Rocket Lab
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.
Americké vesmírné síly zadaly společnosti SpaceX dvě zakázky na vynesení vojenských družicových konstelací v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Jde o dosud největší veřejně oznámený soubor misí v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3.
Americké ministerstvo dopravy navrhuje vyjmout udělování licencí pro komerční kosmické starty z působnosti řady předpisů na ochranu životního prostředí. Tento krok přivítali zástupci kosmického průmyslu, zatímco ekologické organizace jej kritizují.
Společnost Sophia Space 30. července oznámila udělení patentu, který sdílí s Kalifornským technologickým institutem (Caltech). Patent se týká velkých modulárních datových center umístěných ve vesmíru.
NASA vybrala společnost Advanced Space, aby uskutečnila nástupnickou misi po malé družici operující v cislunárním prostoru, která bude testovat setkávací a přibližovací manévry v okolí Měsíce.
Mise Swift, která odstartovala téměř před měsícem v rámci vysoce rizikového pokusu o zvýšení oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA, má problémy s řízením orientace, které by mohly ohrozit její misi.
Boeing stále spolupracuje s NASA na stanovení termínu, kdy komerční pilotovaná kosmická loď CST-100 Starliner poletí na nákladní misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nová analýza desítky let starých dat přinesla významný výsledek. Jde o první objev sloučenin s vázaným amoniakem (čpavkem) na povrchu Jupiterova měsíce Europa. Amoniak je sloučenina obsahující dusík. Právě tento prvek je – stejně jako uhlík, vodík a kyslík – klíčový pro život, jaký známe. Jako vůbec první nález tohoto typu na Europě má objev významné důsledky pro geologii i potenciální obyvatelnost tohoto ledového světa a jeho rozsáhlého podpovrchového oceánu.
V nedávném vydání našeho letního seriálu jsem se zamýšlel nad tím, jaká nej přinesly kosmické sondy, pokud jde o první snímky planet. Bylo jasné, že takové téma by mělo mít nějaké pokračování. A protože blízká setkání kometárního druhu jsme již v našem seriálu rozebírali, přichází nyní na řadu planetky. Tedy tělesa, která vlastně mohou mít s kometami mnoho společného a liší se vlastně hlavně tím, že jsme u nich nepozorovali kometární aktivitu. Na začátku si můžeme připomenout současnou terminologii v oblasti těles Sluneční soustavy a také odkázat zájemce na zdroje pod článkem, kde se ke kometárním článkům tohoto seriálu dostanete napřímo. V českém prostředí se slovo planetka vžilo pro malé těleso Sluneční soustavy, které obíhá kolem Slunce a není měsícem nějaké planety. Zároveň v jeho okolí jsou další podobná tělesa a jeho tvar není v hydrostatické rovnováze (kulový). V angličtině se vžil název asteroid (používaný i u nás) protože na obloze je planetka podobná hvězdě, ale projeví se vůči nim pohybem. V devatenáctém století se také používal výraz malá planeta. Mezi malá tělesa tedy řadíme planetky, komety
Fyzika je fascinující vědou, která nám za staletí své existence odhalila již mnoho záhad o světě kolem nás, od tajemství vesmíru až po složení hmoty. Snad ještě více otázek však zůstává nezodpovězeno, ačkoliv na nich mnohdy pracují největší mozky vědeckého světa. To by vás ale nemělo překvapit, často se říká, že jeden vyřešený problém ve vědě odhalí dalších deset problémů o nichž nevíme nic. Dnes se na některé z těchto velkých záhad společně podíváme, nejméně dvě totiž úzce souvisí i s kosmonautikou. Představíme si nicméně i další mimořádně zajímavé problémy, každý z nich v případě vyřešení znamenající Nobelovu cenu za fyziku a věčnou slávu.
Povrch Jupiterova měsíce Europa je tvořen pestrou směsicí útvarů včetně hřebenů, pruhů, zaoblených dómů a narušených prostor, kterým kosmičtí geologové přezdívají chaotický terén. Tři nově zpracované snímky ze sondy Galileo odhalují detaily těchto povrchových útvarů. Data ze sondy Galileo jsou stará více než 20 let, ale dnes mají vědci k dispozici moderní metody zpracování obrazu, díky kterým mohou i stará data poskytnout nové pohledy. Ty se mohou hodit, než k Jupiteru dorazí sonda Europa Clipper – ta má provést desítky průletů kolem tohoto měsíce, aby zjistila informace o oceánu pod povrchovou vrstvou ledu. Vědce zajímá, jak spolu tato prostředí reagují.
Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.
Vždy když je oficiálně ukončen provoz nějaké kosmické sondy, můžeme se na různých místech dočíst, že informace, které během své služby nasbírala, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Ať už je sonda jen vypnutá, nebo aktivně navedena do atmosféry, kde shoří, vždy se na zemi opakuje stejný scénář – vědecká obec ještě několik let poté zveřejňuje své objevy. Rámec několika let tedy asi nikoho nepřekvapí, ale jakmile uplyne od konce mise deset a více let, začne frekvence objevů výrazně klesat. Přesto se občas zadaří a i stará data mohou přinést zajímavé informace – V roce 2016 jsme psali o tom, jak se v datech ze sondy Voyager 2 podařilo objevit nové měsíce Uranu a dnes se podíváme k Jupiteru na nové výsledky z dat, která změřila sonda Galileo.
V našem seriálu jsme prošli první čtvrtstoletí výzkumu Venuše kosmickými sondami. Během tohoto období jsme zažili prvenství i neúspěchy. Poznali jsme základní charakteristiku atmosféry a podívali se na povrch planety. Začala vznikat první mapa povrchu včetně detailních záběrů. Výzkum Venuše se však samozřejmě nezastavil. Naopak, k pochopení geologie planety bylo třeba povrch zmapovat mnohem detailněji. NASA kvůli tomu připravila ambiciózní misi Magellan, která je symbolem současného poznání povrchu planety. Sonda startovala poněkud nezvyklým způsobem, totiž na palubě raketoplánu, ale to, jak si ukážeme, bylo v té době celkem běžné. Koneckonců nacházíme se v období vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu, který byl také vynesen na palubě raketoplánu Discovery. A nejen Magellan se k Venuši vydal tímto způsobem.
Kosmonautika se na první pohled jeví jako místo, kde neexistují chyby a všichni pracují neomylně. Do jisté míry to pravda je. Kosmonautika je špičkový technický obor, nicméně pokud někde pracují lidé, tak vždycky bude existovat riziko selhání.V kosmonautice jsou sice jasně dané postupy a směrnice na téměř všechny myslitelné situace, ale ani to nebrání tomu, aby se čas od času neobjevila nějaká událost, kdy si běžný čtenář klade otázku: „Jak mohlo k něčemu takovému dojít v tak špičkovém oboru?“ Dnešní díl našeho prázdninového seriálu se zaměří právě na podobné události.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.