sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.
Společnost Intuitive Machines bude spolupracovat se společností Telespazio na jejich plánovaných sítích lunárních družic s cílem zajistit interoperabilitu a zlepšit výkon.
Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.
Společnost K2 Space 11. prosince oznámila, že získala nové financování ve výši 250 milionů dolarů, které oceňují startup pro výrobu družic na 3 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.
Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Projekt IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) úspěšně dokončil milník KDP-D (Key Decision Point D). Po jeho překonání může mise pokročit z fáze vývoje a plánování k sestavování, testování a integraci. V rámci KDP-D došlo také k aktualizaci plánovaného termínu startu, který byl předtím stanoven nejdříve na únor 2025. Po aktualizaci se start chystá na okno mezi koncem dubna a koncem května 2025, aby měl tým zapojený do projektu k dispozici adekvátní zdroje k řešení rizik a technické komplikací během systémové integrace a testování.
Projekt americké sondy IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) se tento týden na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu dočkal dokončení důležitého kroku na cestě ke stavbě, testování a nakonec i startu. Tým stojící za projektem se setkal se členy hodnotícího panelu, aby zhodnotili plán integrace všech systémů do výsledné sondy. Řešila se integrace vědeckých přístrojů, elektrických, komunikačních i navigačních systémů. Úspěšné dokončení Zhodnocení systémové integrace SIR (System Integration Review) značí, že projekt může přikročit k sestavování a testům sondy v rámci příprav na start.
Zatím pouze dvě sondy (Voyager 1 a 2) se dostaly do této oblasti a přitom cestovaly více než 30 let. Tato lokalita se nachází asi 4× dál od Slunce, než kde obíhá Pluto. Tohle místo není na první pohled nijak ohraničené, přesto tu jedna hranice je – neviditelná, magnetická. V takzvané heliopauze končí oblast dominantního vlivu Slunce a začíná mezihvězdný prostor. Za touto hranicí se částice a světlo ze 100 miliard hvězd v naší galaxii setkávají s pozůstatky Velkého třesku. Materiál, který se tu nachází, se souhrnně označuje jako mezihvězdné médium. Jsou v něm zachovány informace o vývoji naší soustavy a možná nám může napovědět i o její budoucnosti.
Jistě jste si již zvykli, že k nedělnímu obědu nejlépe chutná – jako zákusek, aktuální díl pravidelného Kosmotýdeníku. I tentokrát se podíváme na nejzajímavější události z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem tentokrát bude výzkum vzdálených hranic sluneční soustavy a to zejména heliopauzy. Podíváme se však i na přípravu orbitálních prototypů lodí Starship a experimentálního zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Pozornosti neunikne ani ruský humanoidní robot, který se vydává na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Teprve podruhé v historii došlo k okamžiku, kdy se lidmi vyrobený objekt dostal do prostoru mezi hvězdami. Americká sonda Voyager 2 před nedávnem opustila heliosféru – neviditelnou ochrannou bublinu částic a magnetického pole, kterou vytváří naše Slunce. Odborníci porovnávali data z různých palubních přístrojů a na základě mnoha analýz dospěli k jednoznačnému názoru – 5. listopadu sonda překročila hranici slunečního vlivu . Této hranici se říká heliopauza a našli bychom ji v místech, kde se slabý a horký sluneční vítr setkává s chladným a hustým mezihvězdným materiálem. Dvojče této sondy, Voyager 1, překročilo tuto hranici již v roce 2012, ale Voyager 2 má funkční přístroj, který umožní historicky nevídané měření v této bráně do mezihvězdného prostoru.
Agentura NASA oznámila realizaci dalšího projektu z programu STP (Solar Terrestrial Probes). V roce 2024 by měla odstartovat sonda, jejímž úkolem bude zachytit, analyzovat a zmapovat částice, které k Zemi proudí z mezihvězdného prostoru. Sonda označovaná zkratkou IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) pomůže vědcům pochopit, jaké procesy se odehrávají na okraji heliosféry, jakési magnetické bubliny, která obklopuje a chrání Sluneční soustavu. Tato oblast se nachází v místě, kde stálý proud částic ze Slunce, tedy sluneční vítr, koliduje s materiálem, který pochází z mezihvězdného prostoru. Tyto kolize limitují množství škodlivého kosmického záření, které vstupuje do heliosféry. IMAP má za úkol zachytit a prozkoumat částice, které přesto pronikly až k Zemi.
Naše Sluneční soustava si za sebou při své cestě Mléčnou dráhou táhne chvost vysokoenergetických částic, silně připomínající ohon komety. Jeho tvar a povaha je výsledkem interakce částic vyvrhovaných Sluncem s částicemi mezihvězdného prostoru, ke které dochází na samé hranici Sluneční soustavy. Vědci již dříve pozorovali tyto chvosty u jiných hvězd, ovšem u našeho vlastního systému to bylo díky pohledu zevnitř poměrně obtížné a do doby, než NASA vypustila sondu IBEX, to bylo spíše takové paběrkování dílčích fragmentů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
