sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Falcon 9 s vědeckým nákladem v podobě infračerveného kosmického teleskopu a čtyř sond pro studium koróny měl původně startovat už v neděli ráno našeho času, ale SpaceX tento start odložila, aby dala týmům více času na kontrolu a přípravu rakety ke startu. Podle vydaných námořních a leteckých uzavírek by se mělo jednat o dvoudenní odklad, takže druhý pokus o start má proběhnou už zítra, tedy v úterý 11. března ve 4:10 našeho času. Náš živě a česky komentovaný přenos bude opět připraven.
V noci na neděli by mohl Falcon 9 vynést náklad, který doslova překypuje vědeckým potenciálem. Jeho hlavní položkou je infračervený teleskop SPHEREx, který pomůže vědcům třeba s hledáním látek nutných pro vznik života v naší Galaxii, ale bude studovat i důsledky Velkého třesku. Vědecké obci má také nabídnout údaje o celkovém jasu všech galaxií. Sekundárním nákladem jsou čtyři družice PUNCH, které budou kolem země kroužit ve formaci, díky které budou moci vytvořit širokoúhlé panorama. V něm chtějí vědci sledovat procesy, které vedou k tomu, že sluneční koróna postupně přechází do slunečního větru. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 9. března ve 04:10 SEČ Místo startu: Rampa SLC-4E Vandenberg Space Force Base, Kalifornie Raketa: Falcon 9 (s potřetí použitým prvním stupněm B1088) Primární náklad: Infračervený kosmický teleskop SPHEREx Hmotnost nákladu: cca 660 kg Doručovací oběžná dráha: SSO (výška 650 km) Osud prvního stupně: Pokusí se o přistání na betonové ploše LZ-4 Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 03:55 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním
Nový desetiletý přehled doporučení pro sluneční a kosmickou fyziku doporučuje, aby heliofyzikální program NASA realizoval dvě mise za miliardy dolarů, přestože agentura navrhuje zrušit doporučení z předchozího desetiletého přehledu. Národní akademie zveřejnila 5. prosince desetiletý přehled doporučení heliofyzikálního výzkumu pro roky 2024 až 2033. Doporučuje v něm, aby NASA, Národní vědecká nadace a Národní úřad pro oceány a atmosféru pokračovaly v ambiciózním programu pozemních a kosmických zařízení pro studium Slunce a jeho interakce se Zemí.
Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
