sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: gravitacni-prak

BepiColombo dnes prolétí kolem Merkuru

Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci na zítřek ještě před půlnocí prosmýkne kolem první planety Sluneční soustavy. Gravitační manévr přivede sondu 4. září ve 23:48 SELČ do maximální vzdálenosti pouze 165 kilometrů nad povrchem Merkuru. Pro BepiColombo to bude vůbec první možnost spatřit polární oblasti této planety. Na níže přiložen infografice můžete vidět, jak bychom viděli tento průlet, pokud bychom stáli na místě Slunce.

Sondu Lucy čeká gravitační manévr u Země

V neděli 16. října ve 13:04 SELČ se americká sonda Lucy, první vyslanec lidstva k trojským planetkám Jupiteru, prosmýkne kolem Země ve vzdálenosti 350 kilometrů nad povrchem. Tímto průletem, který nastane na 1. výročí startu mise, získá Lucy část energie, kterou potřebuje k cestě vstříc zatím nikdy neprozkoumané skupině planetek. Tzv. Trojáni jsou planetky obíhající na dráze kolem Slunce, které jsou zachyceny ve skupinách buďto před nebo za planetou Jupiter. Sonda Lucy má za sebou první z 12 let své mise. Průlet kolem země ji umístí na dráhu s dobou oběhu 2 roky a po této době se opět vrátí k Zemi pro další gravitační pomoc.

Tomáš Kocourek – Gravitační prak (26.4.2017)

Kosmické sondy, které jsou určeny k průzkumu sluneční soustavy, jsou stejně jako družice vynášeny na oběžnou dráhu raketami. Při těchto misích se často používají i nejsilnější dostupné rakety s velmi výkonnými horními stupni. I s jejich použitím by však cesta sond k vnějším planetám byla buď přímo nemožná, nebo velice nákladná. Aby bylo možno navštívit planety Saturn, Uran či Neptun, jsou nejdříve směrovány k Jupiteru, který příslušným způsobem upraví dráhu a rychlost sondy, aby mohla namířit ke svému cíli. Tato úprava letové trajektorie se nazývá gravitační manévr, v širší populaci je však lépe známá jako gravitační prak. Tato metoda je však používána i v případě, pokud se rozhodne některá kosmická agentura rozhodne zkoumat kupříkladu planetu Merkur či navštívit sondou polární oblasti našeho Slunce. Téma gravitačního praku se vám v dnešní přednášce pokusí představit Ing. Tomáš Kocourek, Ph.D., vědecký pracovník Fyzikálního Ústavu Akademie Věd ČR, Fakulty Biomedicínského Inženýrství ČVUT v Praze a člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze

BepiColombo

Návrat k poslovi bohů – 3. díl

Za pouhé tři hodiny a několik desítek minut odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dlouho očekávaná meziplanetární sonda BepiColombo, která je jednou z nejambicióznějších vesmírných průzkumných misí, jaké kdy lidstvo do kosmu vyslalo. Pokud třetí díl našeho nového seriálu věnujícího se výhradně této misi čtete krátce po vydání, dozvíte se v něm, jak přesně by měl proběhnout plánovaný start na nejsilnější evropské raketě Ariane 5 a také jak budou vypadat následné operace sestavy BepiColombo v nejbližších hodinách po startu. Pokud však patříte mezi ty, kteří šli včera spát dříve a čtete tento článek až po startu, vůbec to nevadí, jelikož se kromě výše uvedeného dozvíte i veškeré podrobnosti o dlouhé cestě, která na BepiColombo čeká, o krátké cestě, kterou má již za sebou, a navíc se podíváme na několik videí.

Europa Orbiter Mission zdroj: colorado.edu

Dubnová kosmoschůzka

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Tentokrát vás čekají dvě témata. Prvním bude orbitální manévr zvaný gravitační prak a vše, co s ním souvisí. Druhá přednáška se bude věnovat vylaďování optimálních vlastností raketových nosičů a představení jednoduché simulace s okamžitým výstupem.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.