Fermi

  • Sledovala Einstein Probe, jak si černá díra poradila s bílým trpaslíkem?

    Sledovala Einstein Probe, jak si černá díra poradila s bílým trpaslíkem?

    Dušan Majer1 komentář

    2. července 2025 zaznamenala čínská kosmická observatoř Einstein Probe při rutinní přehlídce oblohy mimořádně jasný zdroj rentgenového záření, jehož jasnost se výrazně měnila. Jeho nezvyklý signál jej okamžitě odlišil od běžných kosmických zdrojů, což vedlo k rychlým následným pozorováním teleskopy po celém světě. Studium této události koordinovalo Einstein Probe Vědecké středisko Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd s účastníky z několika výzkumných institucí z Číny i ze zahraničí. Astrofyzikové z Oddělení fyziky na Hongkongské univerzitě, kteří jsou nedílnou součástí vědeckého týmu Einstein Probe, spolupracovali s širším kolektivem na interpretaci této události a navrhli, že by se mohlo jednat o okamžik, kdy černá díra střední hmotnosti roztrhá a pohltí bílého trpaslíka.

  • Vědci možná poprvé spatřili temnou hmotu

    Vědci možná poprvé spatřili temnou hmotu

    Dušan Majer10 komentářů

    Vědeckým světem v posledních dnech rezonuje dost možná přelomová novinka. Astronomové totiž možná poprvé v historii spatřili temnou hmotu, k čemuž jim pomohl americký kosmický teleskop Fermi pracující v gama oblasti spektra. Pokud by se tento předpoklad potvrdil, šlo by o historickou událost. Temnou hmotu teoreticky předpověděl astronom Fritz Zwicky v roce 1933, když zjistil, že pozorovatelné galaxie v kupě galaxií ve Vlasech Bereniky postrádají nezbytný gravitační vliv, který by kupě zabránil v tom, aby se rozpadla. V sedmdesátých letech minulého století pak astronomka Vera Rubin se svými kolegy zjistila, že se vnější okraje spirálních galaxií otáčejí v podstatě stejnou rychlostí jako jejich středy. Něco takového by bylo možné pouze v případě, […]

  • Návrh rozpočtu by zrušil desítky misí NASA

    Návrh rozpočtu by zrušil desítky misí NASA

    Dušan Majer21 komentářů

    2. května byl zveřejněn stručný přehled návrhu rozpočtu Bílého domu pro NASA na příští fiskální rok. 30. května pak NASA zveřejnila podrobnější přehled. Jeho jádrem je snaha o posílení průzkumných činností agentury za cenu zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců lidí. Nové dokumenty obsahují podrobnější informace o návrhu rozpočtu na nejvyšší úrovni, než jaké zveřejnil Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu ve svém stručném návrhu rozpočtu zveřejněném o čtyři týdny dříve. NASA zveřejnila rozpočtové dokumenty na svých internetových stránkách v pátek pozdě večer bez jakýchkoli fanfár a bez tradičního rozpočtového brífinku vedení agentury.

  • Rychlé rádiové záblesky a kosmický výzkum

    Rychlé rádiové záblesky a kosmický výzkum

    Vítězslav Škorpík4 komentáře

    Rychlé rádiové záblesky označované mnohdy i v češtině anglickým termínem Fast Radio Bursts (FRB) jsou astronomické úkazy při nichž se uvolní obrovské množství energie v rádiové oblasti spektra, což pak pozorujeme ve formě záblesků rádiového záření. Známe je jen velmi krátce, ani ne dvacet let, avšak dokázali jsme jich detekovat již značné množství. Přestože jsme o rychlých rádiových záblescích zjistili již leccos zajímavého, stále skrývají mnohá tajemství. Dosud totiž nevíme přesně jaké objekty jsou jejich původci a jakými mechanismy vznikají. Jde o jeden ze zásadních nevyřešených problémů dnešní astrofyziky. Na rozdíl od mnoha jiných otázek, u nichž si na odpověď budeme muset počkat ještě desítky let, vysvětlení původu FRB je doslova na spadnutí. Jde totiž o jeden z nejvíce zkoumaných jevů současnosti a zvláště v poslední době jsme získali některé dosti zásadní informace.

  • Fermi – zatmění gama záření

    Fermi – zatmění gama záření

    Vítězslav Škorpík1 komentář

    Pulsary jsou jedny z nejvíce fascinujících a nejpodivnějších objektů v kosmu. Není proto divu, že je astronomové a fyzikové velmi intenzivně studují. Jak už jsme si řekli v minulém článku, pulsary se vyskytují samostatně, ve dvojicích s hvězdami hlavní posloupnosti a dokonce najdeme v kosmu i dvojice, kde jsou buď obě složky pulsary nebo jeden pulsar a jedna neutronová hvězda. Všechny tyto systémy jsou něčím zajímavé, nás dnes ale bude zajímat nejvíce situace, kdy se pulsar nachází ve dvojici s hvězdou hlavní posloupnosti.

  • Top 5 fyziků, po nichž se jmenují kosmické sondy

    Top 5 fyziků, po nichž se jmenují kosmické sondy

    Vítězslav Škorpík10 komentářů

    Minulým dílem seriálu TOP5 jsme definitivně opustili téma fyzikálních kosmických observatoří, které jsme prozkoumali ze všech stran a úhlů. V dnešním díle se zaměříme na něco, čemu vědci někdy napůl žertem říkají dědkologie. Podíváme se totiž na nejvýznamnější světové fyziky, po nichž se jmenují některé kosmické sondy či observatoře. Samozřejmě si povíme něco i k těmto samotným kosmickým misím, ale to jen velmi stručně, dnes budeme probírat hlavně osobnosti a životy pěti velmi uznávaných a pro historii vědy důležitých fyziků.

  • Fermi – 15 let v kosmickém prostoru

    Fermi – 15 let v kosmickém prostoru

    Vítězslav ŠkorpíkŽádné komentáře

    Právě včera uplynulo přesně 15 let od chvíle, kdy Američané vypustili do kosmického prostoru teleskop GLAST, známější jako Fermi. Jedná se o jeden z nejpokročilejších projektů pro studium gama záření vesmíru, který za dobu své činnosti velmi pomohl astronomům z celého světa a o velký kus posunul naše znalosti fyziky vysokých energií. Většinu plánovaných cílů dokázal bez problémů splnit, navíc ale přidal také množství úplně nových nečekaných objevů. A přitom ani zdaleka nekončí, ačkoliv totiž byla jeho mise původně plánována na maximálně deset let, funguje stále bezvadně. Proto se od něj v nadcházejících letech můžeme těšit na celou řadu dalších zajímavých výsledků.

  • Pulsar Timing Arrays, gravitační vlny a Fermiho observatoř

    Pulsar Timing Arrays, gravitační vlny a Fermiho observatoř

    Vítězslav Škorpík12 komentářů

    Nedávno jsme si podrobně rozebrali neutronové hvězdy, jejich vznik, vlastnosti či specifika. Řekli jsme si též stručně jaké typy neutronových hvězd známe a čím jsou charakteristické. Dosti podrobně jsme pak rozebrali poměrně častý a pro astronomii i kosmonautiku významný druh neutronových hvězd – pulsary. Právě u pulsarů byly nalezeny první exoplanety, pomohly také potvrdit gravitační vlny, ale s jejich pomocí se dají též třeba navigovat kosmické lodě. My se dnes ale zaměříme na jinou zajímavou metodu, s jejíž pomocí můžeme zkoumat gravitační vlny a kterou mohou využít i některé kosmické sondy. 

  • Vysvětlili jsme konečně původ Fermiho bublin?

    Vysvětlili jsme konečně původ Fermiho bublin?

    Vítězslav Škorpík12 komentářů

    Ve fyzice a ve vědě obecně už to tak bývá, že když zodpovíme nějakou otázku, spousta jiných se vynoří. Přesto je pochopitelně nesmírně pozitivní, že se nám občas podaří nějaký dlouho nevyřešený problém objasnit. Něco podobného se děje možná právě teď. Japonský fyzik Jutaka Fujita publikoval odbornou práci v níž vysvětluje záhadu takzvaných Fermiho bublin. Zatím je samozřejmě příliš brzy na komplexní zhodnocení správnosti jeho myšlenky, přesto neuškodí si ji stručně představit.

  • Kosmické teleskopy pozorovaly mimořádný záblesk

    Kosmické teleskopy pozorovaly mimořádný záblesk

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Astronomy po celém světě uchvátil nezvykle jasný a zároveň dlouhotrvající puls vysokoenergetického záření, který se kolem Země prohnal v neděli 9. října letošního roku. Emise pocházely z gamma záblesku (GRB = gamma-ray burst), což jsou ty nejsilnější exploze, k jakým ve vesmíru dochází. Tento gama záblesk se navíc řadí mezi nejjasnější zatím pozorované jevy svého druhu. V neděli okolo poledne středoevropského letního času proletěla Sluneční soustavou vlna rentgenového a gamma záření. Jejich přítomnost spustila detektory mnoha observatoří včetně Fermi Gamma-ray Space Telescope, Neil Gehrels Swift Observatory a Wind. Teleskopy po celém světě se otočily daným směrem, aby byl možné pozorovat následky záblesku, přičemž pozorování stále probíhají.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗