Terran Orbital
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin, dnes oznámila jmenování Michaela Vishiona viceprezidentem pro řízení programu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin, dnes oznámila jmenování Michaela Vishiona viceprezidentem pro řízení programu.
Společnost SkyFi, která se zabývá komerčními geoprostorovými informacemi, přidala na svou platformu družicové snímky od společnosti Vantor, čímž rozšířila přístup k datům z pozorování Země ve vysokém rozlišení pro komerční i vládní uživatele.
NASA uvedla, že pokračuje v přípravách na možný start mise Artemis 2 již v únoru.
Společnost L3Harris Technologies 5. ledna oznámila, že prodá většinový podíl ve svém podniku v oblasti vesmírných pohonů soukromé investiční společnosti AE Industrial Partners.
Čínský astronautský sbor dokončil téměř měsíční výcvik v podzemní jeskyni, který byl částečně proveden za účelem přípravy na budoucí mise s posádkou na Měsíci.
ARCHE ORBITAL SYSTEMS, globální společnost zabývající se vesmírnými technologiemi specializující se na pokročilý návrh misí a provoz služeb na oběžné dráze, podepsala memorandum o porozumění (MoU) s Maledivskou organizací pro výzkum vesmíru (MSRO).
Společnost Array Labs, startup ze Silicon Valley, který vyvíjí radarové družice pro pozorování Země, 5. ledna oznámila, že v rámci kola financování série A získala 20 milionů dolarů, aby usilovala o uvedení levnějšího radaru se syntetickou aperturou.
Španělská vojenská komunikační družice SpainSat NG 2, vypuštěná v říjnu 2025, byla zasažena něčím, co její operátor popsal jako vesmírnou částici. Tento incident by mohl ohrozit misi družici.
Americké vesmírné síly modernizují počítačové sítě, které jsou základem jejich operací, a zadávají nové zakázky v rámci kontraktu v hodnotě 12,5 miliardy dolarů, který vede letectvo. Jeho cílem je přepracovat stárnoucí vojenskou infrastrukturu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Minulý rok jsme naši sérii fyzikálních článků zakončili přehledem nejdůležitějších fyzikálních problémů čekajících na vyřešení. Proto se domnívám, že bychom se ke konci letošního roku mohli podívat na poněkud pozitivnější téma. I přes řadu nedořešených problémů je totiž fyzika věda, která neobyčejně a možná až překvapivě dobře funguje v popisu našeho světa. Vydejme se tedy na cestu do vzdálených částí našeho vesmíru, kde nalezneme záhadné objekty a podivné extrémně energetické jevy, které až donedávna odolávaly pokusům o vysvětlení. Začneme však poněkud blíže u naší Země, jen několik set světelných let daleko ve směru souhvězdí Býka, kde se nachází známá hvězdokupa Plejády.
19. prosince 2013, ráno v 10:12 středoevropského času, z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartovala raketa Sojuz s velmi vzácným a dlouho očekávaným nákladem – evropskou astrometrickou družicí Gaia. Hlavním úkolem Gaie bude trojrozměrné zmapování velké části naší Galaxie s dosud nevídanou přesností. Během pěti let by měla proměřit polohy asi jedné miliardy hvězd s jasností do 20 magnitudy a miliónů dalších objektů, od blízkozemních planetek až po kvasary vzdálené miliardy světelných let. Misi schválila Evropská kosmická agentura (ESA) už před třinácti lety v roce 2000. Původní návrh pochází ale už z roku 1993 a od té doby se také rozeběhly první přípravy na tuto misi. Gaia bude vyslána do Langrangeova bodu L2, odkud bude aspoň pět let posílat vědecká data.
Znalost vzdálenosti hvězd je při výzkumu vesmíru elementární. Bez vzdálenosti je nemožné změřit zářivý výkon nebo absolutní jasnost hvězd. Bez určení vzdálenosti nemůžeme poznat pravou podstatu hvězd. Nedozvíme se tedy, zda jde o nějakého hvězdného obra, červeného trpaslíka, nebo například hvězdu hlavní posloupnosti. Jeden z největších antických astronomů, Hipparchos z Nikaie byl výborný matematik a především průkopník v oboru astrometrie. Dávno před vynálezem dalekohledu se zhostil náročného úkolu měření poloh hvězd za pomocí svých vlastních očí a měřících pomůcek, jež vynalezl. Mimo jiné určil sklon zemské osy, objevil její precesi a změřil délku slunečního roku. Jeho nejvýznamnějším přínosem však byl katalog 1080 hvězd, který byl prvním svého druhu. Dnes se poohlédneme po vesmírné misi následovníka a jmenovce tohoto starověkého Řeka. Nebude jím nic jiného než astrometrická družice Hipparchos Evropské kosmické agentury.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.