sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vypuštění mise 4DSpace-Daedalus je nejnovějším úspěchem podpořeným programem Prodex Evropské kosmické agentury, který umožňuje vysoce schopným výzkumným institucím účastnit se evropských vědeckých kosmických aktivit a misí. „ESA momentálně vede přes 400 kontraktů s instituty a průmyslovými firmami v rámci programu Prodex, programu pro vývoj vědeckých experimentů. Prodex podporuje průmyslový vývoj vysoce sofistikovaných vědeckých přístrojů a experimentů v oblastech vědy, pozorování Země a mikrogravitace pro vědecké mise ESA, jako jsou Smile, Plato, Comet Interceptor, EnVision, LISA, ExoMars, NewAthena, Arrakihs, a pro mise mimo rámec ESA, jako jsou CLPS, Solar-C a Polar-2. Vyvíjíme také přístrojové vybavení a experimenty pro Mezinárodní vesmírnou stanici,“ pochlubil se Michel Lazerges, který v agentuře ESA vede program Prodex.
Německá společnost OHB podepsala dohodu s Thales Alenia Space na výrobu, integraci a testy sondy EnVision pro Evropskou kosmickou agenturu. Vývoj mise EnVision vede společnost Thales Alenia Space na základě zakázky v hodnotě 367 milionů eur, která jí byla přidělena v únoru 2025. ESA věří, že prostřednictvím EnVision získá zevrubný přehled o Venuši. Podle agentury má tato mise prozkoumat planetu „od vnitřního jádra po horní atmosféru, charakterizovat interakci mezi jejími různými obálkami – atmosférou povrchem/podpovrchem a vnitřní strukturou.“
Pekelně horká, ukrytá pod neproniknutelnou vrstvou oblaků. A přesto — nebo právě proto — se stává cílem další vlny planetárního výzkumu. Kosmické agentury jako NASA, ESA, ISRO, ale i soukromé společnosti připravují sondy, které mají prolomit mlhu neznáma a přinést odpovědi na otázky, které si klademe už desítky let. Co se skrývá v mracích Venuše a co pod nimi? Je stále geologicky aktivní? A mohla mít někdy oceány a podmínky vhodné pro život? Ve druhé, a zároveň poslední části povídání o naší sesterské planetě se podíváme na to, co má přinést budoucí výzkum a proč bychom vlastně měli Venuši chtít dále zkoumat, když dosavadní bádání prokázalo, že jde o velmi nehostinné místo plné jedovatých látek? Může se sice zdát, že Venuše už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou. V nadcházejících letech se k ní chystá hned několik ambiciózních misí, které mají odhalit, jak se z pravděpodobně kdysi obyvatelného světa stalo rozžhavené peklo a zda něco podobného nehrozí i nám. Již proběhlé mise nám poodhalily podivný svět s velmi zajímavou a složitou atmosférou. Kromě toho je zde celá
Česká republika se může těšit ze svého dalšího úspěchu. Mise EnVision, kterou připravuje Evropská kosmická agentura, totiž bude mít český podíl – a ne zrovna malý. Firmy TRL Space, AerialComm, G.L. Electronic a SAWtronics totiž založily konsorcium, které agentura ESA vybrala pro zakázku v hodnotě 2,6 milionu eur (přibližně 65 milionů korun) na vývoj a výrobu vědeckého přístroje VenSpec-H. Jeho úkolem bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše, aby mohli vědci lépe porozumět historii planety. Smlouva o této spolupráci byla slavnostně podepsána 30. července v Moravském zemském muzeu. A jelikož EnVision poletí k Venuši, napadlo zástupce firem ozdobit přístroj siluetou Věstonické venuše, od jejíhož objevu letos uplyne 100 let. Historie, současnost a budoucnost si tak podají ruce.
Létající stroje nejsou jen doménou Země. Vědci, inženýři a kosmické agentury už desítky let zkoumají, jak posílat drony, balony, letouny a další roztodivné automaty na jiné planety a měsíce. A jejich nasazení bude stoupat. Všechny sondy, družice, moduly jsou samozřejmě také létající stroje, ale nás bude zajímat jiná, užší kategorie automatů. Od Marsu po Venuši až do odlehlých koutů Sluneční soustavy, tyto technologie nám pomáhají odhalovat tajemství vesmíru. Pojďme se podívat na pár nejzajímavějších nápadů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti.
2. května byl zveřejněn stručný přehled návrhu rozpočtu Bílého domu pro NASA na příští fiskální rok. 30. května pak NASA zveřejnila podrobnější přehled. Jeho jádrem je snaha o posílení průzkumných činností agentury za cenu zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců lidí. Nové dokumenty obsahují podrobnější informace o návrhu rozpočtu na nejvyšší úrovni, než jaké zveřejnil Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu ve svém stručném návrhu rozpočtu zveřejněném o čtyři týdny dříve. NASA zveřejnila rozpočtové dokumenty na svých internetových stránkách v pátek pozdě večer bez jakýchkoli fanfár a bez tradičního rozpočtového brífinku vedení agentury.
Evropská kosmická agentura (ESA) udělila společnosti Thales Alenia Space kontrakt v celkové hodnotě 367 milionů EUR na vedení vývoje družice EnVision, která má být vynesena v listopadu roku 2031 na vědeckou misi k Venuši.
Evropská sonda EnVision má provádět optické, spektrální i radarové mapování sesterské planety naší Země. Jenže než se tahle sonda o velikosti dodávky dostane do práce, bude muset provádět takzvaný aerobraking – snižování své oběžné dráhy pomocí tisíců průletů skrz horkou a hustou atmosféru planety Venuše, což potrvá zhruba dva roky. Evropská kosmická agentura ESA nyní na svém jedinečném testovacím středisku ověřuje vlastnosti kandidátských materiálů. Testuje u nich, zda dokáží bezpečně odolávat popsanému náročnému procesu „atmosférického surfování“.
Jak nejlépe na Zemi otestovat anténu kosmické mise, která musela být výrazně zvětšena, aby dokázala nahlédnout do podpovrchových vrstev jiné planety? Přesně takovou otázku řešili experti španělské firmy SENER, kteří pracují na kandidátském návrhu konstrukce antény pro evropskou misi EnVision. Ta by měla prozkoumat Venuši od jejího jádra až po nejvyšší vrstvy oblaků. K vyřešení výše popsaného problému se nakonec inženýři rozhodli připojit prototyp svého návrhu k horkovzdušnému balónu.
Máme za sebou týden, který byl opět opravdu napěchovaný kosmonautikou! Teď v neděli proto nastal ideální čas si připomenout ty nejzajímavější událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku se bude věnovat nově vyhlášenému výhledu Evropské kosmické agentury, který definuje, na jaká vědecká témata se agentura zaměří v letech 2035 – 2050, a tudíž, na jaké kosmické mise se můžeme těšit. V dalších tématech se budeme věnovat usazení centrálního stupně SLS mezi motory SRB, anebo parádním fotografiím z Marsu od čínského vozítka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
