Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

7. srpna Evropská komise a konsorcium SpaceRISE dokončily jednání a podepsaly dohodu o implementaci, který rozbíhá nový vlajkový program Evropské unie na poli družicové komunikace. Dohoda, mimo jiné, přidává dalších 66 družic na nízkou oběžnou dráhu v programu IRIS², čímž se celkový počet družic v této síti zvýší na 348. Dochází také k posunu celého projektu od plánování do plnoformátového vývoje s podporou Evropské kosmické agentury.

Do evropského družicového navigačního systému Galileo se nyní oficiálně zapojily dvě nové družice, které posílí jeho schopnosti, odolnost i autonomii. Zbývá vypustit už jen čtyři družice Galileo první generace, přičemž start dalšího páru je naplánován na konec letošního roku. Nově zapojené družice s označením SAT 33 a SAT 34 posílí nejpokročilejší globální družicový navigační systém, zvýší jeho redundanci a pomohou zajistit nepřetržité poskytování dat miliardám uživatelů po celém světě. V uplynulých měsících operátoři v německém řídicím středisku GCC-D (Galileo Control Centre) připravovali dvě nejnovější družice Galileo na zahájení provozu. Družice odstartovaly 17. prosince 2025 a mise těžila z nejpřesnějšího navedení na oběžnou dráhu v historii programu Galileo. Téměř dokonalé navedení potvrdilo vysokou výkonnost rakety Ariane 6. Galileo je dosud jediným programem, v jehož rámci byly družice stejné hmotnosti dopraveny na stejnou oběžnou dráhu pomocí čtyř různých nosných raket – Sojuz, Falcon 9, Ariane 5 a nyní také Ariane 6. K oddělení družic od horního stupně došlo přibližně čtyři hodiny po startu. Následovalo zachycení jejich signálu pozemními stanicemi a rozvinutí fotovoltaických panelů. Tím začala kriticky

Rok 2025 představuje pro kosmický program Evropské unie další milník. Po úspěšném rozšíření programu Copernicus v podobě vypuštění projektů Sentinel-5A a Sentinel-4A má 4. listopadu vyrazit z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně družice Sentinel-1D. Jejím úkolem bude zajistit pokračování služeb pro široké spektrum koncových uživatelů na celém světě. Sentinel.-1D se přidá k družici Sentinel-1C vypuštěné v prosinci 2024. Obě družice disponují přijímači signálů družic Galileo pro přesné určení pozice na oběžné dráze, ale také nesou zařízení AIS (Automatic Identification System), které přijímá signály z plavidel. Podporuje tím povědomí o námořních oblastech i odhalování neoprávněných činností na moři. Vypuštění družice Sentinel-1D na palubě Ariane 6 odráží rostoucí schopnost Evropy umisťovat své družice na oběžnou dráhu podle vlastních podmínek, což posiluje odolnost služeb Copernicus a strategickou autonomii EU.

Themis, demonstrátor znovupoužitelného stupně rakety, který postavila firma ArianeGroup, dorazil na švédské středisko Esrange Space Centre u města Kiruna. Cesta z francouzského Les Mureaux vedla po silnicích, trvala dva týdny a měřila přes 3 000 kilometrů. Themis, vyvinutá v rámci kontraktu Evropské kosmické agentury, představuje první evropský plnorozměrový demonstrátor znovupoužitelného prvního stupně rakety. Celý projekt má za cíl posílit dozrávání klíčových technologií, které jsou potřebné pro vývoj budoucích nosných raket.
Evropská unie je v závěrečné fázi dokončování dohody se SpaceX o vypuštění čtyř navigačních družic Galileo v roce 2024.Poslední překážkou dokončení kontraktu na vypuštění bylo vyjednání bezpečnostní dohody na ochranu citlivých technologií. 8. listopadu 13:00
Kosmický rozpočet EU na příštích 7 let byl snížen o 2,8 miliardy EUR oproti původnímu plánu a bude se soustřeďovat na programy Galileo a Copernicus. 22. července 21:40
“More than ever, we need a strong EU Space Programme“ – Víc než kdykoli dříve potřebujeme silný kosmický program EU – více na change.org . 21. dubna 15:15

Ačkoli největším tahákem právě uplynulého týdne byl další start Falconu 9, odehrály se v minulých sedmi dnech i další události kosmonautiky, které si stojí za to připomenout. Od toho je tady další Kosmotýdeník, který vám už 297 týdnů přináší pravidelná shrnutí událostí kosmonautiky. V hlavním tématu dnes zabrousíme do evropské zemědělské politiky a toho, jak dokáže využít data družic Sentinel. Nevynecháme ani zprávu o novém oknu pro třetí start rakety Electron, které se dokonce v mezičase zvětšil náklad. Na řadu přijdou i další rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.