Bellatrix Aerospace
Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl jednoznačně jedenáctý integrovaný testovací let rakety Starship firmy SpaceX. Další bod, který v tomto měsíci stojí za připomenutí, je první zásobovací let nové japonské nákladní lodi na ISS. V říjnu odstartovala i 16. čínská pilotovaná mise s označením Shenzhou 21. Nejdůležitější událostí měsíce listopadu bylo poškození startovní rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur během startu mise Sojuz MS-28, do opravení rampy není možno vysílat k ISS pilotované kosmické lodi Sojuz ani nákladní lodi Progress. V listopadu stál rozhodně za pozornost i druhý start rakety New Glen se sondou EscaPADE či rozpočet evropské kosmické agentury ESA. V prosinci se uskutečnil první orbitální start nové čínské rakety ZhuQue 3, jejíž první stupeň se následně pokusil i o přistání. V tomto měsíci se o totéž pokusila i jihokorejská soukromá společnost s raketou HANBIT-Nano, tentokrát však neúspěšně a také se podíváme,

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí za uplynulým rokem. Zmíněna bude přelomová mise Fram2 firmy SpaceX, při které se poprvé lidské bytosti zavítaly na polární oběžnou dráhu. Řeč přijde i na vynesení teleskopu SPHEREx, který máá studovat stovky milionů galaxií a jejím cílem je pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel a jak běžné jsou v planetárních systémech základní složky života (voda či organické látky). Podíváme se rovněž na potíže SpaceX, které provázely testy rakety Starship 2. generace. Zabrousíme i na téma rozpočtů americké NASA a evropské ESA. V závěrečné části přednašky Dušan zmíní i novinky v průzkumu našeho Měsíce. Přednáška bude pocházet z přednáškového cyklu Pátečníků a uskuteční se na půdě Přírodovědecké fakulta Univerzity Karlovy, v Benátské ulici 2 v Praze. Vy mimopražští máte navíc i příležitost ji shlédnout online, stačí si zapnout kanál pátečníků na serveru youtube v 17:00

Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku o roverech si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků a přednesena byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká NASA. Ta je sice největší ze všech, ale není jediná. Stejně tak americké soukromé firmy jsou mezi lidmi nejznámější, ale nejsou jediné. V této přednášce se podíváme na kosmické programy Číny, Evropy, Indie, Iránu, Izraele, Japonska, Ruska či obou Korejí. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol prozkoumat asteroid 65803 Didymos. Asi nejzajímavější událost měsíce října nám přinesl zhruba o týden později pátý testovací let rakety Starship, při kterém se podařilo i zachytit přistávající booster Super Heavy. O den později se z rampy LC-39A odlepil Falcon Heavy se sondou Europa Clipper určenou k průzkumu měsíce Europa planety Jupiter. Přesuňme se již do měsíce listopadu, kdy se začala skládat nejsilnější raketa světa Space Launch System pro misi Artemis II. I v listopadu jsme se dočkali testovacího letu rakety Starship v pořadí již šesté. Poslední událostí, která stála za zmínku je návrat posádky kosmické lodi Shenzhou 18 z půlročního pobytu na čínské stanici Tiangong. V prosinci se zaměříme na start družice Sentinel-1C evropské kosmické agentury určené k dálkovému průzkumu Země. Evropská kosmická agentura v prosinci uskutečnila i další zajímavý start, kterým byla

Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli pozorovat start nosiče z rodiny raket Delta. Tyto rakety tu s námi byly předlouhých 64 let. O několik dní později jsme po tříleté odmlce mohli také sledovat start ruské rakety Angara A5. Tento měsíc sebou také přinesl prezentaci šéfa SpaceX, Elona Muska, který nám přednesl plány SpaceX nejen na využití a budoucnost raket Starship. Tímto se pomalu posouváme do měsíce května, kdy jsme mohli sledovat start čínské měsíční sondy Chang’e 6, která měla za úkol přinést vzorky měsíční půdy z odvrácené strany. Také jsme mohli sledovat několikeré odklady pilotované lodi firmy Boeing, Starliner, která se od počátku května chystala ke svému prvnímu startu. Snad moc nepředběhnu budoucnost, když již teď prozradím, že úspěšného startu jsme se dočkali až v červnu. Poslední událostí měsíce května, která

Máme za sebou již první tři měsíce roku 2024, proto nastal čas podívat se, co nám toto čtvrtletí přineslo v kosmonautice. Jako již tradičně nám uplynulé události shrne šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Měsíc leden se nám nesl ve znamení zařízení určených pro průzkum Měsíce a Marsu. Jako první přišel na řadu japonský lander Slim, kterému se podařilo v polovině ledna přistát na měsíčním povrchu. Ve stejném měsíci se také uskutečnil inaugurační let nové rakety firmy ULA Vulcan, která při této misi vynesla i neúspěšný měsíční lander Peregrine. Také jsme se rozloučili s vrtulníkem Ingenuity, který takřka tři roky létal nad povrchem planety Mars. I měsíc únor začal startem měsíčního landeru Nova-C, který postavila firma Intuitive Machines a vynesl jej Falcon 9. Na svou minimálně tříletou misi se vydala i družice Pace, určená k dálkovému průzkumu Země a celý nejkratší měsíc v roce byl zakončen úspěšným reparátem nové japonské rakety H3. Asi nejzajímavější událostí celého čtvrtletí byl patrně třetí pokus o start nové rakety SpaceX s názvem Starship. Další událostí tohoto měsíce byl

Téma raket mi přišlo poměrně dost zajímavé a jsem velice rád, že vám i do třetice mohu tento týden představit zajímavou raketu. Zatím jsme se věnovali nejprve již dávno vyřazenému Atlasu I a pokračovali jsme moderní raketou Electron. Jako poslední eso v rukávu jsem si pak nechal nosič, který je teprve vyvíjen. Půjde o plně znovupoužitelný stroj firmy SpaceX, který se nazývá v současnosti Super Heavy Starship, ikdyž v minulosti měl jména různá. Nejprve se mu říkalo Mars Colonial Transporter, už při jeho představení v roce 2016 však došlo ke změně názvu na Interplanetary Transport System. Ani toto jméno mu však nevydrželo dlouho. Raketa byla na počátku navrhovaná s průměrem 12 metrů a výšce 122 metrů, časem se však její průměr smrskl na 9 metrů. Průběžně se měnily i materiály, ze kterých měla být raketa postavena. Tím byly nejdříve uhlíkové kompozity, ale v roce 2018 byl celý koncept radikálně změněn a v současnosti se k její konstrukci používá nerezová ocel. Po svém dokončení má mít tato raketa nosnost 100-150 tun na nízkou oběžnou dráhu. Raketu i její

Dle kalendáře už nám skončilo léto, takže se nachýlil pomalinku čas, abychom se připravili na další shrnutí dění v kosmonautice, které pro nás pravidelně připravuje šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned první červencový den nám přinesl start teleskopu Euclid evropské ESA, kterou vynesla raketa Falcon 9. Již o pět dní později jsme se rozloučili s tahounem světové kosmonautiky raketou Ariane 5, která dlouhá desetiletí spolehlivě vynášela vědecké, vojenské i komerční zakázky. Poslední událostí, kterou v červencovém výčtu nemůžeme opomenout, je start indické mise Chandrayaan-3, díky které se v srpnu Indie stala čtvrtou zemí, jejíž lander dokázal měkce přistát na povrchu Měsíce. Tímto přistáním jsme se zároveň pomalu přehoupli do dalšího měsíce, kdy se o totéž neúspěšně pokusila ruská sonda Luna-25. I tento měsíc nám přinesl loučení, naposledy jsme mohli vidět start rakety Antares 230+ v rámci zásobovací mise NG-19. Pokud jde o měsíc září, ten nám přinesl pouze teplé počasí a velmi zajímavé události v kosmonautice. Po více jak sedmi letech se totiž úspěšně zakončila pouť sondy Osiris-REX

OSIRIS-REx je sonda americké NASA, která se do vesmíru vydala 8. září roku 2016 pod aerodynamickým krytem rakety Atlas V. Sonda měla za cíl dostat se k cílové planetce 101 955 Bennu, prozkoumat ji, odebrat u ní vzorky a dopravit je zpět na Zemi. 3. prosince 2018 se sonda ocitla 19 km od planetky. V blízkosti asteroidu sonda strávila přibližně 505 dní, během kterých se snažila o cílovém tělese zjistit co nejvíce. Samotný odběr vzorků proběhl dne 20. října roku 2020. Sonda následně strávila u planetky ještě několik dalších měsíců, než se v dubnu roku 2021 vydala na zpáteční cestu. Dnes v odpoledních hodinách bylo naplánováno přistání pouzdra se vzorky asteroidu na Zemi. A právě u příležitosti návratu vzorků si pro vás Hvězdárna a Planetárium Brno připravila přímý přenos této události. Komentářem nás celou dobu provázeli pan ředitel, Mgr. Jiří Dušek PhD., redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz pan Dušan Majer a Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Pro ty, kteří celou událost nestihli, jako například já, je samozřejmě
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.