Štítek ‘Dream Chaser’

Boeing nebude na ISS vozit zásoby

Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.

Kosmotýdeník 160. díl (5.10. – 11.10.2015)

Právě uplynulý týden by se z pohledu kosmonautiky dal označit za vizuální. Tisíce nepublikovaných snímků z programu Apollo, modrá atmosféra kolem Pluta a další obrázky startujícího Atlasu V na nás podnikly vizuální frontový útok. Avšak Kosmotýdeník vám představí i další události. Podíváme se, jak pokračuje vývoj malého raketoplánu Dream Chaser. V soukromém sektoru zůstaneme při zprávě o postupu přípravy lodi Cygnus, která poprvé poletí ve vylepšené variantě. Zavítáme i do Číny, kde byly vyneseny čtyři technologické družice. Nebude chybět ani snímek týdne a další doprovodné informace. Přeji vám příjemnou neděli a dobré čtení aktuálního vydání Kosmotýdeníku.

Dream Chaser v nákladní verzi

Když byl před několika měsíci miniraketoplán Dream Chaser vyřazen z finálového výběru nových soukromých lodí, které budou vozit astronauty na ISS, bylo jasné, že se firma SNC, která za ním stojí, bude snažit hledat nová odbytiště. Nyní se zdá, že by se lehce upravený miniraketoplán mohl ucházet o druhé kolo dopravy nákladů na ISS, které má odstartovat v roce 2018. Stroj má disponovat sklopnými křídly, takže by se při startu vešel po běžný pětimetrový aerodynamický kryt. miniraketoplán má být znovupoužitelný, nebude používat toxická paliva a po přistání na ranveji letiště bude možný okamžitý přístup k nákladu.

Druhé kolo dopravy nákladů na ISS

V roce 2008 NASA uzavřela smlouvy se dvěma soukromými firmami na dopravu nákladu na ISS. SpaceX měla za 1,6 miliardy dolarů dopravit na stanici 12 lodí a OSC za 1,9 miliardy 8 lodí Cygnus. Program CRS (Commercial Resupply Services) momentálně probíhá a NASA oběma společnostem přidala pár misí – od SpaceX nakonec poletí tři Dragony a od OSC jeden Cygnus navíc. Jenže ISS bude fungovat minimálně do roku 2020, možná až 2024. Současný program CRS ale skončí v roce 2017. NASA proto připravuje jeho nástupce – CRS-2.

Kosmotýdeník 121. díl (5.11. – 11.1.2015)

Nový rok začal jen před pár dny, ale už jsme mohli v kosmonautice zažít několik zajímavých momentů, které by rozhodně neměly být zapomenuty. Nejzajímavějším momentem byl včerejší start soukromé rakety Falcon 9. Pozornost byla upřena hlavně na první stupeň, který měl poprvé v historii zkusit přistát na mořské plošině. Kromě toho nastala doslova velkosklizeň na poli planet mimo Sluneční soustavu. Zapomenout nesmíme ani na rozhodnutí amerického úřadu, který rozhodl o protestu firmy Sierra Nevada Corporation.

AKTUALIZOVÁNO: SpaceX a Boeing musí zastavit

Před pár dny jsme na našem blogu informovali o tom, že NASA vybrala dvě firmy, které by měly od roku 2017 vozit astronauty na ISS. SpaceX a Boeing prošly do finále a společnost Sierra Nevada Corporation zůstala na jediném nepostupovém místě. Výrobci miniraketoplánu Dream Chaser se s tím ale odmítli smířit. 26. září podali protest proti výsledkům výběru a ačkoliv to původně vypadalo, že se SpaceX a Boeingu toto odvolání nedotkne, NASA nyní oběma společnostem nařídila pozastavit práce na testech a přípravách jejich pilotovaných lodí, dokud se celá situace nevyřeší.

Kosmotýdeník 105. díl (15.9. – 21.9.2014)

Týden se s týdnem sešel, máme tu opět neděli, čas oběda. V televizi běží politická debata a na našem portálu vychází Kosmotýdeník – náš nejdéle fungující seriál, jehož cílem je shrnout kosmické události z uplynulých sedmi dnů. Dnes na Vás čekají tři velká témata a pár menších. Obecně by se dalo říct, že se budeme pohybovat okolo tématu soukromých kosmických agentur. Nejprve si řekneme pár slov o výběru soukromých lodí, které budou na ISS vozit posádku, připomeneme si start soukromé lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici a v posledním velkém tématu bude řeč o pokusu amerických firem nahradit závislost jejich země na ruských motorech.

Dragon V2 vs. CST-100 vs. Dream Chaser – kdo s koho?

CST-100 - Dream Chaser - Dragon V2

SpaceX, Boeing a Sierra Nevada Corporation – tři firmy, které v uplynulých týdnech a měsících připravovaly své kosmické lodě. V rámci programu CCdev, který vyhlásila NASA se tyto tři firmy dostaly až do nejužšího finále. Nejde o nic menšího než o výběr lodi, která bude v příštích letech dopravovat americké (a další „západní“) astronauty na ISS a zbaví tak americkou kosmickou agenturu závislosti na ruských lodích Sojuz.

Kosmotýdeník 71. díl (20.1. – 26.1.2014)

Pokud jste se tak jako každou neděli těšili na pravidelný souhrn kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden, dočkali jste se. přichází tradiční Kosmotýdeník a s ním i tři největší momenty předposledního lednového týdne. Těšit se můžete na informace o probuzení evropské sondy Rosetta, budeme se věnovat i vypuštění nového amerického telekomunikačního satelitu. Nezapomeneme ani na firmu Sierra Nevada Corporation, která způsobila mezi fanoušky kosmonautiky menší rozruch prohlášením o miniraketoplánu Dream Chaser. Aktuální díl zakončíme krásně kulatým výročím vozítka Opportunity, které brázdí povrch Marsu již stěží uvěřitelných deset let.

Zachrání americký miniraketoplán Evropa?

Americký miniraketoplán Dream Chaser, který je spolu s loděmi DragonRider od SpaceXCST-100 od Boeingu ve hře o lukrativní kontrakt na dopravu amerických astronautů na oběžnou dráhu je v tomto souboji outsiderem. Již delší dobu se mluví o tom, že pokud dojde k redukci kandidátů (což je velmi pravděpodobné), tak to „odnese“ právě okřídlená kosmická loď z dílny společnosti Seirra Nevada Corporation. Nyní se ale zdá, že by si celý program mohl zachránit krk spoluprací s Evropou. O co by šlo a je vůbec taková spolupráce možná? Můžeme se těšit, že budou evropští astronauti létat do vesmíru na americké lodi, nebo to bude celé trochu jinak? Na to se zaměříme v našem dnešním článku.