Štítek ‘Glonass’

Poslední start Sojuzu nebyl bez problémů

O startu rakety Sojuz 2.1B se satelitem navigačního systému GLONASS z armádního kosmodromu Pleseck jsme vás už informovali v neděli. Zdálo se, že vše vyšlo bez sebemenších problémů, ale ve skutečnosti start úplně hladce neprobíhal. Třetí stupeň se vypnul předčasně, a proto dodal zbytku sestavy nižší rychlost, než bylo v plánu. Čtvrtý stupeň měl ale naštěstí dostatečné palivové rezervy na to, aby zkorigoval deficit třetího stupně a doručil navigační satelit na nominální oběžnou dráhu s parametry 19125 x 19152 km (nejvyšší a nejnižší body dráhy). Podobné zaváhání potkalo letos i raketu Atlas, v obou případech se pak ukázala robustnost zbytku systému, který si dokázal s krizovou situací poradit.

Další posila systému Glonass

Ruský kosmodrom Pleseck se dnes v 10:44 našeho času stal svědkem startu rakety Sojuz 2.1B s horním stupněm Fregat-M. Nosič měl za úkol vynést do vesmíru navigační družici Glonass M-53. Celý systém Glonass se začal vyvíjet v roce 1976 a první družice letěla do kosmu roku 1982. Vypouštění družic trvalo deset let a od té doby je systém v provozu. Satelity ale stárnou a je potřeba je nahrazovat novějšími modely. Takový je i úkol aktuálně vypuštěné družice.Sojuz pracoval bezchybně a zatím se zdá, že neselhal ani horní stupeň, který měl za úkol provést tři zážehy. První, který zakulatí oběžnou dráhu, druhý, který vytáhne nejvyšší bod dráhy do výšky 19 100 kilometrů a třetí, který provede závěrečné zakulacení.

Glonass-M č. 51

Start Sojuzu 2-1B s družicí Glonass. Zdroj: Ruské ministerstvo obrany

Minulý týden byl ve znamení navigačních družic. Jak jsme již informovali, v pondělí Čína vypustila další satelit sítě Beidou, poté USA vypustily další satelit GPS a konečně v neděli v 1:21 SEČ odstartovala raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M, na jejíž palubě byla 51. družice Glonass-M. Pěkné záběry startu z primárně vojenského kosmodromu Plesetsk ukazují 46 metrů vysokou raketu, jak stoupá k nočnímu nebi. Jako obvykle pracovaly nejprve čtyři postranní bloky a centrální stupeň, aby posléze odpadly a později došlo k zapálení třetího stupně o chvíli dřív, než došlo k oddělení stupně centrálního (hot staging). Vše šlo podle plánu a tak se po devíti a půl minutách ocitl Fregat-M na prozatímní oběžné dráze.

TOP 5: Faily a chyby v kosmonautice

Kosmonautika se na první pohled jeví jako místo, kde neexistují chyby a všichni pracují neomylně. Do jisté míry to pravda je. Kosmonautika je špičkový technický obor, nicméně pokud někde pracují lidé, tak vždycky bude existovat riziko selhání.V kosmonautice jsou sice jasně dané postupy a směrnice na téměř všechny myslitelné situace, ale ani to nebrání tomu, aby se čas od času neobjevila nějaká událost, kdy si běžný čtenář klade otázku: „Jak mohlo k něčemu takovému dojít v tak špičkovém oboru?“ Dnešní díl našeho prázdninového seriálu se zaměří právě na podobné události.

Z havárie Protonu byla obviněna žena

V plamenech právě zanikají nepojištěné tři družice systému Glonass za 200 milionů dolarů.

Vypadá to, že případ havárie ruské rakety Proton, která v srpnu 2013 jen pár sekund po startu udělala otočku o 180°, aby se za chvíli proměnila v ohnivou kouli, dospěl do závěrečné fáze. Podle zprávy ruské tiskové agentury Izvestia ze 13. března, byla z porušení bezpečnostních pravidel obviněna Diana Gudkovová ze společnosti Chruničev. Havárie byla způsobena instalací senzorů vzhůru nohama, k čemuž muselo být využito síly. Senzory totiž disponují mechanickými překážkami, které mají zajistit správnou orientaci. Gudkovová senzory neinstalovala, ve firmě byla zaměstnána jako nadřízený pracovník v oddělení kontroly kvality (senior assembly manager). Podepsala ale listiny, kde tvrdila, že raketu, která měla vynést tři navigační družice Glonass, prohlédla a vše je v pořádku. Podle zprávy jsou kromě ní obviněny další dvě blíže nespecifikované osoby – pravděpodobně může jít o dělníky, kteří prováděli nesprávnou instalaci.

Kosmonautické kvízy 8. díl – Navigační družice

Jsou jedním z nejlépe viditelných důkazů toho, že kosmonautika má na život běžného člověka větší dopad, než se může zdát. Jejich pomoci denně využívají miliony řidičů, pilotů i námořních kapitánů, kterým pomáhají najít cestu do vybrané lokality. Vznikly díky nim i různé hry – řeč je o navigačních systémech, které krouží okolo naší planety. Náš dnešní kvíz se proto zaměří právě na tuto složku kosmonautiky. Nejznámějším navigačním systémem je určitě americký GPS, ale v našich dvaceti otázkách se podíváme na zoubek i jeho konkurenci z jiných částí planety.

Kosmotýdeník 91. díl (9.6. – 15.6.2014)

Máme za sebou další týden a i uplynulé dny přinesly mnoho událostí v nejrůznějších oborech lidských činností. Jelikož se náš blog specializuje na kosmonautiku, musí být každému jasné, jaký obor budeme v 91. dílu seriálu Kosmotýdeník rozebírat. V prvním tématu si ukážeme, že celosvětová fotbalová horečka se nevyhnula ani Mezinárodní vesmírné stanici, druhé téma už bude trochu vážnější, ale na ISS zůstaneme – v ruském modulu Zvezda se nečekaně objevil kouř. Poslední téma se bude týkat příprav na další start soukromé rakety Falcon.

Rogozinovo vesmírné bitevní pole

Netradiční název článku má své opodstatnění. Ruský vicepremiér Dimitrij Rogozin se totiž v posledních dnech pokusil využít kosmické páky pro své politické hry. Jde samozřejmě o páky mezinárodní vesmírné spolupráce a její budoucnosti a vicepremiér se mimo to pustil i do věštění velkých budoucích plánu ruské přítomnosti ve vesmíru. Vše to má samozřejmě souvislost s ukrajinskou krizí a přímo to navazuje na události, které jsme popisovali v už přes týden starém článku. Pokusme se tedy opět zmapovat aktuální vývoj situace.

Proton v moři plamenů

91% – Přesně takovou úspěšností se mohla chlubit nejsilnější ruská raketa současnosti – Proton ve verzi M. Včera ve 4:38 SELČ ale dostala tahle poměrně spolehlivá raketa pořádně na frak. Jen pár sekund po startu ztratila stabilitu a v ohnivé vývrtce se zřítila nedaleko startovní rampy. Je jen pár hodin po nehodě, proto není k dispozici mnoho informací. Dnešní článek si přesto dává za cíl složit z mnoha různých střípků mozaiku celé události a přinést i drobný nástin budoucnosti, která – přiznejme si to – není růžová.