Max Space
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Teleskop přerušil 23. dubna pozorování kvůli problému s jedním ze tří měřicích gyroskopů, které měří, jak se teleskop otáčí v prostoru. Podobný problém jej potkal už vloni v listopadu. Experti pátrají po příčině. 27. dubna 0:45
Revoluční mise Evropské vesmírné agentury (ESA) Proba-3 ponese na své palubě také přístroj vyvinutý v Brně v centrále Honeywell. Měli jsme příležitost se osobně seznámit s vývojáři i samotným inženýrským modelem tříosého MEMS gyroskopu, jehož letový exemplář je již připraven k cestě do kosmu. Velmi přesný gyroskop je nezbytnou součástí této mise, která má ambici vyrobit ve vesmíru umělé zatmění Slunce. Proba-3 totiž bude tvořena dvěma družicemi, které musí letět ve velmi přesné konfiguraci 150 metrů od sebe. Série misí Proba Mise Proba-3 je pokračováním zkušebních evropských sond, jejichž hlavním cílem je testovat nové technologie, ale vedle toho umí získávat také vědecká data. Proba-1 je dnes nejdéle fungující družicí Evropské vesmírné agentury (start 2001). Tvarem připomíná hotelovou ledničku (kvádr o rozměrech 60×60×80 cm a 95 kg). Hlavním úkolem bylo otestovat dva přístroje určené k pozorování povrchu Země – hyperspektrální kameru CHRIS (Compact High Resolution Imaging Spectrometer) s 200 úzkopásmovými filtry a rozlišením 17 metrů a monochromatickou kameru HRC (High Resolution Camera) s rozlišením 5 m. Proba-2 startovala v roce 2009 a je určena k pozorování Slunce. Opět jde
V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali čtyřem z pěti elementů, které zajišťují sběr informací o orientaci dalekohledu. Nyní si posvítíme i na poslední prvek, který tyto informace sbírá – čekají nás měřicí gyroskopy RSU (Rate Sensing Unit), které jsou po dvojici sdruženy v jednotce RGA (Rate Gyro Assembly). Tyto gyroskopy jsou překvapivě malé a přitom mimořádně přesné. V době svého vzniku se řadily na technologický vrchol.
Od nové rakety SSLV si Indie mnohé slibuje. Raketa je velmi levná a mohla by pro spoustu komerčních zákazníků představovat zajímavou alternativu, ale bylo třeba prokázat, že je schopna dopravit náklad v pořádku na oběžnou dráhu. Jelikož před přibližně šesti měsíci první pokus nevyšel, bylo velmi důležité připravit se na pokus další. ISRO se ale z předešlé chyby poučilo. Druhý start se povedl a nosič vynesl 3 malé družice. V tomto článku si rozebereme nejen tento start, ale i příčinu předešlého selhání. Raketa SSLV je odpovědí Indie na rozrůstající se trh s malými nosiči. Předpokládá se vysoká rychlost přípravy na start. A to díky značné autonomii a celkově jednoduché logistice. Pro srovnání, start rakety PSLV obsluhuje až 600 pracovníků, zatímco operace spojené se SSLV má řídit malý tým asi šesti lidí. Očekává se, že doba pro přípravu SSLV ke startu bude kratší než týden, namísto současných měsíců. Nosná raketa může být sestavena jak vertikálně, jako stávající PSLV a GSLV, tak i horizontálně jako již vysloužilé SLV a ASLV.
Často se můžeme v různých článcích setkat s informací, že nějaké družice, nebo dokonce stanice využívá ke stabilizaci v prostoru gyroskopy, neboli hezky česky setrvačníky. Málokdo si ale dokáže představit, jak to ve skutečnosti funguje. Jak může něco, co připomíná rotující dětskou káču udržovat orientaci ve stavu beztíže. Britský astronaut Tim Peake, který právě pobývá na ISS se rozhodl, že použije kapesní model gyroskopu, na kterém všem názorně ukáže, jaký je rozdíl mezi neroztočeným a naopak roztočeným setrvačníkem. V tomto případě platí dvojnásobně známé tvrzení o nenahraditelnosti názorné ukázky. Rozdíl je totiž vidět na první pohled.
Americký hľadač exoplanét vesmírny teleskop Kepler má v poslednej dobe veľké problémy. Pred rokom, 14. júla 2012 sa zastavil jeden z jeho zotrvačníkov, ktorý mal za úlohu stabilizovať ďalekohľad. Našťastie na to NASA myslela a Keplera vybavila hneď štyrmi. Na správne fungovanie však stačia iba tri. V januári 2013 sa objavilo zvýšené trenie aj v druhom gyroskope. Tu už šlo o veľa a NASA na desať dní prerušila pozorovanie s nádejou, že sa problém vyrieši. Nič také sa bohužiaľ nestalo a jedenásteho mája sa zastavil aj druhý zotrvačník. Tým pádom sa misia ukončila a začalo sa s pokusmi o nápravu. Nie je samozrejme možné vymeniť poškodené súčiastky, ale oprava na diaľku by sa teoreticky mohla podariť. Momentálne sa konečne po mesiacoch skúmania začali prvé pokusy o vytiahnutie Keplera z dôchodku späť do aktívnej služby.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.