Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská mise Lunar Pathfinder má k Měsíci dopravit pokročilý přijímač navigačních signálů, který tu provede historicky první určení pozice na oběžné dráze kolem Měsíce při využití zemského navigačního systému. Experimentální zařízení má představovat první malý krok k velkému cíli Evropské kosmické agentury – rozšířit v průběhu tohoto desetileté pokrytí spolehlivého navigačního systému včetně jeho komunikačních linek i k průzkumníkům na oběžné dráze Měsíce a jednou i k těm na jeho povrchu. Lunar Pathfinder, jehož start je plánován na konec roku 2023, má zajistit komerční retranslační služby pro lunární mise, ale také posune provozní možnosti navigačních družic.
Když jsme na našem přednáškovém serveru započali s vydáváním přednášek, dlouhou dobu se jednalo jen o záznamy, až později přišel okamžik, kdy bylo možno upozorňovat na aktivní budoucí vystoupení různých popularizátorů. Vy jako diváci jste tím získali možnost sledovat přednášky z pohodlí svého domova. Nejinak tomu bude i dnes. Dnešní článek je vydán s jednodenním předstihem, abyste získali možnost si přizpůsobit středeční aktivity a mohli ve středu 24. února 2021 v 18:00 shlédnout online přednášku. Vystoupí v ní pan Ing. Libor Lenža, ředitel Hvězdárny Valašského Meziříčí, který se zaměří na satelitní navigační systémy. Jeho přednáška by měla být populárně naučná. Zaměří se v ní na počátky těchto systémů, proč vlastně tyto systémy vznikly, jak se vyvíjely a kam až dospěly. Dozvíte se i to, na jakých principech fungují, a co všechno nám umožňují. Má cenu vůbec přemýšlet o tom, že by se všechny navigační systémy sjednotily, nebo je výhodnější, aby každý stát či soustátí provozovali systém svůj? Berte dnešní přednášku i jako pokračování přednášky pondělní, ve kterém nám byly představeny principy námořní navigace.
Tento týden se pokusíme společně ponořit do tajů tak obyčejného slova, kterým je navigace. Je to něco, co v běžném životě člověk nepotřebuje. Už však v okamžiku, kdy opustíme známé prostředí a chceme se vypravit do nám neznámým míst, musíme se nějakým způsobem orientovat. A zde právě přichází ke slovu navigace. V případě pohybu na pevnině nám mohou být vodítkem řeky, či jiné výrazné útvary. Ale pokud se začneme pohybovat po mořské hladině, stává se navigace již výrazně obtížnější. Námořní navigace má své kořeny již ve starověku, kdy se po mořské hladině pohybovaly obchodní lodi starověkých států. Jakým způsobem zvládaly určovat svoji polohu na moři anebo ještě lépe, jakým způsobem dokázali jejich kapitáni určovat směr, kterým se mají plavit? Při plavbách po hladině oceánů bylo navíc nutno vždy počítat s fenoménem mořských proudů. Řadu staletí se také námořníci pohybovali po moři s tím, že jsou schopni určovat zeměpisnou šířku. Výrazným pomocníkem jim pak v 18. století stal vynález chronometru. S 20. stoletím pak ke slovu přichází naprosto převratná novinka, kterou je
Dnes se opět obrátíme směrem na Slovensko. Téma dnešní přednášky je velice zajímavé, raketa vynášející meziplanetární družici či posádku k ISS je totiž krásná věc, ale většina lidí to patrně neocení. Řada kosmických družic a technologií však již dnes patří neodmyslitelně k našemu životu. V první řadě jsou to telekomunikační družice, které nám všem umožňují sledovat dění na opačné straně naší Země. Další oblastí, kde nám kosmonautika jednoznačně pomáhá, jsou pak meteorologické družice, bez jejich údajů by předpovědi počasí byly méně přesné. Družicová navigace nám naproti tomu umožňuje přesně dojet takřka na libovolné místo. Když nevíte, kde to je, prostě si naťukáte adresu a pak už jen nastartujete auto a můžete vyrazit. Dálkový průzkum Země pomocí družic je naproti tomu méně viditelná část kosmonautiky, na pohled bez výraznějšího přesahu do běžného života, ale je o to důležitější. Jedná se totiž o sledování hladiny moří, rychlosti větrů, biomasy či přírodních katastrof. O všech těchto tématech nám dnes bude hovořit doc. RNDr. Pavol Valko, PhD., který vyučuje na Slovenské technické univerzitě
Více než měsíc uplynul od chvíle, kdy do startu rakety Falcon 9 s družicí GPSIII-04 zbývaly pouhé dvě sekundy, ale počítač zastavil odpočet. Stalo se tak kvůli nečekanému zvýšení tlaku v plynovém generátoru jednoho motoru na prvním stupni. Ten se vyměnil a proběhla kontrola, která nakonec odhalila příčinu. Mezitím byl od rakety odpojen kryt s nákladem a zamířil do montážní haly k dobití akumulátorů. Nyní je již vše připraveno a Falcon 9 by měl odstartovat 6. listopadu v 0:24 SEČ. Srdečně Vás zveme ke sledování našeho přenosu.
Aerodynamický kryt Falconu 9 i s nákladem se přesunul do areálu firmy Astrotech pro dobití akumulátorů na družici. 17. října 11:58
Raketa Antares s lodí Cygnus úspěšně odstartovala, ale odpočet Falconu 9 s družicí GPS byl zastaven dvě sekundy před startem. Nový termín zatím neznáme. 3. října 4:00
Odklady startů v posledních dnech přinesly velmi zajímavý moment. Na 3. října jsou totiž plánovány hned tři starty raket, které chceme komentovat a to pouze v rozmezí 11 hodin! V tomto článku se nebudeme věnovat odpolednímu startu Falconu 9 s družicemi Starlink – o jeho přenosu budeme informovat v samostatném článku v sobotu dopoledne. V tomto článku se zaměříme na dva noční starty. Ve 3:16 SELČ má z Virginie startovat raketa Antares s lodí Cygnus NG-14 a ve 3:43 by měl vzlétnout Falcon 9 s navigační družicí GPSIII-04. Pokud nedojde k odkladům, mohli bychom se dočkat velmi vzácného dvojitého přenosu.
Jelikož firma SpaceX získala většinu zakázek na vynesení prvních exemplářů nejnovější řady amerických navigačních družic GPS III, setkáváme se s tímto nákladem na Falconech poměrně často. Rakety od SpaceX již vynesly dvě navigační družice (první a třetí exemplář) a jednu družici vynesla Delta IV (druhý exemplář). Nyní se ke startu chystá Falcon 9, který má vynést družici GPS III SV04, která by mohla na oběžnou dráhu zamířit v průběhu příštího týdne. Součástí mise bude i pokus o přistání zbrusu nového prvního stupně na mořské plošině JRtI.
Nejnovější řada amerických navigačních družic GPSIII používá pro jednotlivé exempláře jména slavných mořeplavců – první družice se jmenovala Vespucci a druhá Magellan. V úterý večer našeho času bychom se měli dočkat startu třetího exempláře. Tato družice nese přezdívku Columbus a o její vynesení na protáhlou dráhu, jejíž nejvyšší bod bude ve výšce zhruba 20 000 km, se postará Falcon 9. Chybět by neměl ani pokus o přistání prvního stupně. Pokud tedy budete mít čas a chuť, zveme Vás k našemu živě a česky komentovanému přenosu – startovní okno je patnáctiminutové a letět by se mělo ve 21:56 našeho času.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.