BlueBird
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Evropská kosmická agentura očekává, že v únoru rozhodne, jak řešit 20% nedostatek financování svého průzkumného programu.
Maďarský poskytovatel komunikačních služeb 4iG souhlasil s investicí 100 milionů dolarů do americké společnosti Axiom Space, která se zabývá vývojem vesmírných stanic, a rozšíří tak svou působnost v kosmickém průmyslu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

NASA vybrala jeden koncept průzkumné mise pro pokračování k letovému designu a další pro prodlouženou fázi vývoje konceptu. Rada Ředitelství vědeckých misí NASA rozhodla, aby projekt CINEMA (Cross-scale Investigation of Earth’s Magnetotail and Aurora) vsotupil do vývojové fáze B, která obnáší plánování a design letových a provozních činností. Hlavní řešitel projektu CINEMA je Robyn Millan z Dartmouth College v Hanoveru, stát New Hampshire. Mise CINEMA si klade za úkol posunout naše chápání toho, jak energie plazmatu proudí do zemské magnetosféry. Tento vysoce dynamický konvektivní proud je nepředvídatelný. Někdy je plynulý, jindy explozivní. Jeho chování ovlivňuje jevy jako jsou rychlé plazmatické výtrysky, globální elektrické proudové systémy, či působivé polární záře.

Agentura NASA rozhodla, že start mise SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) cílí na léto roku 2026. Tato heliofyzikální mise má letět na sdíleném startu rakety Vulcan od United Launch Alliance, kterou zafinancuje velení kosmických systémů spadající pod americké Kosmické síly. Mise SunRISE bude studovat rádiové výboje ze Slunce a mapovat sluneční magnetické pole od vnější koróny až po meziplanetární prostor. Sluneční rádiové výboje vznikají, když obrovské množství energie uložené v magnetickém poli Slunce urychlí částice na vysoké rychlosti. Tyto energetické částice mohou zamířit do Sluneční soustavy, kde mohou ovlivnit fungování sond mimo ochranný štít zemského magnetického pole. Studium, jak tyto výboje vznikají, zlepší naše chápání dopadů slunečního vyzařování na kosmické prostředí. To ve výsledku povede k lepší ochraně astronautů a družic. Sluneční rádiové výboje mohou k Zemi dorazit krátce před potenciálně škodlivým částicovým zářením. Mise SunRISE bude mít jedinečnou schopnost snímkovat přibližnou oblast výboje a směr, kterým se energetické částice pohybují, což může pomoci expertům předpovídajícím kosmické počasí, odhadnout, kam bude směřovat nadcházející radiační událost,

Falcon 9 s vědeckým nákladem v podobě infračerveného kosmického teleskopu a čtyř sond pro studium koróny měl původně startovat už v neděli ráno našeho času, ale SpaceX tento start odložila, aby dala týmům více času na kontrolu a přípravu rakety ke startu. Podle vydaných námořních a leteckých uzavírek by se mělo jednat o dvoudenní odklad, takže druhý pokus o start má proběhnou už zítra, tedy v úterý 11. března ve 4:10 našeho času. Náš živě a česky komentovaný přenos bude opět připraven.

V noci na neděli by mohl Falcon 9 vynést náklad, který doslova překypuje vědeckým potenciálem. Jeho hlavní položkou je infračervený teleskop SPHEREx, který pomůže vědcům třeba s hledáním látek nutných pro vznik života v naší Galaxii, ale bude studovat i důsledky Velkého třesku. Vědecké obci má také nabídnout údaje o celkovém jasu všech galaxií. Sekundárním nákladem jsou čtyři družice PUNCH, které budou kolem země kroužit ve formaci, díky které budou moci vytvořit širokoúhlé panorama. V něm chtějí vědci sledovat procesy, které vedou k tomu, že sluneční koróna postupně přechází do slunečního větru. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 9. března ve 04:10 SEČ Místo startu: Rampa SLC-4E Vandenberg Space Force Base, Kalifornie Raketa: Falcon 9 (s potřetí použitým prvním stupněm B1088) Primární náklad: Infračervený kosmický teleskop SPHEREx Hmotnost nákladu: cca 660 kg Doručovací oběžná dráha: SSO (výška 650 km) Osud prvního stupně: Pokusí se o přistání na betonové ploše LZ-4 Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 03:55 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním

Nový desetiletý přehled doporučení pro sluneční a kosmickou fyziku doporučuje, aby heliofyzikální program NASA realizoval dvě mise za miliardy dolarů, přestože agentura navrhuje zrušit doporučení z předchozího desetiletého přehledu. Národní akademie zveřejnila 5. prosince desetiletý přehled doporučení heliofyzikálního výzkumu pro roky 2024 až 2033. Doporučuje v něm, aby NASA, Národní vědecká nadace a Národní úřad pro oceány a atmosféru pokračovaly v ambiciózním programu pozemních a kosmických zařízení pro studium Slunce a jeho interakce se Zemí.

Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.