ESA
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Evropská kosmická agentura očekává, že v únoru rozhodne, jak řešit 20% nedostatek financování svého průzkumného programu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Gravitační čočky mnohdy plní stránky, nejen, vědeckých časopisů, protože dokáží vytvářet mimořádně krásné a pohledné obrazy. Ovšem jejich význam nespočívá jen ve fotografiích, které daňovým poplatníkům dokáží ospravedlnit značné výdaje vložené do astronomických observatoří, ale mají i mimořádný přínos pro astronomii a fyziku. Díky nim dokážeme vidět velmi vzdálené galaxie, či dokonce jednotlivé hvězdy, které bychom jinak vidět nemohli. Dovolují nám třeba také velmi precizně měřit hmotnost čočkujících objektů a zakřivení prostoročasu v jejich okolí, čímž získáme množství detailů o rozložení temné hmoty ve vesmíru. A v neposlední řadě nám jistý typ gravitačních čoček umožňuje hledat vzdálené exoplanety či bludné planety, jež bychom jinak nikdy nemohli vidět. Gravitační čočky jsme zde již v mnoha článcích nakousli, myslím, že tedy nazrál čas se na ně podívat podrobně v samostatném příspěvku.
Od začátku vědecké fáze mise Vesmírného dalekohledu Jamese Webba uplynulo již dvacet jedna měsíců. Za tu dobu si tento přístroj vybudoval pevnou pozici mezi nejdůležitějšími astronomickými observatořemi současnosti, nejen kosmickými, ale obecně mezi všemi teleskopy co na světě existují. Za oněch 21 měsíců jsme se již dočkali skvělé vědy, prvních náznaků potenciálních velkých objevů, a také, což je pro veřejnost asi to nejdůležitější, krásných snímků všech možných skupin objektů, mimo jiné i mnoha galaxií a právě o galaxiích se dnes budeme bavit nejvíce.
Obecná relativita brzy oslaví 110 let od svého vzniku. Přestože se taková doba může zdát velmi vzdálená, jde o stále platnou teorii gravitace. Už od prvních let od publikace probíhá testování obecné relativity, které se v posledních letech velmi zintenzivnilo. V poslední době se podařilo uskutečnit celou řadu testů této krásné a úspěšné teorie a obecná relativita zatím pokaždé jasně triumfovala. O jednom takovém testu jsme tu hovořili nedávno, dnes si probereme jiný test provedený za pomoci Hubbleova kosmického dalekohledu.
V premiérovém dílu našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem jsme si představili první várku zajímavých snímků a vědeckých dat z největšího současného dalekohledu pracujícího v kosmickém prostoru. Většina pozorovaných objektů z premiérového dílu se nacházela na jižní hvězdné obloze. V aktuálním pokračování se více zaměříme i na severní hvězdnou oblohu, kde se rovněž nachází množství cílů vhodných pro pozorování. Čeká nás dnes několik galaxií, hvězd a protohvězd, začneme ale u extrémně vzdálených objektů raného vesmíru.
Už více než celé jedno století je platnou teorií gravitace obecná teorie relativity publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915. Od té doby obstála v mnoha experimentech, které si kladly za cíl její prověření, od prvních pokusů při zatměních Slunce v 10. letech minulého století až po moderní kosmologické a astrofyzikální experimenty vyžadující pokročilé technologie, z nichž mnohé úzce souvisejí s kosmickým výzkumem. Povíme si ale i něco o slavném experimentu považovaném za nejlevnější pokus moderní fyziky a o třech základních způsobech prověření Einsteinovy teorie. Nejprve si však musíme udělat stručnou exkurzi do samotné obecné relativity a říci si něco více o jejím původu a významu a o tom, co nám vlastně říká i co nám naopak neříká.
Hubbleův vesmírný dalekohled je bezespotu historicky přelomovým zařízením v našem zkoumání vesmíru. První velký teleskop, který opustil područí pozemské atmosféry, jež nás sice po miliardy let chrání před smrtícím působením tvrdého kosmického záření, ale zároveň znemožňuje pozorovat vzdálené kosmické objekty ve většině důležitých oborů elektromagnetického záření. Dobrá – působivý začátek, ale není už HST jen zastaralou vlajkovou lodí kosmického výzkumu, který už řekl vše co mohl a veškeré další náklady na jeho údržbu jsou jen zbytečnou investicí?
Ptáte se co může být nového na obyčejné gravitační čočce? No úplně zas tak úplně nového přeci jenom nic, z teorie relativity jejich existence plyne pro celé elektromagnetické spektrum. Ovšem jedna věc je vědět, že takový jev existuje a druhá věc je ho pozorovat. Pro gravitační čočky se to právě podařilo v oboru gama, tedy v tom nejenergetičtějším záření elektromagnetického spektra, které z vesmíru dovedeme zachytit. O průlomové pozorování se postaral teleskop Fermi.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.