křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mise SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) od NASA vynese raketa Falcon Heavy z Kennedyho střediska na Floridě. Agentura oznámila přesun této mise z původně avizovaného startu na raketě Vulcan od United Launch Alliance. V blízké budoucnosti by měla NASA představit aktualizovaný termín startu. Heliofyzikální mise SunRISE poletí v rámci sdílené mise sponzorované ředitelstvím Kosmických sil. NASA přirovnává velikost šesti chystaných družic z mise SunRISE k toustovačům. Tyto malé družice mají fungovat jako jeden obří radioteleskop lehce nad geostacionární oběžnou dráhou (cca 35 000 km nad Zemí). Jejich úkolem bude sledovat burácení rádiových výbojů vycházejících z koróny, tedy atmosféry Slunce.
NASA vybrala jeden koncept průzkumné mise pro pokračování k letovému designu a další pro prodlouženou fázi vývoje konceptu. Rada Ředitelství vědeckých misí NASA rozhodla, aby projekt CINEMA (Cross-scale Investigation of Earth’s Magnetotail and Aurora) vsotupil do vývojové fáze B, která obnáší plánování a design letových a provozních činností. Hlavní řešitel projektu CINEMA je Robyn Millan z Dartmouth College v Hanoveru, stát New Hampshire. Mise CINEMA si klade za úkol posunout naše chápání toho, jak energie plazmatu proudí do zemské magnetosféry. Tento vysoce dynamický konvektivní proud je nepředvídatelný. Někdy je plynulý, jindy explozivní. Jeho chování ovlivňuje jevy jako jsou rychlé plazmatické výtrysky, globální elektrické proudové systémy, či působivé polární záře.
Agentura NASA rozhodla, že start mise SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) cílí na léto roku 2026. Tato heliofyzikální mise má letět na sdíleném startu rakety Vulcan od United Launch Alliance, kterou zafinancuje velení kosmických systémů spadající pod americké Kosmické síly. Mise SunRISE bude studovat rádiové výboje ze Slunce a mapovat sluneční magnetické pole od vnější koróny až po meziplanetární prostor. Sluneční rádiové výboje vznikají, když obrovské množství energie uložené v magnetickém poli Slunce urychlí částice na vysoké rychlosti. Tyto energetické částice mohou zamířit do Sluneční soustavy, kde mohou ovlivnit fungování sond mimo ochranný štít zemského magnetického pole. Studium, jak tyto výboje vznikají, zlepší naše chápání dopadů slunečního vyzařování na kosmické prostředí. To ve výsledku povede k lepší ochraně astronautů a družic. Sluneční rádiové výboje mohou k Zemi dorazit krátce před potenciálně škodlivým částicovým zářením. Mise SunRISE bude mít jedinečnou schopnost snímkovat přibližnou oblast výboje a směr, kterým se energetické částice pohybují, což může pomoci expertům předpovídajícím kosmické počasí, odhadnout, kam bude směřovat nadcházející radiační událost,
Falcon 9 s vědeckým nákladem v podobě infračerveného kosmického teleskopu a čtyř sond pro studium koróny měl původně startovat už v neděli ráno našeho času, ale SpaceX tento start odložila, aby dala týmům více času na kontrolu a přípravu rakety ke startu. Podle vydaných námořních a leteckých uzavírek by se mělo jednat o dvoudenní odklad, takže druhý pokus o start má proběhnou už zítra, tedy v úterý 11. března ve 4:10 našeho času. Náš živě a česky komentovaný přenos bude opět připraven.
V noci na neděli by mohl Falcon 9 vynést náklad, který doslova překypuje vědeckým potenciálem. Jeho hlavní položkou je infračervený teleskop SPHEREx, který pomůže vědcům třeba s hledáním látek nutných pro vznik života v naší Galaxii, ale bude studovat i důsledky Velkého třesku. Vědecké obci má také nabídnout údaje o celkovém jasu všech galaxií. Sekundárním nákladem jsou čtyři družice PUNCH, které budou kolem země kroužit ve formaci, díky které budou moci vytvořit širokoúhlé panorama. V něm chtějí vědci sledovat procesy, které vedou k tomu, že sluneční koróna postupně přechází do slunečního větru. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 9. března ve 04:10 SEČ Místo startu: Rampa SLC-4E Vandenberg Space Force Base, Kalifornie Raketa: Falcon 9 (s potřetí použitým prvním stupněm B1088) Primární náklad: Infračervený kosmický teleskop SPHEREx Hmotnost nákladu: cca 660 kg Doručovací oběžná dráha: SSO (výška 650 km) Osud prvního stupně: Pokusí se o přistání na betonové ploše LZ-4 Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 03:55 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu,
Nový desetiletý přehled doporučení pro sluneční a kosmickou fyziku doporučuje, aby heliofyzikální program NASA realizoval dvě mise za miliardy dolarů, přestože agentura navrhuje zrušit doporučení z předchozího desetiletého přehledu. Národní akademie zveřejnila 5. prosince desetiletý přehled doporučení heliofyzikálního výzkumu pro roky 2024 až 2033. Doporučuje v něm, aby NASA, Národní vědecká nadace a Národní úřad pro oceány a atmosféru pokračovaly v ambiciózním programu pozemních a kosmických zařízení pro studium Slunce a jeho interakce se Zemí.
Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
