Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi ty, kdo místo kráterů vidí kopce, nedívejte se na tento záběr v níže uvedeném výřezu moc zblízka, abyste dostali alespoň šanci si uvědomit, že to, co je na snímku zachyceno, je opravdu mladý kráter Kupalo o průměru 26 km. Rozlišení snímku je 35 metrů na pixel. Jméno kráteru připomíná praslovanského boha květů, sklizně a léta vůbec. Jeho svátek by v našem kalendáři vycházel na první dekádu července.

Mise DAWN nyní operuje na oběžné dráze kolem trpasličí planety Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Nyní se už nachází na nejnižší orbitě kolem tělesa, která byla plánována. Jde o výšku kolem 385 km nad povrchem. To je asi třetina vůči průměru planetky, která má bezmála 1000 km. Začínají přicházet první snímky. A je to opravdu jiná dimenze pohledů na toto vesmírné těleso. Nejprve si popišme blíže první záběr, který byl prezentován i na hlavní stránce JPL, kde je k vidění terén plný trhlin a kráterů. Snímek je k dispozici i v trojrozměrné variantě, tak případně vyhledejte své červenomodré brýle.

Už když se na začátku letošního roku americká sonda Dawn blížila k trpasličí planetě Ceres, byly na fotkách vidět podivné body, které byly mnohem jasnější než okolní terén. Vědci byli pochopitelně zvědaví,z čeho se tyto útvary skládají, hledači senzací měli další z řady „potvrzených“ důkazů mimozemské civilizace a nedočkavci ještě několik měsíců hartusili, proč ta sonda neklesne níž a neprozkoumá ty skvrny? Sonda Dawn ale měla jasně daný program včetně postupného snižování oběžné dráhy. Jelikož se vědělo, že skvrny nemají kam utéci, vědci věděli, že čas na jejich průzkum přijde a nyní se zdá, že máme konečně k dispozici relevantní údaje.