sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Portal Space Systems získala 17,5 milionu dolarů v počátečním kole investic, které umožní podniku vyvinout a předvést vysoce ovladatelnou družici Supernova využívající sluneční světlo k pohonu tepelného pohonného systému.
Společnost Vast oznámila 3. dubna, že podepsala dohodu s NASA o provedení environmentálního testování modulu vesmírné stanice Haven-1 v testovacím zařízení Neila Armstronga v Ohiu.
Společnost Voyager Technologies oznámila 3. dubna plány na akvizici LEOcloud, startupu zaměřeného na hybridní cloudové výpočetní zdroje a služby.
Společnost SpinLaunch 3. dubna oznámila, že podepsala smlouvu v hodnotě 122,5 milionu eur s výrobcem malých družic Kongsberg NanoAvionics na výrobu 280 družic pro konstelaci zvanou Meridian Space.
Obchodní výbor Senátu USA uspořádá příští týden potvrzovací slyšení, které má potvrdit Jareda Isaacmana jako nového administrátora NASA. Slyšení, plánované na 9. dubna bude také zvažovat nominaci Olivie Trustyové na členku Federal Communications Commission.
Společnost Exail, zabývající se vesmírnou komunikací, oznamuje spuštění Spacelink-PCE emulátoru nejnovější generace. Spacelink-PCE je navržený tak, aby přesně replikoval kanál šíření vln mezi družicí a pozemní stanicí. Umožňuje tak testovat, optimalizovat a ověřovat výkon a spolehlivost družicových komunikačních systémů.
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud půjde všechno podle plánu, odstartuje zítra k obloze raketa Ariane 5. Na první pohled nic neobvyklého – vždyť je to již 233. let nosiče z této rodiny, přesto jde o historickou událost. Vůbec poprvé totiž tato nejsilnější evropská raketa vynese čtyři družice navigačního systému Galileo. O jeho budování se zatím staraly rakety Sojuz, které vynášely satelity po dvou. Nyní ale přijde dvojnásobný příděl. A je to ještě jedna zajímavost – rakety Ariane vetšinou startují večer a v noci, aktuální start tedy bude zajímavý tím, že k němu dojde ráno místního času. To jsou dost podstatné důvody, abychom Vám tento start přinesli v rámci našich česky komentovaných přímých přenosů.
Až doposud vynášely navigační družice evropského systému Galileo ruské rakety Sojuz, které pokaždé dopravily na oběžnou dráhu dva satelity. Už před několika lety ale bylo rozhodnuto, že v rámci urychlení budování tohoto systému budou Sojuzy nahrazeny nejsilnější evropskou raketou Ariane 5, která si najednou poradí rovnou se čtyřmi družicemi. Speciálně pro satelity Galileo tak vznikl speciální adaptér, který se postará o jejich spolehlivé vypuštění bez rizika vzájemné kolize. Dlouhé čekání plné zkoušek je u konce – už příští týden bychom se měli dočkat tohoto atraktivního startu, který posune celý navigační systém Galileo vstříc běžným uživatelům. V dnešním článku Vám přinášíme fotogalerii z manipulace s nákladem na kosmodromu v Kourou.
Dnes vychází poněkud odlišný článek, než jste na Kosmonautixu zvyklí. Chtěli bychom vás pozvat na jeden speciální program, který je svým způsobem v České republice ojedinělý a může vám oživit prázdniny. Dojde na kosmonautiku, zajímavé hosty třeba z programu Galileo, nebo a to hlavně na knihy nejznámějších sci-fi autorů.
Satelity navigačního systému Galileo dostávají jména po dětech z různých evropských zemí, dnes přichází řada na litevského chlapce a lucemburskou dívku. Družice, které jsou po nich pojmenované již sedí na špičce rakety Sojuz, která odstartuje zítra v 10:48 z kosmodromu v Kourou. Jelikož evropským kosmickým projektům věnujeme zvláštní pozornost, rozhodli jsme se zprostředkovat Vám plánovaný start živě i s českým komentářem.
Předposlední květnový týden minul a nastala neděle. To je ideální čas zopakovat si, co zajímavého nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Nejnovější vydání Kosmotýdeníku vám dnes přináší například zprávu společnosti Lockheed Martin, která chce za 12 let vyslat posádku k Marsu. Podíváme se také na přesun externí nádrže z doby raketoplánů, která se protahovala ulicemi Los Angeles, nebo povedené video ze startu čínské rakety z minulého týdne. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku s pořadovým číslem 192. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Jména použitá v názvu článku se váží ke dvěma navigačním družicím evropského systému Galileo, konkrétně ke 10. a 11. plně operačnímu satelitu – před nimi se na oběžnou dráhu podívaly i dvě testovací družice GIOVE, proto se aktuální dvojice označuje čísly 13 a 14. Tyto satelity se v minulých dnech dočkaly důležitého kroku na cestě ke startu – do jejich nádrží naplnili technici palivo. Jelikož palubní trysky využívají toxický hydrazin, museli technici k tankování přistoupit velmi opatrně a na sobě měli speciální přetlakové skafandry. Zatímco satelit s pořadovým číslem 13 dostal palivo 3. května, „čtrnáctka“ se dočkala o den později. Palivo v nádržích umožní družicím provádět drobné korekce oběžné dráhy během jejich dvanáctileté služby.
Minulý týden jste v našem pravidelném souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, viděli, jak přistává raketový experimentální stupeň New Shepard. Na závěr článku jsem vyslovil otázku, jak zvládne SpaceX přistání na plošinu se skutečnou raketou na skutečné misi. Otázka byla na místě a odpověď je fascinující. I v Kosmotýdeníku se proto budeme věnovat prvnímu přistání úspěšnému přistání Falconu 9 na plovoucí plošině. Zejména pak zprávám z tiskové konference. Nevynecháme však ani jiné dění. Podíváme se na teleskop Kepler, který má, zdá se, závažné problémy. Vyrazíme také do Číny, kde došlo k vynesení návratové experimentální sondy. To, a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.
Start rakety Sojuz ST-B je naplánován na dnešek ve 12:51 našeho času. Pod aerodynamickým krytem již čekají osmý a devátý plně operační satelit evropského navigačního systému Galileo, který by měl začít sloužit veřejnosti už v nejbližších letech. Do té doby je ale potřeba vypustit ještě několik družic. Jelikož je tento start docela atraktivní, navíc se týká evropského programu, rozhodli jsme se, že start odvysíláme živě i s českým komentářem. V tomto článku najdete okno přehrávače a pokud se budete chtít zapojit do chatu, stačí kliknout na název videa vlevo nahoře a dostanete se na stránku přenosu na YouTube.
Pouhý den poté, co došlo k vývozu Sojuzu pro start pilotované lodi Sojuz se na téměř druhé straně světa vydala na cestu k odpalovací rampě jiná, velmi podobná raketa. Pondělní cesta ze 700 metrů vzdálené montážní haly dopadla úspěšně a nosič dojel na rampu v Kourou, kde byl s pomocí hydrauliky vztyčen. Dvě družice evropského navigačního systému Galileo už v té době byly uzavřené v aerodynamickém krytu a připojené k hornímu stupni Fregat. K nosné raketě byla tato špička připojena několik hodin poté, co se Sojuz skryl v útrobách mobilní obslužné věže.
V pátek 24. července dorazily na evropský kosmodrom v Guyanském kosmickém středisku dva satelity navigačního systému Galileo s čísly 9 a 10, aby podstoupily finální přípravy na svůj start. Jelikož celému systému předcházelo několik prototypů a čtyři testovací exempláře, devítka a desítka jsou pátým a šestým plně operačním satelitem. Stavba dalších čtrnácti kusů v současnosti probíhá v OHB v Německu. Po závěrečných testech byly koncem srpna nádrže Galilea 9 a 10 naplněny hydrazinem a poté byly oba satelity připojeny k hornímu stupni Fregat. Následovalo uzavření do aerodynamického krytu, převoz na startovní rampu a připojení k raketě Sojuz ST-B. Velmi časného rána 11. září pak Sojuz úspěšně odstartoval a Fregat oba satelity správně umístil na plánovanou dráhu s apogeem ve výšce 23 500 kilometrů. Po úspěšném spuštění a otestování systémů byly oba satelity předány řídícímu centru Galilea. Nejvyšší představitelé mise označili start i uvedení na oběžnou dráhu jako učebnicové a doposud nejhladší ze všech. V našem dnešním článku Vám přinášíme časosběrné 4K video, ve kterém se můžete podívat na celou přípravu obou satelitů, jejich převoz a připojení k raketě i jejich start.
