sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ESA

Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.

Booz Allen Hamilton

Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.

NG-22

V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.

Space Systems

Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.

CFO NASA

Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.

Gravitics

Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.

Vulcan

Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: evropa

Bude mít Evropa vlastní jaderný pohon?

Žijeme na sklonku nové éry letů do vesmíru. Na oběžné dráze Země pomalu, ale jistě dosluhuje doposud největší a nejsložitější kosmický projekt v dějinách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mezinárodní kosmická stanice ISS. Tato unikátní laboratoř nás učí, jak pracovat ve speciálních podmínkách panujících v blízkosti naší planety a to nepřetržitě již 24 let. Největší partneři tohoto projektu: Spojené státy, Rusko, Japonsko, Kanada a ESA řeší, jakým směrem se po éře ISS vydat. Geopolitická situace se výrazně změnila a do megalomanských mezinárodních projektů se nikomu moc nechce. Čína si na oběžné dráze vybudovala vlastní laboratoř –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nebeský palác a má v plánu v těchto aktivitách i nadále pokračovat. Pracuje se i na pilotovaných misích k Měsíci, které budou spojeny s vybudováním trvalé základny na povrchu. Americký program Artemis je sice ambiciózní, ale postupuje kupředu velmi pomalu. Rusko se zmítá v krizi a jen těžko lze očekávat velké věci na vlastní pěst. Spolupráci na zamýšlené stanici Gateway na cislunární oběžné dráze kdysi odmítlo a růžově nevypadá ani jejich plánovaná účast na čínských projektech. Spojené státy pak ve velkém spoléhají na soukromý

SaxaVord

Kosmotýdeník 648 (10. 2. – 16. 2.)

Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude ve Skotsku. Je hned několik firem, které odtud mají zájem létat, a prvního startu bychom se mohli dočkat už letos. V dalších tématech si ukážeme další pokořený rekord prvního stupně Falconu 9, pojmenování čínských lunárních skafandrů a vozítka a zkontrolujeme i aktuální polohu lunárního landeru Blue Ghost. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Replicator

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #8 Replikator

3D tisk, to je oč v dnešním článku poběží. Nicméně, už jen málokoho nějaký 3D tisk může překvapit. Tiskne kde kdo a z kde jakého materiálu. Přesto by vás to tentokrát zajímat mělo. Udivující nebude ani tak to, že vám představíme experimentální 3D tisk v kosmickém prostoru – to už jsme také viděli. Tentokrát půjde o 3D tisk přímo v otevřeném kosmickém prostoru! To znamená bez atmosféry paluby Mezinárodní kosmické stanice a ve velmi malém balení tvořeném pouhými třemi CubeSatovými kostkami. A dlouhodobější cíle? Vznik první kosmické stavební firmy, která bude zaměřená na stavbu velkých kosmických struktur. Posaďte se a žasněte nad dalším zajímavým nákladem, který při svém prvním letu vezme do kosmu evropská raketa Ariane 6.

AI pohled na evropskou raketovou krizi

Evropský způsob vynášení družic potřebuje reformu!

Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru. Což nedávno potvrdil i Josef Aschbacher. Bude třeba udělat změny, reformu chcete-li. Na ní se však budou muset dohodnout všechny státy pod záštitou ESA. Určité představy, jak by mohla taková reforma vypadat a kam se ubírá myšlení vedení pomalu vyplouvá na povrch. Všichni tuší, že bude třeba se více zaměřit na tržní přístup. Což neznamená nic jiného než zapojení soukromého sektoru i nastavení nových pravidel v tomto směru.

Zkušební raketa Callisto pomalu, ale jistě ožívá

Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí hlouběji zhodnotit přínosy obnovitelných technologií a postupně získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů. K tomu jsou však nezbytné zkušenosti, které se Evropa bude snažit získat prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie v reprezentativním prostředí, tak aby se v budoucnu daly využít v mnohem větším měřítku. Technologické postupy budou propojeny zároveň i s těmi provozními, aby ověřily, zda je podobný koncept vůbec proveditelný a pro koncové zaměření rentabilní. Úkolem bude taktéž identifikovat možná další vylepšení. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto a začít testovat se má od roku 2021.

Evropské kroky k znovupoužitelnosti

Společnost SpaceX již několik let světu přesvědčivě demonstruje, že znovupoužitelnost kosmické technologie není taková utopie, jak se dlouhá léta zdálo. Dnes tato společnost dominuje v oboru kosmonautiky a ostatním konglomerátům i státním agenturám jakoby snad docházel dech nebo stále jen čekaly, zda se podobné technologie skutečně rozšíří. Něco se však přece jen děje. Pravdou ale je, že tyto kroky nejsou ani zdaleka tak rychlé jako v případě SpaceX. Konkurenční společnost ULA vyvíjí silnou raketu Vulcan, která by měla být v pozdějších fázích částečně znovupoužitelná. Blue Origin úspěšně vyvinula znovupoužitelný suborbitální systém New Shepard a pokračuje vývojem těžké a znovupoužitelné rakety New Glenn. Jiným případem jsou vládní kosmické agentury, které, přestože se trendy zrovna příliš neřídí, se taktéž snaží ušetřit a nejúčinnější cestou se zdá být právě znovupoužitelnost. Pojďme se tedy podívat, jak na tyto trendy reaguje Evropská kosmická agentura ESA.

ESA – 5. díl – Evropští astronauti

Už zítra odstartuje z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa, která vynese na oběžnou dráhu loď Sojuz TMA-09M. Na její palubě bude Američanka Karen Nyberg, Rus Fjodor Jurčichin a hlavně člen Evropské kosmické agentury, italský astronaut Luca Parmitano. Cílem této výpravy samozřejmě nebude nic jiného než Mezinárodní vesmírná stanice. Posádka tedy doplní Expedici 36, která se tím stane kompletní. Luca Parmitano tak obnoví evropskou přítomnost na stanici po necelém roce. Posledním evropským astronautem ve vesmíru byl Holanďan André Kuipers, jež byl členem Expedice 30/31. Dnešní článek o Evropské kosmické agentuře tedy využije příležitosti a vy se v něm můžete dočíst o historii Evropanů v kosmu, jejich současnosti, ale také třeba o tom, jak probíhá výcvik evropských astronautů nebo jak se stát jedním z nich. Přeji příjemné čtení.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.