sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.
Společnost Varda Space Industries získala od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt na 48 milionů dolarů na testování vojenského nákladu na palubě návratové kapsle Varda W-Series.
BepiColombo, evropsko-japonská sonda, proletěla při svém pátém průletu 37 630 km od povrchu Merkuru. Poprvé bylo využito infračerveného spektrometru a radiometru MERTIS.
Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.
Indie představila podrobnější plán stavby své kosmické stanice BAS (Bháratíja Antarikša Stéšan). S vynesením prvního modulu se počítá v roce 2028 a stanice by měla být dokončena v roce 2034.
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O největší květnové události v kosmonautice asi není nutné dlouho polemizovat. První soukromá loď s posádkou na palubě přebila vše ostatní. Bude se jí věnovat hned první reportáž. Dále uvidíte start čínské rakety Dlouhý pochod 5B. Na svou misi se vydal bezpilotní raketoplán X-37B. Loď HTV-9 dovezla na ISS zásoby. Poslední reportáž ukáže neúspěšný premiérový start malé rakety LauncherOne. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Dva týdny – přesně tak dlouho trvalo vyřešit problémy, které se 10. září objevily na rampě kosmodromu Tanegašima. Zhruba tři hodiny před plánovaným startem rakety H-2B se zásobovací lodí HTV-8 se totiž na rampě objevily plameny. Jejich hašení sice trvalo jen chvilku, ale poté následovalo vyšetřování celé mimořádné události. To je již u konce a tak nic nebrání tomu, aby dnes v 18:05 raketa odstartovala vstříc temné obloze. Loď HTV-8 veze na ISS několik tun nákladu včetně další várky nových akumulátorů.
Agentura JAXA počítá se startem rakety H-2B v pondělí 23. září v 18:30 SELČ. Pokus z minulého týdne ukončily plameny na rampě. 20. září 18:50
V neděli v době oběda pro vás již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí z kosmonautiky v uplynulém týdnu. V jeho aktuálním vydání se vypravíme opravdu daleko. Budeme zkoumat důvody vzniku podivných jezer na měsíci Titanu a to, jak k objasnění jejich vzniku pomohla nyní již neexistující sonda Cassini. Podíváme se také na padající led na Marsu, anebo na úpravy floridské rampy 39A pro starty systému Starship Superheavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Díky izolační fólii vypadá japonská zásobovací loď HTV, jako kdyby byla vyrobená ze zlata. Tenhle japonský nepilotovaný náklaďák je ale zajímavý i v jiných ohledech. Po ukončení provozu raketoplánů a evropských lodí ATV je to právě HTV, kdo dokáže na ISS dopravit největší množství nákladu – dnes konkrétně 5,3 tuny. Navíc tahle loď odstartuje právě dnes ve 23:33 SELČ na raketě H-2B, která odstartuje z kosmodromu Tanegašima – z rampy Jošinobu, která leží u skalnatého pobřeží, na kterém se tříští vlny. O působivé pohledy tak je postaráno předem – přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu.
Raketa H-IIB úspěšně vynesla zásobovací kosmickou loď HTV do vesmíru. Ta nyní pokračuje v misi k ISS. K té dorazí za 5 dní. 22. září 22:30
Ruské Progressy létají k ISS několikrát za rok – stejně jako soukromé lodě Dragon. Start další soukromé lodi Cygnus také není úplně neobvyklý. Nyní se však blíží start japonské lodi HTV, která se do vesmíru vydává jen zhruba jednou ročně. Takovou příležitost si nemůžeme nechat ujít a rádi pro Vás připravíme živě a česky komentovaný start. Sedmý exemplář této lodi je naplněný zhruba pěti tunami nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici včetně šesti lithium-iontových baterií, které při sérii výstupů na konci září nahradí část stávajících.
Pokud půjde všechno podle plánu, zažehnou se dnes ve 13:50 našeho času motory rakety H-2B. Jejím úkolem je dopravit na oběžnou dráhu japonskou zásobovací loď HTV-5, která ve svých útrobách ukrývá 4,7 tuny zásob. HTV-5 míří pochopitelně k Mezinárodní vesmírné stanici, ke které by měla dorazit v pondělí po poledni. Posádce na stanici doveze jídlo, oblečení, vědecké experimenty, ale i hardware pro provoz stanice, či pro výstupy do volného kosmu. Japonská raketa startuje z kosmodromu Tanegašima, což slibuje pěknou podívanou, neboť startovní rampa leží velmi blízko pobřeží. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.
Za posledných niekoľko rokov sa toho v kozmonautike udialo skutočne veľmi veľa. Začiatkom nového tisícročia sa začali testovať a používať rakety novej generácie. Či už ide o americké Delty, Atlasy V, Falcony, Európske Ariane 5 a Vegy, Japonské H-2(A, B), indické PSLV a GSLV. Veľa nosičov je momentálne vo vývoji. Číňania by radi čo najskôr dokončili ťažkotonážnu CZ-5 a slabšie CZ-7 a CZ-11, Rusi pracujú na novej raketovej rodine Angara pomenovanej po rovnomennej rieke, India by chcela vyvinúť GSLV mk.III, Európa začína s vývojom Ariane 5+ a Ariane 6 a to nehovorím o novej americkej superrakete SLS. Čaká nás teda veľmi zaujímavé obdobie. Ak sa čo len polovica všetkých plánovaných projektov dočká realizácie, bude to druhý zlatý vek kozmonautiky. Ako sa to všetko vyvinie uvidíme v roku 2050. Dnes si povieme niečo o krajinách, ktoré by mohli do vývoja vesmírnych technológií zasiahnuť veľmi výrazným spôsobom. Čína je obrovská krajina, ktorá vraj raz predbehne aj USA. Japonsko je momentálne vlastníkom jednej z najvyspejejších rakiet na svete. A Irán? Vojnou zničená krajina by skôr mala investovať finančné
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
