geomagnetické pole

  • Družice CryoSat nyní dostala další úkol

    Družice CryoSat nyní dostala další úkol

    Nezní moc pravděpodobně, že by družice navržená k monitorování pevninského i mořského ledu mohla přesně měřit narušení zemského magnetického pole. Ovšem právě to se letos podařilo evropské družici CryoSat. Je to vzorný příběh technologických inovací v družicích technologiích. Na konci loňského roku dostala mise CryoSat, která slouží již více než 16 let, dálkovou aktualizaci softwaru palubního magnetometru. Tento přístroj byl na družici umístěn proto, aby zajišťoval, že družice obíhá ve správné výšce a že jsou její vědecké přístroje otočeny na správnou část zemského povrchu. Magnetometr tedy byl od začátku provozním přístrojem, který nebyl navržen k vytváření vědeckých dat o magnetickém prostředí v okolí Země.

  • Evropská mise Swarm zachytila při sluneční bouři protonovou špičku

    Evropská mise Swarm zachytila při sluneční bouři protonovou špičku

    Mise Swarm od evropské kosmické agentury ESA detekovala během listopadové geomagnetické bouře výraznou, ale pouze dočasnou špičku vysokoenergetických protonů u pozemských pólů. Zajímavé je, že k detekci nedošlo pomocí palubních přístrojů určených k měření zemského magnetického pole, ale díky sledovačům hvězd, kamerám využívaným pro určování orientace družice v prostoru. U mise Swarm došlo k takovému typu objevu vůbec poprvé. Zatímco magnetometry družic Swarm zaznamenaly 12. listopadu magnetické výkyvy desetkrát silnější než obvykle, byly to právě sledovače hvězd, které zaznamenaly dočasný nárůst vysokoenergetických protonů v okolí pólů. Během geomagnetické bouře ve dnech 11. až 13. listopadu byly úrovně toku vysokoenergetických protonů 300krát vyšší než obvykle.

  • Nejnovější porci Starlinků ovlivnila geomagnetická bouře

    Nejnovější porci Starlinků ovlivnila geomagnetická bouře

    Třetího února v 19:13 SEČ odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9, která v rámci mise Starlink 4-7 dopravila na oběžnou dráhu 49 nových telekomunikačních družic této sítě. Druhý stupeň nosiče dopravil náklad na požadovanou dráhu s perigeem (nejbližším bodem oběžné dráhy) ve výšce 210 kilometrů nad Zemí, kde se družice oddělily. SpaceX pokaždé vypouští své družice na takto nízké dráhy, aby v případě, že nějaká družice neprojde sérií kontrol po oživení, nezůstávala na oběžné dráze zbytečně dlouho. Odpor okolního prostředí v této výšce se postará o rychlý zánik dané družice v atmosféře. Vypuštění na nižší oběžnou dráhu sice klade na družice vyšší nároky pro dosažení finální dráhy, ale jde o jednoduchou a účinnou pojistku proti tomu, aby kolem Země obíhaly neaktivní družice, které mohou představovat riziko. Nyní se tato pojistka bude hodit.

  • Nové poznatky od družic Swarm

    Nové poznatky od družic Swarm

    Díky evropským družicím Swarm se vědcům podařilo učinit nový objev spojený s tím, jak proudí do zemské atmosféry energie z elektricky nabitých částic slunečního větru. Překvapující je, že většina míří k magnetickému severnímu pólu než k jižnímu magnetickému pólu. Slunce dává naší planetě světlo a teplo, což jsou nezbytné předpoklady pro nám známý život, ale také nás bombarduje nebezpečnými nabitými částicemi slunečního větru. Tyto nabité částice mohou poškodit komunikační sítě i družice na oběžné dráze. některé silné bouře mohou způsobit výpadky elektrické energie, což byl třeba případ kanadského Quebecu v roce 1989. Před většinou těchto nežádoucích projevů sluneční aktivity nás chrání zemské magnetické pole.

  • Úprk severního magnetického pólu

    Úprk severního magnetického pólu

    Pokud víme, severní magnetický pól Země byl vždy v pohybu, na rozdíl od fixní polohy geografického severního pólu. Tento poznatek byl ověřován měřeními od prvního v roce 1831 – a byl sledován jeho pomalý přesun z kanadské Arktidy k Sibiři. V současnosti se ale tento pohyb změnil. Mezi lety 1990 a 2005 došlo ke zrychlení pohybu magnetického severu z běžných 0 – 15 km za rok na 50 – 60 km za rok. Ke konci října 2017 překročil magnetický pól datovou hranici ve vzdálenosti 390 km od geografického pólu a nyní míří k jihu (kam jinam, že, pane učiteli?). Vědci se domnívají, že tento úprk je způsoben „přetahovanou“ magnetických bublin hluboko pod námi. Jedou z praktických konsekvencí této změny je to, že musí být (podle aktuální polohy severního magnetického pólu), častěji než jednou za pět let, přepočítáván „World Magnetic Model“, který je zásadně důležitý pro řadu navigačních systémů využívaných např. na lodích, v letadlech, pro Google maps a smartfony. Pro…

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗