Hipparcos

  • Vyřešené problémy ve fyzice a kosmický výzkum

    Vyřešené problémy ve fyzice a kosmický výzkum

    Minulý rok jsme naši sérii fyzikálních článků zakončili přehledem nejdůležitějších fyzikálních problémů čekajících na vyřešení. Proto se domnívám, že bychom se ke konci letošního roku mohli podívat na poněkud pozitivnější téma. I přes řadu nedořešených problémů je totiž fyzika věda, která neobyčejně a možná až překvapivě dobře funguje v popisu našeho světa. Vydejme se tedy na cestu do vzdálených částí našeho vesmíru, kde nalezneme záhadné objekty a podivné extrémně energetické jevy, které až donedávna odolávaly pokusům o vysvětlení. Začneme však poněkud blíže u naší Země, jen několik set světelných let daleko ve směru souhvězdí Býka, kde se nachází známá hvězdokupa Plejády.

  • Top 5 fyzikálních observatoří minulosti

    Top 5 fyzikálních observatoří minulosti

    Hvězdná obloha nás fascinuje snad už od doby, kdy jsme se stali lidmi a možná i déle. Není tedy divu, že astronomie a fyzika patří k nejstarším vědám. Už ve starověku dokázali tehdejší učenci objevit některé velmi důležité skutečnosti a zákony, přesto přišel velký boom až v posledních 400 letech, zejména pak v posledním století s nástupem stále dokonalejší techniky. Přesto jsme byli se svými experimenty dlouho omezeni na povrch Země a jeho bezprostřední okolí. Teprve od 50. let jsme s rozvojem kosmonautiky začali vysílat první astronomické přístroje mimo zemskou atmosféru a začali objevovat dříve netušený svět. V následujících třech dílech našeho letního seriálu TOP 5 se proto zaměříme na nejdůležitější kosmické teleskopy a sondy z pohledu fyziky. V prvním příspěvku si představíme nejdůležitější observatoře a dalekohledy, které již ukončily svou činnost.

  • Gaia – nová data, nové objevy, nové naděje

    Gaia – nová data, nové objevy, nové naděje

    Astrometrie, tedy obor zkoumající pozice a pohyby hvězd i dalších nebeských těles je jedním z nejstarších a nejdůležitějších odvětví astronomie. Není proto divu, že tato oblast brzy zaujala i vědce podílející se na kosmickém výzkumu. První idea astrometrické družice pochází již z roku 1967, na start mise Hipparcos jsme si však museli počkat až do roku 1989. Po skončení činnosti této velmi úspěšné observatoře přesunula značná část vědců podílejících se na této misi svůj zájem k novému projektu, sondě, která později získala jméno Gaia.

  • Shawova cena za astronomii pro hlavní vědce projektů Hipparcos a Gaia

    Shawova cena za astronomii pro hlavní vědce projektů Hipparcos a Gaia

    Rozhodnutí o udílení Shawovy ceny bylo učiněno v roce 2002 v Hong Kongu. Ocenění mělo sloužit jako jakási východní protiváha Nobelovy ceny a bylo pojmenováno po hongkongském filantropu Run Run Shawovi (1907-2014). Cena se udílí jednotlivcům, kteří jsou v současné době aktivní ve svých oborech a v nedávné době dosáhli vynikajících výsledků nebo významně přispěli k akademickému a vědeckému výzkumu a aplikacím nebo těm, kteří ve svém oboru dosáhli excelence.

sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (LE-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗