křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poslední přednáška tohoto týdne se bude zabývat kometami, jejich historií i současností. Komety jsou malá tělesa složená především z ledu a prachu a obíhající většinou po výstředně eliptických drahách naší sluneční soustavou. Ale vývoj jejich poznání postupoval zpočátku velmi pomalými krůčky. Až na počátku 17. století se poprvé kupříkladu objevila teorie, že se jedna kometa periodicky vrací ke Slunci. Tuto předpověď učinil slavný britský astronom Edmund Halley. Víc jsme se o nich však začali dozvídat až ve století 20. Velice nám přitom pomohly kosmické sondy. A nejedná se jen o slavné průzkumníky komet, kterými byly sondy Deep Space 1, Giotto, Stardust, Deep Impact či Rosetta, ale hlavně a především je to sonda SOHO, která už objevila stovky komet v okolí našeho Slunce. Přednášejícím bude profesor RNDr. Miloslav Druckmüller CSc., který se věnuje věnuje matematickému zpracování obrazu a učí na Vysokém učení technickém v Brně. Svou přednášku pak zakončí tím, že nám povypráví o tom, jak vyfotil své nádherné fotky komety C/2006 P1 (McNaught). Přednáška pochází z archívu Hvězdárny a planetária Brno.
Projektil mise Deep Impact narazil do jádra komety 9P/Tempel a vytvořený kráter byl hluboký 30 m, o průměru 100 m. Bylo uvolněno cca 250 mil. kg vody. 4. července 22:00
Léto se chýlí k závěru a dává nám to pocítit i příroda. Věřme, že se i v září ohřejeme a že sucho už bude menší. Ještě předtím, než se konec prázdnin stane realitou, máme tu pro vás poslední letošní díl našeho seriálu TOP5. Pokud jde o výzkum komet, nemůžeme si pochopitelně klást za cíl podrobně se jím zabývat od dávné minulosti až po současnost. Řekli jsme si ale, že by bylo určitě zajímavé se podívat alespoň na ty komety, jejichž jádra byla fotografována kosmickými sondami. Historie tohoto výzkumu nesahá příliš do minulosti. Konkrétně do roku 1986, kdy byla zkoumána slavná Halleyova kometa. Poslední kometu máme také ještě v živé paměti díky sondě Rosetta a modulu Philae. Méně bulvární název dnešního dílu by tedy asi měl být Výzkum komet kosmickými sondami. Pojďme se tedy pokochat kometami pod drobnohledem kosmických sond.
Komety fascinovaly lidstvo už od pradávna. Není se co divit – čas od času se nečekaně na obloze objevila hvězda, která za sebou táhla podivný ohon. Naši předkové se komet báli a považovali je za symboly zla, neštěstí, válek a hladomorů. Jak ale lidé stále více chápali svět kolem sebe, tím více jim docházelo, že komety nejsou žádní poslové špatných zpráv, ale naopak velmi zajímavá tělesa, která nám mohou napovědět mnoho zajímavých informací o historii naší soustavy a možná i o tom, jak se na Zemi dostala voda, nebo základní prvky života. Výzkum těchto vesmírných tuláků zažil neskutečný pokrok – od nesmělých průletů v uctivé vzdálenosti, přes zachytávání prachových zrnek, bombardování povrchu až po měkké přistání a zkoumání z oběžné dráhy.
Jak už na našem blogu zaznělo v mnoha článcích, kosmonautickou událostí letošního roku je bezesporu mise evropské sondy Rosetta, která se jako první lidmi vyrobený objekt usadila na oběžné dráze kolem jádra komety a navíc na podzim na jeho povrch vysadí malý přistávací modul – také to bude historická premiéra. Jenže byla by velká chyba myslet si, že před Rosettou jsme komety nezkoumali. Z průletů kolem nich jsme dokázali nasbírat mnoho zajímavých informací o těchto atraktivních tělesech, bombardovali jsme jejich povrch umělým projektilem, na Zemi jsme dopravili vzorky z jejich ohonu. Sondy kromě jiného fotily jádra komet, takže si dnes můžeme hezky na jednom místě připomenout všechny dosud navštívené komety a prohlédnout si různorodé tvary jader.
Kosmonautika je špičkový obor lidské činnosti, který chyby odpouští jen výjimečně. Stroje, které se vydávají do kosmických hlubin jsou důkladně testovány na Zemi, aby se mohly připravit na všechny možné scénáře, které je ve vesmíru čekají. I přes tyto hloubkové testy ale občas dojde k selhání. Prakticky vždy se jedná o nějakou drobnost, na první pohled nevýznamný detail, ale jeho důsledky bývají dalekosáhlé. Nejznámějším příkladem je asi ztráta americké sondy Mars Climate Orbiter, která očekávala data v metrických mírách, zatímco řídící středisko posílalo údaje v mírách anglosaských. Dnešní článek ukáže, že i v současné době se může něco podobného stát.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
