L3Harris Technologies
Společnost L3Harris Technologies 5. ledna oznámila, že prodá většinový podíl ve svém podniku v oblasti vesmírných pohonů soukromé investiční společnosti AE Industrial Partners.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost L3Harris Technologies 5. ledna oznámila, že prodá většinový podíl ve svém podniku v oblasti vesmírných pohonů soukromé investiční společnosti AE Industrial Partners.
Čínský astronautský sbor dokončil téměř měsíční výcvik v podzemní jeskyni, který byl částečně proveden za účelem přípravy na budoucí mise s posádkou na Měsíci.
ARCHE ORBITAL SYSTEMS, globální společnost zabývající se vesmírnými technologiemi specializující se na pokročilý návrh misí a provoz služeb na oběžné dráze, podepsala memorandum o porozumění (MoU) s Maledivskou organizací pro výzkum vesmíru (MSRO).
Společnost Array Labs, startup ze Silicon Valley, který vyvíjí radarové družice pro pozorování Země, 5. ledna oznámila, že v rámci kola financování série A získala 20 milionů dolarů, aby usilovala o uvedení levnějšího radaru se syntetickou aperturou.
Španělská vojenská komunikační družice SpainSat NG 2, vypuštěná v říjnu 2025, byla zasažena něčím, co její operátor popsal jako vesmírnou částici. Tento incident by mohl ohrozit misi družici.
Americké vesmírné síly modernizují počítačové sítě, které jsou základem jejich operací, a zadávají nové zakázky v rámci kontraktu v hodnotě 12,5 miliardy dolarů, který vede letectvo. Jeho cílem je přepracovat stárnoucí vojenskou infrastrukturu.
Společnost Eartheye Space bude shromažďovat data ze stovek družic pro pozorování Země, aby poskytovala snímky a data zákazníkovi v asijsko-pacifickém regionu.
Společnost Terran Orbital oznámila, že si ji společnost Lockheed Martin vybrala jako dodavatele avionických sběrnic pro sledovací vrstvu družic Tranche 3 (T3TRK) v rámci architektury Proliferated Warfighter Space Architecture.
Společnost SpaceX plánuje snížit oběžné dráhy některých svých družic Starlink. Tento krok má podle společnosti zlepšit bezpečnost ve vesmíru po dvou nedávných incidentech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z našich dosavadních článků o fyzice nízkých teplot si možná pamatujete, že kromě fascinující vlastnosti zvaná supratekutost, která se vyskytuje u kapalného helia, rozlišujeme ještě jinou, neméně podivuhodnou vlastnost, jíž říkáme supravodivost. Ta se projevuje u pevných látek, takže by se mohlo zdát, že se supratekutostí má pramálo společného. Jak ale dnes uvidíme, přesný opak je pravda. V současnosti má supravodivost mnoho potenciálních aplikací, které mohou dosti zásadně změnit náš život. Když ale byla supravodivost na počátku minulého století poprvé pozorována, nikdo nemohl tušit, že takto zcela zásadně ovlivní naše životy.
Fascinující svět velmi nízkých teplot jsme si na našem webu představili již ve dvou článcích. Žádný ale nebyl primárně zaměřen na nesmírně zajímavý izotop helia, kterým je helium-4. To je sice hodno pozornosti i za normálních podmínek, avšak teprve při nízkých teplotách kolem 2,5 K se projeví ty nejvíce udivující vlastnosti, které z helia-4 činí jeden z nejpodivuhodnějších stavů hmoty na světě. S heliem-4 se navíc pojí jeden nevyřešený fyzikální problém, který zkoumala i posádka jednoho z letů amerických raketoplánů. Nejprve si však o heliu a jeho vlastnostech řekněme nějaké základní údaje.
O supratekutém heliu, fascinujícím stavu látky jste zde již hovořili, a ještě se k němu nejméně jednou vrátíme. Existuje ale další, stejně zajímavá fáze hmoty také související s nízkými teplotami, kterou předpověděli dva přední fyzikové první poloviny minulého století. Občas se sice můžete dočíst, že po roce 1916 už Einstein nic důležitého nevymyslel, takový výklad by byl zcela mylný a rozhodně by opomíjel dvě klíčové práce z počátku 20. let 20. století, které spoluvytvořil s hrdinou indické vědy Šatendranáthem Bosem. Podle nich proto zmíněnou fázi hmoty nazýváme Boseho–Einsteinův kondenzát. Na jeho experimentální realizaci jsme si museli počkat více než 70 let, dnes už je ale Boseho–Einsteinův kondenzát natolik běžný, že se dostal až do sondážních raket či na Mezinárodní vesmírnou stanici. O tom ale až později, začít musíme před více než stoletím u lidí, jejichž klíčové teoretické práce celou oblast výzkumu podnítily.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.