Ariane 6
Společnost Arianespace potvrdila, že první let výkonnější verze rakety Ariane 64 byl odložen na příští rok.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Arianespace potvrdila, že první let výkonnější verze rakety Ariane 64 byl odložen na příští rok.
Německý startup HyImpulse získal 45 milionů eur, které využije k vývoji SL1, malé nosné raketě schopné vynést na oběžnou dráhu až 600 kilogramů.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že získal vládní schválení pro svůj první pokus o vypuštění na orbitální dráhu, který by se mohl uskutečnit již koncem měsíce.
Společnost ECAPS AB, švédský poskytovatel pohonných technologií, oznámila úspěšné testování své nové technologie Fast-Start Thruster (FAST), který umožňuje kapalným pohonným systémům LMP-103S dosáhnout provozní teploty a plné připravenosti do 48 sekund od zapálení.
Plány společnosti Innovative Rocket Technologies (iRocket) na plně opakovaně použitelný nosič pro vynášení družic získaly podporu po prvním letovém testu střely krátkého doletu IRX-100, u které startup doufá, že v blízké budoucnosti vygeneruje příjmy na podporu svého orbitálního nosiče Shockwave.
Ministerstvo letectva schválilo návrh společnosti SpaceX zdvojnásobit počet startů na vesmírné základně Vandenberg a začít tam využívat druhou odpalovací rampu.
Polský výrobce optických systémů Scanway Space získal svou první zakázku od americké společnosti, v tomto případě od Intuitive Machines, na multispektrální dalekohled pro mapování povrchu Měsíce.
Společnost Beyond Gravity zvažuje rozšíření výroby pohonných mechanismů solárních panelů na Floridě na podporu projektu Golden Dome a dalších amerických vesmírných projektů poté, co zdvojnásobila výrobní prostor v Evropě pro hardware, který udržuje družice namířené směrem ke Slunci.
Společnost Axiom Space, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, po necelých šesti měsících ve funkci vyměnila svého generálního ředitele.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.
JAXA oznámila 27. prosince, že druhý start H3 byl naplánován nejdříve na 15. února z vesmírného střediska Tanegašima. Startovní období mise označené jako H3 Test Flight No. 2 nebo H3TF2 trvá do konce března. 28. prosince 14:00
Vypuštění japonské rentgenové kosmické observatoře XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission, na náhledovém obrázku) i bezpilotního lunárního landeru SLIM (Small Lander for Investigating Moon) mělo proběhnout letos na jaře pomocí nosné rakety H-2A startující z kosmodromu Tanegašima. Japonská kosmická agentura JAXA však 31. března oznámila, že se jejich společný start posune nejdříve na srpen. Harmonogram startu japonské mise, která má za úkol studovat měsíce Marsu a dopravit vzorky z něj na Zemi, je nyní ve značné nejistotě, jelikož inženýři vyšetřují selhání prvního exempláře japonské nosné rakety H3, ke kterému došlo minulý měsíc.
Březnové Vesmírné výzvy zahájíme představením skafandrů AxEMU. Pak se podíváme na dvě neúspěšné premiéry a sice start první rakety Terran 1, jejíž převážná část byla vytištěna na 3D tiskárně a start první rakety H3. V dalších dvou reportážích vyměníme posádky v západním segmentu ISS pomocí misí Crew-5 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce bude následovat návrat poškozené lodi Sojuz MS-22. Potom se zásobovací loď CRS-27 vydá k ISS. Následuje start družic SES-18 a SES-19. Závěr bude patřit startům kosmických konstelací, konkrétně OneWeb F17 a čtyř Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Další týden utekl jako voda a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které se staly v kosmonautice. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal odlet poškozené nákladní lodi Progress MS-21 od Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme na výrobu prvních modulů komerční stanice Axiom, anebo přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Společnost Mitsubishi Heavy Industries a Japonská kosmická agentura JAXA společně připravily novou raketu H3, která postupně nahradí rakety H-II – ty mají dolétat v roce 2024. Nová verze H3 má oproti „dvojkám“ především levnější raketové motory, ale disponuje i několika dalšími vylepšeními. Ve výsledku je výroba nového nosiče rychlejší, méně riskantní a cenově efektivnější. Výhodou je také modulárnost rakety H3, která je schopna díky dvěma různým počtům motorů na prvním stupni, třem různým počtům pomocných motorů na tuhé pohonné látky a třem velikostem aerodynamického krytu nabídnout řešení na míru každé mise. Pokud se nic nepokazí, mohla by si nová raketa svou premiéru odbýt už v noci na zítřek, v pátek ve 2:37 SEČ. Rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Ke každoročnímu koloritu přelomu dvou roků už na našem webu neodmyslitelně patří série článků, ve kterých nejprve rozebíráme, na co se v dalším roce těšit a následně si zrekapitulujeme uplynulý rok. Jelikož se toho děje stále více, budou obě zmíněné kategorie článků rozděleny na kosmonautiku bezpilotní a kosmonautiku pilotovanou, do které si ale přidáme i provoz kosmických stanic včetně startů bezpilotních nákladních lodí. Dnes se proto podíváme na to, co nás v roce 2023 čeká na poli bezpilotní kosmonautiky. A nebude toho věru málo! Můžeme se těšit na premiéry nových kosmických raket, starty nových sond, ale i nové objevy těch, které již ve vesmíru jsou. Stejně jako každý rok je potřeba i tentokrát připomenout, že všechny v článku uvedené informace se zakládají na údajích, které jsou na konci roku 2022 veřejně dostupné. Je tedy možné, že některé zmíněné projekty potká odklad na další rok(y). Stejně tak je jasné, že si pro nás kosmonautika připraví celou řadu událostí, které se dopředu nedají čekat. Věřme však, že to budou jen potěšující
Vážení čtenáři, starý rok 2021 se kvapem blíží ke svému konci a proto je čas nejen bilancovat, ale také se začít dívat do roku následujícího. Na našem webu už několik let držíme tradici, že v posledních dnech končícího roku přinášíme článek s pohledem na očekávané události roku příštího a naopak nový rok otevíráme rekapitulací nejdůležitějších momentů roku právě skončeného. Ani na přelomu let 2021 a 2022 tomu nebude jinak. Po důkladném zvážení množství zajímavých momentů jsme došli k názoru, že nejlepší bude tyto články rozdělit na dva. Dělit můžeme podle různých kategorií – mise mířící k Zemi a dále, podle toho, zda jde o soukromé či státní projekty, podle států a každý by jistě dokázal vymyslet celou řadu dalších možností. Nakonec jsme se rozhodli rozdělit články podle toho, zda se týkají pilotované či nepilotované kosmonautiky. Dnes se tedy můžete těšit na očekávané starty raket bez lidí či na vědecké mise různých sond a zítra si posvítíme na lety s lidmi,dění na kosmických stanicích i na chystané zásobovací lety.
Japonská nosná raketa třetí generace na kapalné pohonné látky, H3, se přibližuje svému prvnímu startu. Nosič společně vyvíjený japonskou agenturou JAXA a společností MHI (Mitsubishi Heavy Industries) navazuje na rodinu raket H-II, které po dvě desetiletí zajišťovaly vynášení družic a nákladních lodí mířících k ISS. Jak již zaznělo, raketa H3 bude třetí generací japonských orbitálních raket na kapalné pohonné látky. První z nich (H-I) se používala mezi roky 1984 a 1992. Její první stupeň tvořil americký ELTT (Extended Long Tank Thor) se šesti nebo devíti pomocnými motory Caster-2 na tuhé pohonné látky. Na této raketě také Japonci poprvé použili vlastní kryogenní druhý stupeň s tehdy novým motorem LE-5. Raketa o průměru 2,44 metru byla vysoká 42 metrů, letěla celkem devětkrát a ani jednou neselhala.
Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.