již mimo provoz.

VT_2024_01

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (zakončení)

V minulém díle jsme si popsali pokročilou kameru ACS (The Advanced Camera for Surveys) a její ultrafialový kanál. Nyní přichází čas na popis širokoúhlého kanálu a také kanálu s vysokým rozlišením. Řeč bude také o technických problémech, které kameru ACS potkaly při pobytu na oběžné dráze. Ukážeme si také, jak se astronautům podařilo vyřešit problém s napájením tohoto přístroje.

VT_2023_52

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (úvod)

Na místo kamery FOC, které jsme se věnovali minule, byla při čtvrté servisní misi k HST nainstalována pokročilá kamera ACS (Advanced Camera for Surveys). Agentura NASA o ní mimochodem prohlásila, že zvyšuje vědeckou hodnotu teleskopu desetinásobně. Není se co divit. tento přístroj třetí generace je vybaven trojicí kanálů, které jsou optimalizovány pro pozorování různých cílů. Jedná se o širokoúhlý kanál WFC (Wide Field Channel), kanál s vysokým rozlišením HRC (High-Resolution Channel) a kanál SBC (Solar Blind Channel) pro pozorování v ultrafialové oblasti.

VT_2023_51

Vesmírná technika: Kamera slabých objektů FOC

Kamera FOC byla významným příspěvkem Evropské kosmické agentury do projektu Hubbleova kosmického teleskopu. Tento přístroj nabízel největší možné rozlišení ze všech, které v dané době na teleskopu byly. Tato kamera se mohla pochlubit 7× větším rozlišením, než jaké měla kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WF/PC. Kamera FOC navíc ze všech přístrojů první generace zůstala na palubě Hubbleova teleskopu nejdéle – vyjmuta byla až při čtvrté servisní misi v roce 2002.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.