křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americký přístroj EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation) usazený na vnějším plášti stanice ISS pomohl vytvořit své první mineralogické mapy. Ty vznikly z jeho podrobných měření, která ukazují složení látek nacházejících se na povrchu. Konkrétně tyto mapy pokrývají oblasti v severozápadní Nevadě a také v jihozápadní Libyi. Větrné pouštní oblasti jako tyto dvě jsou zdrojem jemných prachových částic, které vítr snadno zvedne a přenese do atmosféry. Tady mohou tyto částice ohřívat, ale také chladit okolní vzduch. Vědci však doposud nebyli schopni měřit, zda prach v atmosféře má ve výsledku oteplující či ochlazovací účinky – a to jak v lokálním, regionálním či globálním měřítku. Data z přístroje EMIT pomohou expertům vylepšit počítačové modely a zlepšit naše chápání vlivu prachu na klima.
Poté, co byl přístroj EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation) dopraven na ISS lodí Dragon 2 v rámci msie CRS-25, došlo k jeho instalaci na vnější plášť orbitálního komplexu. Pozemní tým nezahálel a přistoupil k aktivaci zařízení, které už poslalo svůj první snímek Země. Milník označovaný jako „first light“ (doslova přeloženo první světlo) proběhl 27. července ve 4:51 SELČ v době, kdy stanice prolétávala nad západní Austrálií. EMIT postavený v jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory se zaměřuje na mapování složení minerálního prachu v suchých oblastech Země, aby bylo možné lépe porozumět tomu, jak prach ovlivňuje ohřívání a ochlazování klimatu. Přístroj měří stovky vlnových délek světla odraženého od materiálů na Zemi. Odlišné látky odráží jiné vlnové délky světla, což vytváří jedinečný spektrální „otisk prstu“. Když tato data sbírá snímkovací spektrometr a výsledky analyzují zkušení výzkumníci, mohou odhalit, z čeho je materiál tvořen.
Falcon 9, který měl startovat již před měsícem na misi CRS-25, konečně stojí na rampě a je připraven ke startu. Důvod dlouhého odkladu startu je prostý. Při předstartovních přípravách byl zjištěn únik pohonných látek pro trysky Draco, které zajišťují manévrování. Na ISS Dragon dopraví potraviny, oblečení, vědecké experimenty atd. Při této misi sebou také Dragon poveze několik CubeSatů, z toho pět z nich bude studentských, které budou na oběžnou dráhu vypuštěny v rámci programu ElaNa 45. Dále se na oběžnou dráhu podívá CubeSat TUMnanoSAT, což je první moldavský CubeSat, na kterém Moldavsko spolupracovalo s agenturou JAXA. Dalším zařízením na palubě bude EMIT. Tento přístroj bude umístěný na plošině ELC-1 a má za úkol mapovat množství, složení a výskyt prachu v atmosféře. Jedním z biologických experimentů, které Dragon doveze, bude i výzkum hojení ran v mikrogravitaci. První stupeň pro tuto misi má označení B1067 a bude startovat po páté. Přistávat bude na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 300 kilometrů od pobřeží.
Za účelem pomoci výzkumným modelům klimatických efektů má mise Earth Surface Mineral Dust Source Investigation sledovat složení minerálů, ze kterých se stanou částice polétavého prachu. Ty jsou pak větrem hnány přes kontinenty i oceány a mají na svědomí více věcí než jen zamlženou oblohu, podrážděné plíce nebo nános na automobilech. Takzvaný minerální prach, případně pouštní prach může mít vliv na počasí, urychlovat tání sněhu, nebo hnojit rostliny na souši i v oceánech. Částice ze severní Afriky mohou po celé planetě cestovat tisíce kilometrů a na různých místech ovlivňují rozvoj fytoplanktonu, zásobují živinami amazonské deštné pralesy a zahalují některá města závojem, který zároveň pohlcuje a rozptyluje sluneční světlo.
Agentura NASA chystá na letošní rok vypuštění čtyř misí, které mají z nízké oběžné dráhy studovat Zemi. Měly by vědcům poskytnout více informací o podstatě klimatických systémů a procesů. Jde například o extrémní bouře, chování povrchových vod, či atmosférického prachu. Družice na oběžné dráze nabízí jedinečný a neustálý pohled na naši planetu. Díky flotile vědeckých družic mohou odborníci pečlivě sledovat drobné změny spojené s různými vzájemně provázanými prvky životního prostředí – od kvality ovzduší až po mořský led.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
