BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nová analýza desítky let starých dat přinesla významný výsledek. Jde o první objev sloučenin s vázaným amoniakem (čpavkem) na povrchu Jupiterova měsíce Europa. Amoniak je sloučenina obsahující dusík. Právě tento prvek je – stejně jako uhlík, vodík a kyslík – klíčový pro život, jaký známe. Jako vůbec první nález tohoto typu na Europě má objev významné důsledky pro geologii i potenciální obyvatelnost tohoto ledového světa a jeho rozsáhlého podpovrchového oceánu.
V nedávném vydání našeho letního seriálu jsem se zamýšlel nad tím, jaká nej přinesly kosmické sondy, pokud jde o první snímky planet. Bylo jasné, že takové téma by mělo mít nějaké pokračování. A protože blízká setkání kometárního druhu jsme již v našem seriálu rozebírali, přichází nyní na řadu planetky. Tedy tělesa, která vlastně mohou mít s kometami mnoho společného a liší se vlastně hlavně tím, že jsme u nich nepozorovali kometární aktivitu. Na začátku si můžeme připomenout současnou terminologii v oblasti těles Sluneční soustavy a také odkázat zájemce na zdroje pod článkem, kde se ke kometárním článkům tohoto seriálu dostanete napřímo. V českém prostředí se slovo planetka vžilo pro malé těleso Sluneční soustavy, které obíhá kolem Slunce a není měsícem nějaké planety. Zároveň v jeho okolí jsou další podobná tělesa a jeho tvar není v hydrostatické rovnováze (kulový). V angličtině se vžil název asteroid (používaný i u nás) protože na obloze je planetka podobná hvězdě, ale projeví se vůči nim pohybem. V devatenáctém století se také používal výraz malá planeta. Mezi malá tělesa tedy řadíme planetky, komety nebo
Fyzika je fascinující vědou, která nám za staletí své existence odhalila již mnoho záhad o světě kolem nás, od tajemství vesmíru až po složení hmoty. Snad ještě více otázek však zůstává nezodpovězeno, ačkoliv na nich mnohdy pracují největší mozky vědeckého světa. To by vás ale nemělo překvapit, často se říká, že jeden vyřešený problém ve vědě odhalí dalších deset problémů o nichž nevíme nic. Dnes se na některé z těchto velkých záhad společně podíváme, nejméně dvě totiž úzce souvisí i s kosmonautikou. Představíme si nicméně i další mimořádně zajímavé problémy, každý z nich v případě vyřešení znamenající Nobelovu cenu za fyziku a věčnou slávu.
Povrch Jupiterova měsíce Europa je tvořen pestrou směsicí útvarů včetně hřebenů, pruhů, zaoblených dómů a narušených prostor, kterým kosmičtí geologové přezdívají chaotický terén. Tři nově zpracované snímky ze sondy Galileo odhalují detaily těchto povrchových útvarů. Data ze sondy Galileo jsou stará více než 20 let, ale dnes mají vědci k dispozici moderní metody zpracování obrazu, díky kterým mohou i stará data poskytnout nové pohledy. Ty se mohou hodit, než k Jupiteru dorazí sonda Europa Clipper – ta má provést desítky průletů kolem tohoto měsíce, aby zjistila informace o oceánu pod povrchovou vrstvou ledu. Vědce zajímá, jak spolu tato prostředí reagují.
Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.
Vždy když je oficiálně ukončen provoz nějaké kosmické sondy, můžeme se na různých místech dočíst, že informace, které během své služby nasbírala, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Ať už je sonda jen vypnutá, nebo aktivně navedena do atmosféry, kde shoří, vždy se na zemi opakuje stejný scénář – vědecká obec ještě několik let poté zveřejňuje své objevy. Rámec několika let tedy asi nikoho nepřekvapí, ale jakmile uplyne od konce mise deset a více let, začne frekvence objevů výrazně klesat. Přesto se občas zadaří a i stará data mohou přinést zajímavé informace – V roce 2016 jsme psali o tom, jak se v datech ze sondy Voyager 2 podařilo objevit nové měsíce Uranu a dnes se podíváme k Jupiteru na nové výsledky z dat, která změřila sonda Galileo.
V našem seriálu jsme prošli první čtvrtstoletí výzkumu Venuše kosmickými sondami. Během tohoto období jsme zažili prvenství i neúspěchy. Poznali jsme základní charakteristiku atmosféry a podívali se na povrch planety. Začala vznikat první mapa povrchu včetně detailních záběrů. Výzkum Venuše se však samozřejmě nezastavil. Naopak, k pochopení geologie planety bylo třeba povrch zmapovat mnohem detailněji. NASA kvůli tomu připravila ambiciózní misi Magellan, která je symbolem současného poznání povrchu planety. Sonda startovala poněkud nezvyklým způsobem, totiž na palubě raketoplánu, ale to, jak si ukážeme, bylo v té době celkem běžné. Koneckonců nacházíme se v období vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu, který byl také vynesen na palubě raketoplánu Discovery. A nejen Magellan se k Venuši vydal tímto způsobem.
Kosmonautika se na první pohled jeví jako místo, kde neexistují chyby a všichni pracují neomylně. Do jisté míry to pravda je. Kosmonautika je špičkový technický obor, nicméně pokud někde pracují lidé, tak vždycky bude existovat riziko selhání.V kosmonautice jsou sice jasně dané postupy a směrnice na téměř všechny myslitelné situace, ale ani to nebrání tomu, aby se čas od času neobjevila nějaká událost, kdy si běžný čtenář klade otázku: „Jak mohlo k něčemu takovému dojít v tak špičkovém oboru?“ Dnešní díl našeho prázdninového seriálu se zaměří právě na podobné události.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.