Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Před 35 lety vzlétl ke svému prvnímu letu, a zároveň poslednímu, sovětský kosmoplán Buran. Byl to první zkušební let bez posádky v automatickém režimu. Po dvou obletech Země přistál na přistávací dráze kosmodromu Bajkonur. 15. listopadu 10:00
V minisérii věnované vývoji raketových motorů RD-170 a 171 jsme se dostali až k ostrému nasazení prvních jmenovaných motorů na nové těžkotonážní rakety Energija. Kromě toho ale pokračovaly i jejich statické zážehy, kterých byly provedeny stovky. Celý příběh však skončil nečekaně brzy. Těžká raketa Energija nakonec letěla pouze dvakrát – v obou případech však odvedla svou práci správně, což byla i zásluha jejích raketových motorů. V roce 1993 byl program Energija/Buran ukončen, ale raketové motory RD-170, které pro něj byly vyvíjeny, přežily.
Poté, co se podařilo otestovat a také za letu prověřit raketové motory RD-171 si mohli technici oddechnout, ale pořád před sebou měli testy motorů RD-170, které byly určeny pro sovětskou těžkou nosnou raketu Energija. V dnešním díle si dovolíme na chvilku odbočit od tématu motorů RD-170 a zaměříme se na související vývoj rakety Energija, konkrétně na testy jejího centrálního stupně s kyslíko-vodíkovými raketovými motory RD-0120. Ani tento program se totiž nevyhnul komplikacím a velmi razantním změnám plánů.
Postavit raketový motor není nic lehkého – dvojnásob to platí, pokud máte postavit velmi silný raketový motor. O tom se přesvědčili konstruktéři pracující na dnes již legendárním raketovém motoru RD-170. Testy totiž provázely technické problémy a speciální komise dokonce analyzovala alternativní možnosti pohonu raket Eněrgija, které by mohly nahradit motory RD-170. Uvažovalo se dokonce i o raketových motorech na tuhé pohonné látky. Žádná alternativní varianta ale nakonec nebyla schválena a vývoj motorů RD.-170 (a 171) mohl pokračovat.
Postavit nejsilnější ruský raketový motor nebylo jen tak. Před inženýry stála celá řada technologických výzev, se kterými do té doby neměl nikdo z nich žádné zkušenosti. Vývoj raketového motoru RD-170 (a podobného motoru RD-171) proto probíhal postupně. V rámci každé etapy se experti zaměřili na důkladné zkoušky jednotlivých systémů, ke kterým byly vyžity často i desítky testovacích exemplářů.
Povídání v minulém díle Vesmírné techniky mohlo vzbudit dojem, že už je vše vyřešeno a cesta k motorům RD-170 je volná. Ale skutečnost byla zamotanější. Dnes bude řeč o dalších změnách, které obnášely plány na nové rakety z rodiny RLA. Z nich ale nakonec sešlo, ale i přesto jedna raketa po několika úpravách přežila a posloužila jako základ nosiče Energija. Všechny tyto změny koncepce nakonec vedly k vývoji nejsilnějšího ruského raketového motoru, tedy RD-170.
Kdo by neznal legendární raketu Eněrgija. Do vesmíru sice letěla jen dvakrát, ale plány původně počítaly s jejím dalším vývojem. Kromě pekelně výkonné varianty Vulkán jsme se měli dočkat i dalších zajímavostí. Souběžně s tradičními urychlovacími bloky probíhal i vývoje jejich pokročilé verze. Bloky označované jako Bajkal navíc měly být znovupoužitelné. Po konci provozu raket Eněrgija se objevily plány na využití systému Bajkal na raketách Angara. Nejnovější informace hovoří o možnosti stavby úplně nové rakety, kde by Bajkal nefiguroval jako urychlovací stupeň, ale rovnou jako hlavní pohonná jednotka.
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část aktuální Kosmoschůzky bude vyhrazena americkým superraketám. Druhá část se bude věnovat prakticky témuž, ovšem na druhé straně zeměkoule, v Rusku. Pozor, akce začíná již v 17:30.
Na přelomu loňského a letošního roku ruská kosmická agentura RKK Roskosmos formulovala nový návrh týkající se supertěžké rakety pro budoucí ruský program průzkumu Měsíce. Podle všeho se zdá, že Rusko opouští pro tento účel dříve zvažované použití těžkých raket Angara a místo nich chce zbrusu nový supertěžký nosič. Nová architektura se přibližuje americké raketě Space Launch System co do velikosti i nosnosti, přičemž rusové momentálně pracují se dvěma možnými variantami horního stupně.
Fanoušci kosmonautiky většinou s nostalgickou slzou v oku vzpomínají na americkou lunární raketu SaturnV a s nadějemi vyhlíží příchod nových těžkých raket – ať už je to Falcon Heavy, BFR, nebo SLS. Velké nosiče nás zkrátka fascinují. Postavit malou raketu dá hodně práce ale postavit velkou raketu? To už chce hodně kumštu. V prvním díle našeho prázdninového pátečního seriálu se ale podíváme na projekty, které mohly být v čele tabulek nosnosti raket. Mohly, ale nejsou. Z nejrůznějších důvodů byl jejich vývoj zastaven. Pojďme se nyní podívat na exkurzi do historie a představme si pět nejzajímavějších těžkotonážních raket, které nikdy nedostaly šanci.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
