sociální sítě

Přímé přenosy

H3 (Michibiki 5)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HawkEye 360

Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.

Rheinmetall

Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.

Lux Aeterna

Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.

EraDrive

Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.

Vantor

Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.

Digantara Industries

Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: fyzika-nizkych-teplot
Známý projev supravodivosti, takzvaná supravodivá levitace neboli Meissnerův–Ochsenfeldův jev. Jde současně o jeden z nejefektnějších a nejvíce předváděných základních fyzikálních experimentů.

Supravodivost a kosmický výzkum

Z našich dosavadních článků o fyzice nízkých teplot si možná pamatujete, že kromě fascinující vlastnosti zvaná supratekutost, která se vyskytuje u kapalného helia, rozlišujeme ještě jinou, neméně podivuhodnou vlastnost, jíž říkáme supravodivost. Ta se projevuje u pevných látek, takže by se mohlo zdát, že se supratekutostí má pramálo společného. Jak ale dnes uvidíme, přesný opak je pravda. V současnosti má supravodivost mnoho potenciálních aplikací, které mohou dosti zásadně změnit náš život. Když ale byla supravodivost na počátku minulého století poprvé pozorována, nikdo nemohl tušit, že takto zcela zásadně ovlivní naše životy.

Kapalné helium, Lambda Point Experiment a STS-52

Fascinující svět velmi nízkých teplot jsme si na našem webu představili již ve dvou článcích. Žádný ale nebyl primárně zaměřen na nesmírně zajímavý izotop helia, kterým je helium-4. To je sice hodno pozornosti i za normálních podmínek, avšak teprve při nízkých teplotách kolem 2,5 K se projeví ty nejvíce udivující vlastnosti, které z helia-4 činí jeden z nejpodivuhodnějších stavů hmoty na světě. S heliem-4 se navíc pojí jeden nevyřešený fyzikální problém, který zkoumala i posádka jednoho z letů amerických raketoplánů. Nejprve si však o heliu a jeho vlastnostech řekněme nějaké základní údaje.

Boseho–Einsteinovy kondenzáty a kosmický výzkum

O supratekutém heliu, fascinujícím stavu látky jste zde již hovořili, a ještě se k němu nejméně jednou vrátíme. Existuje ale další, stejně zajímavá fáze hmoty také související s nízkými teplotami, kterou předpověděli dva přední fyzikové první poloviny minulého století. Občas se sice můžete dočíst, že po roce 1916 už Einstein nic důležitého nevymyslel, takový výklad by byl zcela mylný a rozhodně by opomíjel dvě klíčové práce z počátku 20. let 20. století, které spoluvytvořil s hrdinou indické vědy Šatendranáthem Bosem. Podle nich proto zmíněnou fázi hmoty nazýváme Boseho–Einsteinův kondenzát. Na jeho experimentální realizaci jsme si museli počkat více než 70 let, dnes už je ale Boseho–Einsteinův kondenzát natolik běžný, že se dostal až do sondážních raket či na Mezinárodní vesmírnou stanici. O tom ale až později, začít musíme před více než stoletím u lidí, jejichž klíčové teoretické práce celou oblast výzkumu podnítily.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.