L3Harris Technologies
Pentagon dokončil investici ve výši 1 miliardy dolarů do raketové divize společnosti L3Harris Technologies, čímž formalizoval dohodu zaměřenou na rozšíření americké výroby raketových motorů na tuhá paliva.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Pentagon dokončil investici ve výši 1 miliardy dolarů do raketové divize společnosti L3Harris Technologies, čímž formalizoval dohodu zaměřenou na rozšíření americké výroby raketových motorů na tuhá paliva.
Jordánsko je další zemí, která podepsala Artemis Accords. Slavnostní podpis se konal v ústředí NASA za přítomnosti administrátora NASA a zástupce ministerstva zahraničí.
Společnost AST SpaceMobile získala povolení poskytovat ve Spojených státech širokopásmové služby přímého připojení k chytrým telefonům s až 248 družicemi.
Ministerstvo obchodu USA navrhuje zastavit práce na systému koordinace vesmírného provozu TraCSS. Mezitím vyvíjí novou provozní a finanční strukturu, která by mohla zahrnovat uživatelské poplatky.
NASA si rezervovala prostor pro vědecký náklad na telekomunikační družici Blue Ring společnosti Blue Origin, která poletí k Marsu.
Společnost Astrobotic, vývojář lunárních přistávacích modulů a suborbitálních raket, úspěšně otestovala pokročilý raketový motor Chakram.
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command), akviziční složka amerických vesmírných sil (USA), udělila společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 57 milionů dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi pomocí Link-182, což je standard rádiového datového spojení, který vesmírné síly přijaly pro svou síť pro přenos dat MILNET.
Federální komunikační komise (FCC) se rozhodla omezit práva stávajících operátorů na spektrum mobilních družicových služeb a zamítla tak nabídky společností SpaceX a dalších na přístup k frekvencím, které jsou stále více ceněny pro připojení přímo k zařízení (D2D).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z našich dosavadních článků o fyzice nízkých teplot si možná pamatujete, že kromě fascinující vlastnosti zvaná supratekutost, která se vyskytuje u kapalného helia, rozlišujeme ještě jinou, neméně podivuhodnou vlastnost, jíž říkáme supravodivost. Ta se projevuje u pevných látek, takže by se mohlo zdát, že se supratekutostí má pramálo společného. Jak ale dnes uvidíme, přesný opak je pravda. V současnosti má supravodivost mnoho potenciálních aplikací, které mohou dosti zásadně změnit náš život. Když ale byla supravodivost na počátku minulého století poprvé pozorována, nikdo nemohl tušit, že takto zcela zásadně ovlivní naše životy.
Fascinující svět velmi nízkých teplot jsme si na našem webu představili již ve dvou článcích. Žádný ale nebyl primárně zaměřen na nesmírně zajímavý izotop helia, kterým je helium-4. To je sice hodno pozornosti i za normálních podmínek, avšak teprve při nízkých teplotách kolem 2,5 K se projeví ty nejvíce udivující vlastnosti, které z helia-4 činí jeden z nejpodivuhodnějších stavů hmoty na světě. S heliem-4 se navíc pojí jeden nevyřešený fyzikální problém, který zkoumala i posádka jednoho z letů amerických raketoplánů. Nejprve si však o heliu a jeho vlastnostech řekněme nějaké základní údaje.
O supratekutém heliu, fascinujícím stavu látky jste zde již hovořili, a ještě se k němu nejméně jednou vrátíme. Existuje ale další, stejně zajímavá fáze hmoty také související s nízkými teplotami, kterou předpověděli dva přední fyzikové první poloviny minulého století. Občas se sice můžete dočíst, že po roce 1916 už Einstein nic důležitého nevymyslel, takový výklad by byl zcela mylný a rozhodně by opomíjel dvě klíčové práce z počátku 20. let 20. století, které spoluvytvořil s hrdinou indické vědy Šatendranáthem Bosem. Podle nich proto zmíněnou fázi hmoty nazýváme Boseho–Einsteinův kondenzát. Na jeho experimentální realizaci jsme si museli počkat více než 70 let, dnes už je ale Boseho–Einsteinův kondenzát natolik běžný, že se dostal až do sondážních raket či na Mezinárodní vesmírnou stanici. O tom ale až později, začít musíme před více než stoletím u lidí, jejichž klíčové teoretické práce celou oblast výzkumu podnítily.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.