Neutron
Selhání palivové nádrže během testů v lednu odloží první start rakety Neutron společnosti Rocket Lab nejméně na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Selhání palivové nádrže během testů v lednu odloží první start rakety Neutron společnosti Rocket Lab nejméně na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Společnost Sierra Space oznámila, že dlouholetý manažer obrany Dan Jablonsky byl s účinností od 2. března jmenován generálním ředitelem.
Společnost CesiumAstro 26. února oznámila akvizici společnosti Vidrovr, startupu specializujícího se na umělou inteligenci pro analýzu multimodálních signálů.
Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.
Britský mobilní operátor Virgin Media O2 oznámil, že 26. února začal ve Spojeném království nabízet připojení mezi družicemi a chytrými telefony, což představuje první komerční nasazení služby Starlink Direct-to-Cell společnosti SpaceX v Evropě.
Indická kosmická agentura oznámila, že selhání ventilu zabránilo navigační družici NVS-02 vypuštěné před více než rokem ve zvýšení oběžné dráhy.
Společnost Seraphim Space 25. února oznámila, že dokončila získávání finančních prostředků pro svůj druhý soukromý fond rizikového kapitálu, poté, co překročila svůj cíl 100 milionů dolarů na podporu nových startupů v oblasti vesmírných technologií.
Evropská investiční odnož poskytuje lucemburské společnosti OQ Technology půjčku ve výši 25 milionů eur na rozšíření své konstelace přímého připojení k zařízením (DIM). Jedná se o snahu kontinentu konkurovat snahám USA o propojení chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Sophia Space získala počáteční financování ve výši 10 milionů dolarů na urychlení vývoje vesmírných počítačů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Již více než rok se vám na stránkách subdomény přednášky snažím nabízet archivní záznamy již minulých přednášek, které se z části či plně zabývají kosmonautikou. Tyto archivní záznamy jsou čas od času přerušovány upozorněními na přednášky budoucí. Jedním z nich je i článek dnešní. V něm se zároveň pokusím o určitý experiment, protože zde nebudu diváky upozorňovat na jedno budoucí vystoupení, ale rovnou na dvě současně. Za oběma přenosy stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium.
V pondělí 11. října v podvečer proto neváhejte včas zapnout své monitory. Nejprve přijde v 17:00 na řadu Martin Gembec, redaktor serveru Kosmonautix, který nás ve svém pravidelném pořadu seznámí s novinkami v astronomii a kosmonautice. Jako vždy se nejprve dozvíme, co je možno vidět na noční obloze, poté nám ukáže zajímavé astrofotografie z českých luhů a hájů a rozhodně ve svém vystoupení nezapomene zmínit i zajímavosti z kosmonautiky za uplynulý týden.
Po skončení Martinova vystoupení dostanete několik minut na doplnění tekutin a opět vám doporučím se pohodlně posadit,
Po nějaké době, kdy jsme zveřejňovali jen záznamy již vyšlých přednášek, tu opět přichází na řadu jedna přednáška, která teprve pronesena bude a navíc ji bude možno shlédnout v přímém přenose. Tato okolnost sebou přináší jedno velké plus. Díky tomu, že budete jako diváci sledovat její premiéru, získáte také možnost položit přednášejícímu otázku, či jeho výkon okomentovat.
A nyní již k plánovanému přenosu. Letos na jaře pro vás se šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer spolu s Hvězdárnou a planetáriem Brno společně připravili nový cyklus přednášek. V jeho rámci každé tři měsíce vystoupí Dušan Majer a během svého vystoupení shrne dění v kosmonautice za uplynulé období. První dva díly pokryly prvních šest měsíců letošního roku a v dnešním díle si připomeneme červencové, srpnové a zářijové kosmonautické události. Pro každý měsíc se dozvíme tři nejzajímavější aktuality v uplynulém období. Aniž znám obsah zítřejší přednášky, domnívám se, že hlavními body jeho vystoupení budou první pilotovany let VSS Unity firmy Virgin Galactic, první komerční let firmy Blue Origin a na závěr přijde asi ta hlavní událost, kterou
Dnes se naposledy vrátíme k loňskému semináři o raketové technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí a podíváme se na jedinou přednášku, kterou zde proslovil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, Dušan Majer. Vybral si pro ni nesporně velmi atraktivní téma, kalifornskou raketovou firmu SpaceX. Je to společnost, která do kosmonautiky po řadě desetiletí přinesla počátkem 21. století svěží vítr. Na tomto serveru se již několik přednášek o této firmě nachází a mají jedno společné, nabízí tak říkajíc pohled na SpaceX od jejich počátků až do současnosti. Dnešní přednáška je v tomto jiná. Dnes se nebudeme zabývat historií firmy, ale vrátíme se v čase o pouhý rok a ohlédneme se za aktivitami této firmy v roce 2020. A že je z čeho vybírat. Během tohoto období vybudovala na oběžné dráze největší satelitní konstelaci všech dob. Dál také firma vynáší náklady pro platící zákazníky a zásobuje ISS. Tou nejdůležitější aktivitou v loňském roce však bezesporu byla pilotovaná mise Demo-2, první pilotovaný start soukromé kosmické lodi v historii. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců 2020.
Píše se rok 2017 a na pozvání Jihlavské astronomické společnosti vystupuje na pódium Dušan Majer, šefredaktor serveru kosmonautix. Téma jeho přednášky je poměrně prosté, představení směrů, kterými se ubírá v současnosti americká pilotovaná kosmonautika. Pokud jste jen trošku fandové kosmonautiky, jednoznačně jste již na tomto místě schopni odhadnout, o čem bude řeč. Američané tou dobou nestavěli jen jednu pilotovanou loď, ale hnedle tři a k tomu všemu vyvíjeli i nový supertěžký nosič zvaný Space Launch System, zkráceně SLS. Každá z pilotovaných lodí má však jiné určení. Lodě vyvíjené firmami SpaceX a Boeing mají za úkol dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, naproti tomu Orion, který pro NASA staví Lockheed Martin, je určen pro lety za nízkou oběžnou dráhu Země. V přednášce nám budou představeny plány vývoje a termíny, kdy se zkoušky jednotlivých lodí a raket uskuteční. Je možné, že se v průběhu přednášky u řady termínů pousmějete, ale taková je zkrátka kosmonautika a málokdy se v ní stává, že se v ní termíny dodržují, daleko častějším jevem je, že se vše odkládá a posunuje do budoucnosti.
Končící týden pro pro vás připravil ještě poslední přenos. Tentokrát však nepůjde o záznam starší přednášky, ale o pozvánku na přenos budoucí. Již více než rok pro své nepřítomné návštěvníky a diváky připravuje Hvězdárna a planetárium online pořad Sedmikrásky, ve kterém pravidelně informují o novinkách na poli astronomie a kosmonautiky. Vždy se dozvíte, co je možno zahlédnout na noční obloze a čas od času si připraví také povídání o různých zajímavostech. V odvysílaných pořadech byla již řeč o reformách kalendáře, světelném znečištění, vesmírných katastrofách či letech na Měsíc v rámci programu Apollo. Průvodci pořadu budou jako obvykle ředitel brněnské hvězdárny a senátor Jiří Dušek společně s redaktorem českého rozhlasu Brno Jiřím Kokmotosem.
Zmínění pánové si také do svého vysílání zvou čas od času různé zajímavé hosty jako jsou například Zdeněk Mikulášek, Norbert Werner, Miloš Tichý, Miloslav Druckmüller a další. Tentokrát se oba hlavní protagonisté opět rozhodli pozvat do svého pořadu experta na kosmonautiku a šéfredaktora serveru kosmonautix.cz Dušana Majera. Tématem jejich rozhovoru bude nedávný start nejsilnější čínské nosné rakety CZ-5, která při svém sedmém startu
Vážení čtenáři, rádi bychom vám tímto neplánovaným krátkým článkem nabídli možnost shlédnout premiéru přednášky Dušana Majera na téma kosmonautických aktualit. Na našem serveru vám už dlouhou dobu nabízíme hlavně záznamy starých přednášek. Poslední dobou se tento trend ale začíná měnit. Stále více popularizátorů se uchyluje k přednášení pomocí streamů a pro vás diváky to znamená, že máte možnost shlédnout více a více přednášek online, v okamžiku kdy vznikají. Navíc tím získáte možnost přednášejícímu položit otázku.
Dlouhou dobu jsme vám na serveru nabízeli hlavně záznamy různě starých přednášek. Poslední dobou se tento trend ale začíná měnit. Stále více popularizátorů se uchyluje k přednášení pomocí streamů a pro vás diváky to znamená, že máte možnost shlédnout více a více přednášek online, v okamžiku kdy vznikají. Navíc tím získáte možnost přednášejícímu položit otázku.
Přednáška, které máte možnost se ve čtvrtek 8.4.2021 v 19:00 zúčastnit, bude svým způsobem premiérou. Autor v ní plánuje pravidelně shrnovat dění v kosmonautice za uplynulé tři měsíce. Přednášející, kterým nebude nikdo jiný než šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer, vždy vybere tři nejzajímavější události v každém z uplynulých měsíců. Přednáška má název Kosmonautické aktuality I/2021, shrne vám tedy v krátkosti dění v kosmonautice v měsících lednu, únoru a březnu. Na závěr přednášky vám pak Dušan v krátkosti nastíní budoucí kosmonautické dění. Přednáška se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Dnešní příspěvek vám čtenářům a divákům nepřinese záznam přednášky, ale spíše pozvánku na neděli 14.03.2021 ve 20:00, kdy se na Hvězdárně a planetáriu Brno sejdou ředitel hvězdárny Jiří Dušek, redaktor českého rozhlasu Brno Jiří Kokmotos a šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Tématem jejich rozhovoru bude kosmonautika a především potom samozřejmě novinky z Marsu, kde před nedávnem přistál další robotický rover Perseverance. Povídání se uskuteční v rámci pořadu Sedmikrásky, který hvězdárna vysílá už od října pravidelně každou neděli. Původně se jednalo o pouhé povídání o astronomických událostech týdne. Jak už to tak s podobnými pořady bývá, pomalinku se zvětšovala šíře jeho záběru, takže si pánové moderátoři postupně připravovali i doplňková témata, která s astronomií souvisí, jako je například reforma kalendáře, vesmírné katastrofy, toulky po planetách a protože astronomie velmi úzce souvisí s kosmonautikou, docházelo často i na povídání o různých sondách či pilotovaných misích. Do pořadu jsou zváni i hosté jako například Tomáš Přibyl, Zdeněk Mikulášek, Norbert Werner, Miloš Tichý a další. Po novém roce vyslyšeli diváky a zapojili i obrazovou složku. Pořad vetšinou trvá hodinu. Přeji příjemně strávený nedělní
Už od konce devadesátých let krouží nad našimi hlavami Mezinárodní vesmírná stanice. Na jejím provozu se podílí jako hlavní partneři Roskosmos spolu s NASA a dalšími zahraničními partnery. Stanice se dlouhé roky budovala a dokončena byla v roce 2011. V té době se však již začaly objevovat plány na sestavení nové menší orbitální stanice, která by nebyla umístěna na nízké dráze Země, ale dál. Plány se postupně upravovaly, program získal od roku 2015 financování, časem se začala také vyjasňovat podoba a budoucí poloha této nástupnické základny. Své návrhy předkládaly jednotlivé firmy i kosmické agentury. Vše se postupně začalo krystalizovat směrem, že budoucí stanice nebude na povrchu Měsíce, ale spíše se bude nacházet v blízkosti věčného souputníka naší Země. V roce 2017 NASA kontaktovala i různé vědecké týmy, aby se pokusily navrhnout koncepty vědeckých studií, který by využívaly polohu budoucí stanice. Finální podoba stanice stále nebyla definitivně určena, ale 4 moduly již získaly definitivní podobu, jsou jimi Power and Propulsion Element (PPE), Habitation and Logistic Outpost (HALO),
Pomalu nám končí týden, v jehož průběhu jsme se věnovali Marsu. V pondělí nám byla představena myšlenka lidské cesty na Mars, ve čtvrtek několik různých přenosů pokrývalo úspěšný
pokus o přistání amerického roveru na Marsu a dnes se k rudé planetě vrátíme prozatím naposled. Když jsme si tu minule představovali historii průzkumu této planety, řekli jsme si, že až do konce 20. století ležel průzkum Marsu na bedrech americké a sovětské/ruské kosmonautiky. V roce 1998 sice na japonské raketě odstartovala k Marsu sonda Nozomi, ale té se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu planety. První úspěch dosažení oběžné dráhy jinou než ruskou či americkou sondou tak nastal až v prosinci roku 2003, kdy se tento cíl podařil evropské sondě Mars Express. Úspěch to však byl jen poloviční. Sonda samotná je sice stále funkční a má palivo pro svůj provoz až do roku 2026, neúspěch však spočívá ve faktu, že sebou k rudé planetě nesla i lander Beagle 2. Ten sice zahájil sestup, ale nikdy se již z povrchu planety neozval. Čtvrtou velmocí, která dokázala
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.